Věc C-1/11

Interseroh Scrap and Metals Trading GmbH

v.

Sonderabfall-Management-Gesellschaft Rheinland-Pfalz mbH (SAM)

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Mainz)

„Životní prostředí — Nařízení (ES) č. 1013/2006 — Článek 18 odst. 1 a 4 — Přeprava některých odpadů — Článek 3 odst. 2 — Povinné informace — Totožnost původce odpadů — Neuvedení údaje zprostředkujícím obchodníkem — Ochrana obchodního tajemství“

Shrnutí rozsudku

1. Životní prostředí — Odpady — Přeprava — Informace, které musí doprovázet přepravu některých odpadů — Informace týkající se původce odpadů

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 ve znění nařízení č. 308/2009, čl. 18 odst. 1 a článek 4 a příloha VII)

2. Životní prostředí — Odpady — Přeprava — Informace, které musí doprovázet přepravu některých odpadů — Informace týkající se původce odpadů

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 ve znění nařízení č. 308/2009, čl. 18 odst. 1 a příloha VII)

1.  Článek 18 odst. 4 nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů ve znění nařízení č. 308/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje zprostředkujícímu obchodníkovi, který zařizuje přepravu odpadů, aby příjemci nesdělil totožnost původce odpadů, jak stanoví odstavec 1 tohoto článku ve spojení s přílohou VII uvedeného nařízení, a to i kdyby toto neuvedení totožnosti bylo nutné k ochraně obchodního tajemství tohoto zprostředkujícího obchodníka.

   (viz bod 40, výrok 1)

2.  Článek 18 odst. 1 nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů ve znění nařízení č. 308/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že v kontextu přepravy odpadů, na něž se vztahuje toto ustanovení, ukládá zprostředkujícímu obchodníkovi, aby vyplnil kolonku 6 dokladu obsaženého v příloze VII uvedeného nařízení, ve které uvede jméno původce odpadů, a předal tento doklad příjemci, aniž by mohl být rozsah této povinnosti omezen právem na ochranu obchodního tajemství.

   V tomto ohledu je třeba uvést, že i kdyby povinnost prozradit příjemci totožnost původce odpadů ohrožovala ochranu obchodního tajemství zprostředkujících obchodníků, nemůže mít takové zjištění za následek omezení působnosti ustanovení sekundárního práva, které je jasné a bezpodmínečné.

   (viz body 34, 44, 47, výrok 2)

Věc C-1/11

Interseroh Scrap and Metals Trading GmbH

v.

Sonderabfall-Management-Gesellschaft Rheinland-Pfalz mbH (SAM)

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Mainz)

„Životní prostředí — Nařízení (ES) č. 1013/2006 — Článek 18 odst. 1 a 4 — Přeprava některých odpadů — Článek 3 odst. 2 — Povinné informace — Totožnost původce odpadů — Neuvedení údaje zprostředkujícím obchodníkem — Ochrana obchodního tajemství“

Shrnutí rozsudku

1. Životní prostředí – Odpady – Přeprava – Informace, které musí doprovázet přepravu některých odpadů – Informace týkající se původce odpadů

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 ve znění nařízení č. 308/2009, čl. 18 odst. 1 a článek 4 a příloha VII)

2. Životní prostředí – Odpady – Přeprava – Informace, které musí doprovázet přepravu některých odpadů – Informace týkající se původce odpadů

   (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 ve znění nařízení č. 308/2009, čl. 18 odst. 1 a příloha VII)

1.  Článek 18 odst. 4 nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů ve znění nařízení č. 308/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje zprostředkujícímu obchodníkovi, který zařizuje přepravu odpadů, aby příjemci nesdělil totožnost původce odpadů, jak stanoví odstavec 1 tohoto článku ve spojení s přílohou VII uvedeného nařízení, a to i kdyby toto neuvedení totožnosti bylo nutné k ochraně obchodního tajemství tohoto zprostředkujícího obchodníka.

   (viz bod 40, výrok 1)

2.  Článek 18 odst. 1 nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů ve znění nařízení č. 308/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že v kontextu přepravy odpadů, na něž se vztahuje toto ustanovení, ukládá zprostředkujícímu obchodníkovi, aby vyplnil kolonku 6 dokladu obsaženého v příloze VII uvedeného nařízení, ve které uvede jméno původce odpadů, a předal tento doklad příjemci, aniž by mohl být rozsah této povinnosti omezen právem na ochranu obchodního tajemství.

   V tomto ohledu je třeba uvést, že i kdyby povinnost prozradit příjemci totožnost původce odpadů ohrožovala ochranu obchodního tajemství zprostředkujících obchodníků, nemůže mít takové zjištění za následek omezení působnosti ustanovení sekundárního práva, které je jasné a bezpodmínečné.

   (viz body 34, 44, 47, výrok 2)