9.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 325/5

(Věc C-660/11)

Žalobci: Daniele Biasci, Alessandro Pasquini, Andrea Milianti, Gabriele Maggini, Elena Secenti, Gabriele Livi

Žalovaní: Ministero dell'Interno, Questura di Livorno

Za přítomnosti: SNAI — Sindacato Nazionale Agenzie Ippiche SpA

(Věc C-8/12)

Žalobci: Cristian Rainone, Orentino Viviani, Miriam Befani

Žalovaní: Ministero dell’Interno, Questura di Prato, Questura di Firenze

Za přítomnosti: SNAI — Sindacato Nazionale Agenzie Ippiche SpA, Stanley International Betting Ltd, Stanleybet Malta ltd

1)

Články 43 ES a 49 ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, která společnostem, jež hodlají provozovat činnosti související s hazardními hrami, ukládá povinnost, aby vedle koncese vydané státem za účelem provozování takových činností, získaly policejní povolení, a která omezuje udělování takového povolení zejména na žadatele, kteří jsou již držiteli takovéto koncese.

2)

Články 43 ES a 49 ES, jakož i zásady rovného zacházení a efektivity musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát, který v rozporu s unijním právem vyloučil jednu kategorii subjektů z udělování koncesí na provozování hospodářské činnosti a který se snaží toto porušení zhojit tím, že ve výběrovém řízení nabídne velký počet nových koncesí, chránil obchodní pozice dosažené existujícími subjekty tím, že mimo jiné stanoví minimální vzdálenosti mezi zařízeními nových koncesionářů a zařízeními již existujících subjektů.

Z článků 43 ES a 49 ES, ze zásady rovného zacházení, povinnosti transparentnosti, jakož i ze zásady právní jistoty vyplývá, že takové podmínky a podrobnosti výběrového řízení, jako jsou podmínky a podrobnosti dotčené ve věcech v původních řízeních, a zejména taková ustanovení upravující zánik koncesí udělených v uvedeném výběrovém řízení, jako jsou ustanovení uvedená v čl. 23 odst. 3 návrhu smlouvy mezi Autonomní správou státních monopolů a úspěšným uchazečem o koncesi týkající se jiných hazardních her než koňských dostihů, musí být formulovány jasně, přesně a jednoznačně, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Články 43 ES a 49 ES musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která ve skutečnosti brání veškeré přeshraniční činnosti v odvětví her bez ohledu na způsob, jakým je tato činnost vykonávána, a zejména v případech, kdy dochází k přímému kontaktu mezi spotřebitelem a provozovatelem a je možná fyzická policejní kontrola zástupců podniku přítomných na vnitrostátním území. Je na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda tomu tak je v případě čl. 23 odst. 3 návrhu smlouvy.

3)

Články 43 ES a 49 ES musí být vykládány v tom smyslu, že za současného stavu unijního práva okolnost, že hospodářský subjekt je v členském státě, ve kterém je usazen, držitelem povolení, jež mu umožňuje nabízet hazardní hry, nebrání tomu, aby jiný členský stát za dodržení požadavků unijního práva podmínil možnost takového subjektu nabízet takové služby spotřebitelům, kteří se nacházejí na jeho území, povinností získat povolení vydávané jeho vlastními orgány.