1

Evropská komise se svou žalobou domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Česká republika tím, že § 1 odst. 2 písm. q) vyhlášky ministerstva zemědělství č. 77/2003 Sb. ze dne 6. března 2003 stanoví, že se pomazánkovým máslem rozumí mléčný výrobek ze zakysané smetany, obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím, obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % hmotnostních sušiny, a tím umožňuje uvádění na trh takového výrobku pod obchodním označením „pomazánkové máslo“, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 115 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, s. 1, a opravy Úř. věst. 2009, L 37, s. 14; Úř. věst. 2010, L 63, s. 30, a Úř. věst. 2010, L 327, s. 79), ve spojení s bodem I odst. 2 prvním a druhým pododstavcem přílohy XV tohoto nařízení a částí A body 1 a 4 dodatku k této příloze.

2

Nařízení č. 1234/2007 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 2991/94 ze dne 5. prosince 1994, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky (Úř. věst. L 316, s. 2; Zvl. vyd. 03/17, s. 15), jehož ustanovení zcela převzalo. Nařízení č. 1234/2007 stanoví pravidla pro použití obchodního označení másla a dalších roztíratelných tuků.

3

Článek 115 tohoto nařízení, nadepsaný „Obchodní normy pro tuky“, stanoví:

„[…] normy stanovené v příloze XV [se použijí] na tyto produkty s obsahem tuku nejméně 10 %, ale méně než 90 % hmotnostních, určené pro lidskou spotřebu:

[…]“

4

Článek 121 písm. c) nařízení č. 1234/2007 stanoví:

„Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, která se mohou zejména týkat

[…]

[…]“

5

Pokud jde o obchodní označení, bod I odst. 2 první a druhý pododstavec přílohy XV nařízení č. 1234/2007 uvádí:

„Obchodní označení [roztíratelných tuků] se stanoví v dodatku, aniž je dotčen bod II odst. 2 nebo bod III odst. 2 a 3 této přílohy.

Obchodní označení v dodatku se vyhrazuje pro výrobky v ní [v něm] definované.“

6

Část A dodatku k příloze XV nařízení č. 1234/2007 popisuje na jedné straně máslo jako „výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a s obsahem mléčných netuků v sušině nejvýše 2 %, na druhé straně mléčnou pomazánku X % jako „výrobek s tímto obsahem mléčného tuku“, a sice „méně než 39 %“, „více než 41 %, avšak méně než 60 %“, a „více než 62 %, avšak méně než 80 %“.

7

Bod I odst. 2 třetí pododstavec přílohy XV nařízení č. 1234/2007 stanoví:

„Tento odstavec se však nevztahuje na:

[…]“

8

Nařízení Komise (ES) č. 445/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se stanovují některá prováděcí pravidla k nařízení č. 2991/94 a nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh (Úř. věst. L 106, s. 24), nahradilo nařízení Komise (ES) č. 577/97 ze dne 1. dubna 1997, kterým se stanovují některá prováděcí pravidla k nařízení č. 2991/94 a nařízení č. 1898/87 (Úř. věst. L 87, s. 3; Zvl. vyd. 03/20, s. 359), a ve své příloze I obsahuje seznam produktů, na které se vztahuje výjimka stanovená v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007.

9

Vyhláška č. 77/2003 Sb. stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje.

10

Ustanovení §1 odst. 2 této vyhlášky zní:

„Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

[…]

11

Pomazánkové máslo je výrobkem podobným máslu, který se používá jako pomazánka i jako součást krémů, pomazánek a těst.

12

Pomazánkové máslo má nejméně 31 % hmotnostních tuku, nejméně 42 % hmotnostních sušiny a obsah vody až 58 %.

13

Vzhledem ke svým vlastnostem nesplňuje pomazánkové máslo požadavky stanovené v příloze XV nařízení č. 1234/2007 k tomu, aby mohlo být na trh uváděno pod obchodním označením „máslo“.

14

Po zamítnutí první žádosti o použití výjimky stanovené v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007 na pomazánkové máslo informovala Česká republika Komisi, že již netrvá na zařazení tohoto výrobku do přílohy nařízení č. 577/97. Tento členský stát však dne 14. března 2007 znovu podal svoji žádost. Pomazánkové máslo přesto nebylo zahrnuto do seznamu obsaženého v příloze tohoto nařízení.

15

Vzhledem k tomu, že Česká republika nezměnila své právní předpisy, Komise jí dne 6. června 2008 zaslala výzvu dopisem, ve které jí připomněla, že jelikož pomazánkové máslo obsahuje pouze 31 % mléčného tuku, nemůže být uváděno na trh pod označením „máslo“, nýbrž musí nést označení „mléčná pomazánka X %“ ve smyslu dodatku k příloze XV nařízení č. 1234/2007.

16

Česká republika ve své odpovědi ze dne 6. srpna 2008 na tuto výzvu dopisem uznala, že pomazánkové máslo sice nesplňuje kritérium minimálního obsahu mléčného tuku odpovídajícího 80 %, avšak Česká republika má za to, že spotřebitel jednoznačně odlišuje tento výrobek od másla a že uvedený výrobek automaticky požívá výjimky stanovené v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007, aniž by bylo třeba jakéhokoli implementačního předpisu Komise.

17

Dopisem ze dne 3. listopadu 2009 zaslala Komise tomuto členskému státu odůvodněné stanovisko, v němž odmítla argumenty uplatněné tímto státem a vyzvala jej, aby tomuto odůvodněnému stanovisku vyhověl ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení.

18

Ve zmíněném odůvodněném stanovisku Komise zejména uvedla, že nařízení č. 445/2007 představuje závazný způsob použití výjimky stanovené v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007, takže nemůže dojít k implicitnímu uplatnění tohoto ustanovení. Tento orgán dále zdůraznil, že Česká republika nikdy nenapadla zamítnutí své žádosti o zařazení pomazánkového másla na seznam obsažený v příloze I nařízení č. 445/2007 ve lhůtách pro podání žaloby stanovených za tím účelem. Proto toto rozhodnutí již není možno přezkoumat.

19

Česká republika ve své odpovědi ze dne 22. prosince 2009 uvedla, že bod I odst. 2 třetí pododstavec písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007 je bezprostředně použitelným ustanovením, což umožňuje, aby každý výrobek splňující předepsaná kritéria požíval výjimky upravené tímto ustanovením, aniž by byl nezbytný zásah Komise. Tento členský stát měl v tomto ohledu za to, že pomazánkové máslo splňuje všechna tato kritéria.

20

Vzhledem k tomu, že Komise nepovažovala tuto odpověď za uspokojivou, podala projednávanou žalobu.

21

Komise především České republice vytýká, že porušila bod I odst. 2 přílohy XV nařízení č. 1234/2007 ve spojení s částí A body 1 a 4 dodatku k této příloze.

22

Vzhledem k tomu, že pomazánkové máslo nemá obsah mléčného tuku nejméně 80 % a obsah vody nejvýše 16 %, nemůže být uváděno na trh pod obchodním označením obsahujícím v češtině slovo „máslo“.

23

České právní předpisy přitom tím, že umožňují používat pro dotčenou pomazánku označení „máslo“, narušují cíle sledované nařízením č. 1234/2007, které má uchránit spotřebitele před jakýmkoli nebezpečím záměny výrobku, který pořizuje, a zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže.

24

Dotčený výrobek musí být podle mínění Komise povinně uváděn na trh pod obchodním označením „mléčná pomazánka X %“, a to na základě bodu I odst. 2 prvního pododstavce přílohy XV nařízení č. 1234/2007 ve spojení s částí A bodem 4 dodatku k uvedené příloze.

25

Komise navíc zdůrazňuje, že k tomu, aby byl výrobek, který nesplňuje kritéria stanovená v bodě I odst. 2 přílohy XV nařízení č. 1234/2007 ve spojení s částí A bodem 1 dodatku k uvedené příloze, uváděn na trh pod označením „máslo“, musí být zařazen do přílohy I nařízení č. 445/2007. Tak tomu však v případě pomazánkového másla není.

26

Žádost, kterou v tomto směru podala Česká republika, byla podle Komise zamítnuta dopisy ze dne 23. září 2005 a 27. srpna 2007, aniž bylo toto zamítnutí napadeno. Za takovýchto okolností již tento členský stát nemůže namítat protiprávnost uvedeného zamítnutí na obranu proti projednávané žalobě pro nesplnění povinnosti.

27

Komise podpůrně připomíná, že zařazení výrobku na seznam tvořící přílohu nařízení č. 445/2007 je nezbytnou podmínkou k tomu, aby se na tento výrobek vztahovala výjimka stanovená v příloze XV nařízení č. 1234/2007. Takovéto zařazení nutně vyžaduje zásah Komise, jak vyplývá z čl. 121 písm. c) bodu i) uvedeného nařízení.

28

Tento zásah spočívá v tom, že Komise obdrží od členských států žádosti o zařazení a rozhodne, zda dotyčný výrobek zařadí, či nezařadí do seznamu uvedeného v příloze XV nařízení č. 1234/2007. Tato výjimka se v žádném případě nemůže na výrobek vztahovat jen proto, že daný výrobek objektivně splňuje požadavky stanovené v bodě I odst. 2 uvedené přílohy.

29

Tak tomu každopádně není v případě pomazánkového másla, neboť tento výrobek se zejména z hlediska své povahy dostatečně neodlišuje od chráněného výrobku, a sice másla.

30

Česká republika má za to, že projednávaná žaloba pro nesplnění povinnosti musí být shledána nepřípustnou.

31

Podle tohoto členského státu Komise před zamítnutím jeho žádosti o zařazení pomazánkového másla na seznam tvořící přílohu nařízení č. 445/2007 nepředložila věc k projednání řídícímu výboru podle článku 4 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, s. 23; Zvl. vyd. 01/03, s. 124). Komise měla přitom povinnost předložit věc k projednání tomuto výboru, jestliže obdržela žádost členského státu, především nehodlala-li této žádosti vyhovět.

32

Za těchto okolností Komise prostřednictvím projednávané žaloby namítá vůči České republice vlastní porušení práva, neboť by se soulad dotčených vnitrostátních právních předpisů měl posuzovat ve vztahu k aktu unijního práva vyplývajícímu z protiprávního postupu tohoto orgánu.

33

Komise na to odpovídá, že dodržení podmínek přípustnosti její žaloby se musí posuzovat pouze z hlediska článku 258 SFEU. Kromě toho se předmět řízení omezuje na ověření, zda jsou vnitrostátní právní předpisy v souladu s unijním právem, a sice bodem I odst. 2 přílohy XV nařízení č. 1234/2007 ve spojení s částí A bodem 1 dodatku k uvedené příloze.

34

Podpůrně, pokud jde o opodstatněnost uvedené žaloby pro nesplnění povinnosti, Česká republika zaprvé zdůrazňuje, že grafická podoba označení pomazánkové máslo ani otázky narušení hospodářské soutěže nejsou na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, relevantní.

35

Zadruhé tento členský stát tvrdí, že nikdy neměl příležitost napadnout jakékoli rozhodnutí Komise o nezařazení pomazánkového másla na seznam tvořící přílohu nařízení č. 445/2007.

36

Dopisy Komise ze dne 23. září 2005 a 27. srpna 2007 především nelze považovat za „akty“ ve smyslu článku 263 SFEU. Dále vzhledem k vadám řízení při jejich přijímání jsou pak tyto akty podle mínění uvedeného členského státu nutně nicotné.

37

Zatřetí výjimka tradičního označení upravená v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007 umožňuje používat označení „máslo“ implicitně bez předchozího povolení, pokud dotčený výrobek splňuje kritérium uvedené v tomto ustanovení, a sice tradiční používání dotčeného označení. Seznam tvořící přílohu nařízení č. 445/2007 proto nemá kogentní povahu.

38

Začtvrté Česká republika zpochybňuje kritéria uplatňování výjimky stanovené v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007, která použila Komise.

39

Komise předně zastává názor, že dopisy ze dne 23. září 2005 a 27. srpna 2007 jasně uváděly, že žádost o zařazení pomazánkového másla na seznam tvořící přílohu nařízení č. 445/2007 byla zamítnuta, a představovaly tudíž akty, které lze napadnout žalobou ve smyslu článku 263 SFEU.

40

Dále Komise tvrdí, že nebyla povinna zahájit řídící postup podle článků 4 a 7 rozhodnutí č. 1999/468, neboť rozhodla nezařadit pomazánkové máslo na uvedený seznam.

41

Konečně připomíná, že se výjimka stanovená v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007 nemůže vztahovat na výrobky, které mohou být náhražkou výrobků, jejichž označení je uvedeným nařízením chráněno.

42

Na úvod je třeba připomenout, že předtím, než Komise dala podnět k zahájení tohoto řízení o nesplnění povinnosti, Česká republika opakovaně podala žádosti o zařazení pomazánkového másla na seznam obsažený v příloze I nařízení č. 445/2007, které byly zamítnuty.

43

Uvedený členský stát v tomto ohledu zaprvé uvádí, že rozhodnutí zamítající jeho žádost o zařazení pomazánkového másla na uvedený seznam je stiženo vadou řízení, takže Komise se prostřednictvím své žaloby pro nesplnění povinnosti snaží vůči němu namítat protiprávní jednání. Zadruhé by shledání projednávané žaloby pro nesplnění povinnosti přípustnou narušilo celistvost systému procesních prostředků zavedeného Smlouvou o FEU.

44

Především je třeba připomenout, že Komise opírá svou žalobu o porušení ustanovení nařízení č. 1234/2007 Českou republikou.

45

Proto Česká republika neprávem tvrdí, že se Komise svou žalobou snaží namítat vůči ní vlastní pochybení. Tento členský stát totiž nepopírá, že pomazánkové máslo nesplňuje požadavky stanovené v části A dodatku k příloze XV nařízení č. 1234/2007 k tomu, aby mohlo být uváděno na trh pod obchodním označením „máslo“. Stejně tak je nesporné, že seznam obsažený v příloze I nařízení č. 445/2007 nezahrnuje výrobek nesoucí označení „pomazánkové máslo“.

46

Je každopádně třeba připomenout, že systém procesních prostředků stanovený Smlouvou rozlišuje mezi žalobami uvedenými v článcích 258 SFEU a 259 SFEU, které směřují k určení, že členský stát nesplnil povinnosti, jež mu byly uloženy, a žalobami uvedenými v článcích 263 SFEU a 265 SFEU, které směřují k přezkumu legality aktů nebo nečinnosti orgánů Unie. Tyto procesní prostředky sledují odlišné cíle a podléhají odlišným pravidlům. Členský stát se tudíž nemůže – neexistuje-li ustanovení Smlouvy, které mu to výslovně povoluje – účelně dovolávat protiprávnosti rozhodnutí, které je mu určeno, jako důvodu na obranu proti žalobě pro nesplnění povinnosti založené na neprovedení tohoto rozhodnutí. Jinak by tomu mohlo být pouze tehdy, pokud by dotčený akt byl stižen tak závažnými a zjevnými vadami, že by mohl být kvalifikován jako právně nicotný akt (viz rozsudky ze dne 1. června 2006, Komise v. Itálie, C-207/05, body 40 až 43, a ze dne 20. září 2007, Komise v. Španělsko, C-177/06, Sb. rozh. s. I-7689, body 30 a 31).

47

Česká republika proto zaprvé nemůže v rámci projednávané žaloby pro nesplnění povinnosti účelně uplatňovat argumenty zpochybňující legalitu rozhodnutí Komise nezařadit dotčený výrobek na seznam obsažený v příloze I nařízení č. 445/2007.

48

Tento členský stát totiž měl napadnout legalitu tohoto rozhodnutí žalobou podle článku 263 SFEU, ve lhůtě stanovené tímto ustanovením, a výlučně v tomto rámci uplatnit argumenty směřující ke zpochybnění legality uvedeného rozhodnutí.

49

Zadruhé je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury platí, že závažnost následků, které jsou spojeny se zjištěním nicotnosti aktu orgánů Unie, vyžaduje, aby z důvodů právní jistoty bylo toto zjištění vyhrazeno jen pro skutečně zcela krajní případy (viz rozsudek ze dne 5. října 2004, Komise v. Řecko, C-475/01, Sb. rozh. s. I-8923, bod 20).

50

I kdyby se v projednávaném případě vycházelo z předpokladu, že Komise nedodržela postup předepsaný nařízením č. 1234/2007 pro přijetí rozhodnutí, jímž odmítla zařadit pomazánkové máslo na seznam obsažený v příloze I nařízení č. 445/2007, nemůže taková vada řízení zpochybnit samu existenci tohoto rozhodnutí.

51

Je třeba každopádně zdůraznit, že tvrzená nicotnost zamítavého rozhodnutí Komise o zařazení by nemohla mít žádný vliv na stav nesplnění povinnosti, v němž se Česká republika nachází, neboť zjištění nicotnosti by nemohlo a priori za okolností uvedených v bodě 45 tohoto rozsudku nahradit rozhodnutí Komise zařadit pomazánkové máslo na uvedený seznam.

52

Žalobu Komise je tudíž třeba shledat přípustnou.

53

Na úvod je třeba připomenout, že Česká republika uznává, že pomazánkové máslo nenaplňuje znaky uvedené v bodě I odst. 2 přílohy XV nařízení č. 1234/2007 ve spojení s částí A bodem 1 dodatku k uvedené příloze, aby mohlo být uváděno na trh pod označením „máslo“. Stejně tak je nesporné, že tento výrobek není zařazen na seznamu obsaženém v příloze I nařízení č. 445/2007, jenž podává výčet výrobků, které nepodléhají omezením souvisejícím s vyhrazenými označeními, neboť jejich přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání nebo se jejich označení jasně používá pro popis charakteristické vlastnosti výrobku.

54

Česká republika má nicméně za to, že se má výjimka stanovená v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007 uplatňovat bez předchozího povolení, jestliže předmětný výrobek naplňuje v něm předepsané znaky.

55

Tento výklad však nelze přijmout.

56

Zaprvé z bodu 51 odůvodnění nařízení č. 1234/2007 vyplývá, že nařízení č. 2991/94 stanovilo obchodní normy pro mléčné výrobky s jasnou a jednoznačnou klasifikací, doplněné pravidly o označování, jež je třeba v souladu s cíli nařízení č. 1234/2007 zachovat.

57

V této souvislosti je třeba připomenout, že podle sedmého bodu odůvodnění nařízení č. 2991/94 je cílem tohoto nařízení zavést jednotnou klasifikaci roztíratelných tuků, v rámci níž představuje odchylka stanovená v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007 nutně výjimku.

58

Zadruhé čl. 121 písm. c) bod i) nařízení č. 1234/2007 výslovně zmocňuje Komisi k přijetí prováděcích pravidel týkajících se výjimek z pravidel stanovených tímto nařízením, zvláště pak k sestavení seznamu produktů, na něž se na základě seznamů zaslaných členskými státy vztahuje uvedená výjimka.

59

V tomto ohledu bod 4 odůvodnění nařízení č. 445/2007 uvádí, že v zájmu jasného vymezení rozsahu odchylek uvedených v nařízení č. 2991/94 je třeba vypracovat úplný seznam příslušných označení, včetně popisu výrobků, kterých se týkají.

60

Ze všech těchto poznatků tedy vyplývá, že Česká republika nemůže důvodně tvrdit, že výrobky splňující požadavky stanovené v bodě I odst. 2 třetím pododstavci písm. a) přílohy XV nařízení č. 1234/2007 mohou požívat výjimky stanovené tímto ustanovením bez předchozího rozhodnutí Komise, jímž se shledává, že jsou tyto požadavky splněny.

61

Kdyby totiž argumentace tohoto členského státu byla přijata, zpochybnila by jednak pravomoc Komise, kterou jí na základě čl. 121 písm. c) bodu i) nařízení č. 1234/2007 svěřila Rada Evropské unie ke stanovení prováděcích pravidel k tomuto nařízení, a jednak i užitečný účinek uvedeného nařízení, neboť cílem tohoto nařízení je sjednotit používání obchodních označení za účelem zachování hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů.

62

Ze všech těchto úvah tudíž vyplývá, že žaloba Komise musí být shledána opodstatněnou.

63

Je proto třeba určit, že Česká republika tím, že povolila prodej pomazánkového másla pod označením „máslo“, přestože tento výrobek obsahuje méně než 80 % mléčného tuku, má obsah vody vyšší než 16 % a obsah mléčných netuků v sušině vyšší než 2 %, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 115 nařízení č. 1234/2007 ve spojení s bodem I odst. 2 prvním a druhým pododstavcem přílohy XV uvedeného nařízení a částí A body 1 a 4 dodatku k této příloze.

64

Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Česká republika neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto: