Věc C-314/11 P

Evropská komise

v.

Planet AE

„Kasační opravný prostředek — Ochrana finančních zájmů Evropské unie — Identifikace úrovně rizika spojeného se subjektem — Systém včasného varování — Vyšetřování OLAF — Rozhodnutí — Žádosti o aktivaci výstrah W1a a W1b — Napadnutelné akty — Přípustnost“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. prosince 2012

1. Vlastní zdroje Evropské unie – Ochrana unijních finančních zájmů – Boj proti podvodům a jiné protiprávní činnosti – Systém včasného varování pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami – Účinky výstrahy

   (Rozhodnutí Komise 2008/969, články 15 až 17 a články 19 až 22)

2. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu a důkazů – Přezkum posouzení důkazních materiálů Soudním dvorem – Vyloučenost s výjimkou případu zkreslení

   (Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné nebo rozporuplné odůvodnění – Přípustnost – Dosah povinnosti uvést odůvodnění

   (Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

4. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod směřující proti nadbytečnému odůvodnění – Nerelevantní důvod kasačního opravného prostředku

5. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky

   (Článek 263 SFEU)

1.  Pokud jde o boj proti podvodům a jiné protiprávní činnosti v rámci ochrany unijních finančních zájmů, články 15 až 17 a články 19 až 22 rozhodnutí 2008/969 o systému včasného varování pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami nejen že dotyčným schvalujícím osobám dovolují, ale rovněž, a to především ukládají, aby ve vztahu k uvedenému subjektu nebo dotčenému projektu přijaly zvláštní opatření. Dopad výstrahy v uvedeném systému nelze tedy omezit na interní sféru dotyčného orgánu a nezbytně se dotýká vztahů mezi schvalující osobou dotyčného orgánu a tímto subjektem.

   Mimoto, i když jsou důsledky výstrahy W1 méně omezující než důsledky výstrah W2 až W5, nemění to nic na tom, že posílená monitorovací opatření, jež je dotyčná schvalující osoba povinna přijmout vůči uvedenému subjektu, se beze zbytku nevyčerpávají v interní sféře orgánu, ale mohou mít účinky na vztahy mezi tímto orgánem a uvedeným subjektem. Neznamená to však, že tyto vnější účinky mohou automaticky vyvolat podstatnou změnu právního postavení uvedeného subjektu. Takovou změnu je nutné ověřit v každém jednotlivém případě.

   (viz body 37, 38, 42, 44)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 56–59, 67, 76)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 63, 64)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 90)

5.  Žalobu na neplatnost lze podat proti veškerým aktům přijatým orgány bez ohledu na jejich povahu či formu, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem změní jeho právní postavení. Otázka přípustnosti žaloby na neplatnost se tedy posuzuje podle objektivních kritérií týkajících se samotné podstaty napadených aktů.

   (viz body 94, 95)

Věc C-314/11 P

Evropská komise

v.

Planet AE

„Kasační opravný prostředek — Ochrana finančních zájmů Evropské unie — Identifikace úrovně rizika spojeného se subjektem — Systém včasného varování — Vyšetřování OLAF — Rozhodnutí — Žádosti o aktivaci výstrah W1a a W1b — Napadnutelné akty — Přípustnost“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. prosince 2012

1. Vlastní zdroje Evropské unie — Ochrana unijních finančních zájmů — Boj proti podvodům a jiné protiprávní činnosti — Systém včasného varování pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami — Účinky výstrahy

   (Rozhodnutí Komise 2008/969, články 15 až 17 a články 19 až 22)

2. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Nesprávné posouzení skutkového stavu a důkazů — Přezkum posouzení důkazních materiálů Soudním dvorem — Vyloučenost s výjimkou případu zkreslení

   (Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

3. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Nedostatečné nebo rozporuplné odůvodnění — Přípustnost — Dosah povinnosti uvést odůvodnění

   (Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

4. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Důvod směřující proti nadbytečnému odůvodnění — Nerelevantní důvod kasačního opravného prostředku

5. Žaloba na neplatnost — Akty napadnutelné žalobou — Pojem — Akty s právně závaznými účinky

   (Článek 263 SFEU)

1.  Pokud jde o boj proti podvodům a jiné protiprávní činnosti v rámci ochrany unijních finančních zájmů, články 15 až 17 a články 19 až 22 rozhodnutí 2008/969 o systému včasného varování pro používání schvalujícími osobami Komise a výkonnými agenturami nejen že dotyčným schvalujícím osobám dovolují, ale rovněž, a to především ukládají, aby ve vztahu k uvedenému subjektu nebo dotčenému projektu přijaly zvláštní opatření. Dopad výstrahy v uvedeném systému nelze tedy omezit na interní sféru dotyčného orgánu a nezbytně se dotýká vztahů mezi schvalující osobou dotyčného orgánu a tímto subjektem.

   Mimoto, i když jsou důsledky výstrahy W1 méně omezující než důsledky výstrah W2 až W5, nemění to nic na tom, že posílená monitorovací opatření, jež je dotyčná schvalující osoba povinna přijmout vůči uvedenému subjektu, se beze zbytku nevyčerpávají v interní sféře orgánu, ale mohou mít účinky na vztahy mezi tímto orgánem a uvedeným subjektem. Neznamená to však, že tyto vnější účinky mohou automaticky vyvolat podstatnou změnu právního postavení uvedeného subjektu. Takovou změnu je nutné ověřit v každém jednotlivém případě.

   (viz body 37, 38, 42, 44)

2.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 56–59, 67, 76)

3.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz body 63, 64)

4.  Viz znění rozhodnutí.

   (viz bod 90)

5.  Žalobu na neplatnost lze podat proti veškerým aktům přijatým orgány bez ohledu na jejich povahu či formu, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem změní jeho právní postavení. Otázka přípustnosti žaloby na neplatnost se tedy posuzuje podle objektivních kritérií týkajících se samotné podstaty napadených aktů.

   (viz body 94, 95)