Věc C-392/11
Field Fisher Waterhouse LLP
v.
Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná First-tier Tribunal (Tax Chamber)]
„DPH — Osvobození nájmu nemovitého majetku od daně — Pronájem obchodních prostor — Služby související s tímto pronájmem — Kvalifikace plnění pro účely DPH — Plnění tvořené jediným plněním nebo několika samostatnými plněními“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. září 2012
Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Poskytování služeb – Plnění složená z více prvků – Plnění, které je třeba považovat za jediné plnění – Kritéria určení
(Směrnice Rady 2006/112)
Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Určení předmětu otázky
(Článek 267 SFEU)
Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty – Poskytování služeb – Plnění složená z více prvků – Nájem nemovitého majetku – Poskytování služeb souvisejících s nájmem nemovitého majetku – Plnění, které lze považovat za jediné plnění – Posouzení vnitrostátním soudem
(Směrnice Rady 2006/112)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 14, 19)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 20)
Směrnice Rady 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládána v tom smyslu, že nájem nemovitého majetku a poskytování služeb spojených s tímto nájmem, jako je zejména dodávka vody, vytápění celé budovy, opravy její infrastruktury a strojního zařízení, úklid společných prostor, jakož i ostraha v budově, mohou představovat jediné plnění z hlediska daně z přidané hodnoty. V tomto ohledu možnost poskytnutá pronajímateli v nájemní smlouvě, aby od této smlouvy odstoupil v případě, že nájemce neplatí poplatky za služby, představuje indicii svědčící ve prospěch existence jediného plnění, třebaže nutně není rozhodujícím faktorem pro posouzení existence takovéhoto plnění. Naproti tomu okolnost, že by tyto služby v zásadě mohly být poskytovány třetí osobou, neumožňuje dospět k závěru, že tyto služby nemohou tvořit jediné plnění. Předkládajícímu soudu přísluší určit, zda s ohledem na výklad poskytnutý Soudním dvorem a vzhledem ke zvláštním okolnostem dané věci jsou dotčená plnění navzájem spojena natolik, že je třeba na ně nahlížet jako na jediné plnění spočívající v nájmu nemovitého majetku.
(viz body 8, 28 a výrok)
Věc C-392/11
Field Fisher Waterhouse LLP
v.
Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná First-tier Tribunal (Tax Chamber)]
„DPH — Osvobození nájmu nemovitého majetku od daně — Pronájem obchodních prostor — Služby související s tímto pronájmem — Kvalifikace plnění pro účely DPH — Plnění tvořené jediným plněním nebo několika samostatnými plněními“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 27. září 2012
Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Poskytování služeb — Plnění složená z více prvků — Plnění, které je třeba považovat za jediné plnění — Kritéria určení
(Směrnice Rady 2006/112)
Předběžné otázky — Pravomoc Soudního dvora — Meze — Určení předmětu otázky
(Článek 267 SFEU)
Harmonizace daňových právních předpisů — Společný systém daně z přidané hodnoty — Poskytování služeb — Plnění složená z více prvků — Nájem nemovitého majetku — Poskytování služeb souvisejících s nájmem nemovitého majetku — Plnění, které lze považovat za jediné plnění — Posouzení vnitrostátním soudem
(Směrnice Rady 2006/112)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 14, 19)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 20)
Směrnice Rady 2006/112 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládána v tom smyslu, že nájem nemovitého majetku a poskytování služeb spojených s tímto nájmem, jako je zejména dodávka vody, vytápění celé budovy, opravy její infrastruktury a strojního zařízení, úklid společných prostor, jakož i ostraha v budově, mohou představovat jediné plnění z hlediska daně z přidané hodnoty. V tomto ohledu možnost poskytnutá pronajímateli v nájemní smlouvě, aby od této smlouvy odstoupil v případě, že nájemce neplatí poplatky za služby, představuje indicii svědčící ve prospěch existence jediného plnění, třebaže nutně není rozhodujícím faktorem pro posouzení existence takovéhoto plnění. Naproti tomu okolnost, že by tyto služby v zásadě mohly být poskytovány třetí osobou, neumožňuje dospět k závěru, že tyto služby nemohou tvořit jediné plnění. Předkládajícímu soudu přísluší určit, zda s ohledem na výklad poskytnutý Soudním dvorem a vzhledem ke zvláštním okolnostem dané věci jsou dotčená plnění navzájem spojena natolik, že je třeba na ně nahlížet jako na jediné plnění spočívající v nájmu nemovitého majetku.
(viz body 8, 28 a výrok)