18.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. března 2013 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Mercantil no 3 de Barcelona — Španělsko) — Mohamed Aziz v. Caixa d'Estalvis de Catalunya, Tarragona i Manresa (Catalunyacaixa)

(Věc C-415/11) (1)

(Směrnice 93/13/EHS - Spotřebitelské smlouvy - Smlouva o hypotečním úvěru - Řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou - Pravomoci vnitrostátního soudu rozhodujícího ve věci samé - Zneužívající klauzule - Kritéria pro posouzení)

2013/C 141/07

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 3 de Barcelona

Účastníci původního řízení

Žalobce: Mohamed Aziz

Žalovaná: Caixa d'Estalvis de Catalunya, Tarragona i Manresa (Catalunyacaixa)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Juzgado de lo Mercantil — Výklad bodu 1 písm. e) a q) přílohy směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29) — Klauzule, jejichž cílem nebo účinkem je uložit spotřebiteli, který nesplnil své povinnosti, nepřiměřeně vysokou náhradu — Smlouva o hypotéčním úvěru — Vnitrostátní procesněprávní předpisy v oblasti vykonávacího řízení týkajícího se majetku, jenž byl zatížen hypotékou nebo byl zastaven, které omezují důvody pro námitky dovolávané osobou, proti níž výkon směřuje

Výrok

1)

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je úprava dotčená v původním řízení, která v rámci řízení o výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti zatížené hypotékou nestanoví jako důvod pro podání námitky zneužívající charakter klauzule obsažené ve smlouvě, na základě které byl vydán exekuční titul, a zároveň neumožňuje soudu, jemuž byla předložena věc ve věci samé a který je příslušný posoudit zneužívající charakter takové klauzule, přijmout předběžná opatření, především přerušit takové řízení o výkonu rozhodnutí, v případech, kdy je přijetí takových opatření nezbytné k zajištění plného účinku jeho konečného rozhodnutí.

2)

Článek 3 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že:

 

pojem „významná nerovnováha“ v neprospěch spotřebitele je třeba posuzovat na základě analýzy vnitrostátních právních předpisů, které by se použily v případě neexistence dohody stran, aby bylo možné posoudit, zda a případně do jaké míry je právní postavení spotřebitele smlouvou zhoršeno ve srovnání s právním postavením, jaké by měl podle platné vnitrostátní právní úpravy. Stejně tak by za tímto účelem mělo být přezkoumáno právní postavení, v jakém se daný spotřebitel nachází s ohledem na prostředky, které má podle vnitrostátních právních předpisů k dispozici pro zabránění dalšímu používání zneužívajících klauzulí;

 

za účelem zodpovězení otázky, zda je způsobena nerovnováha „v rozporu s požadavkem dobré víry“, je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy.

Článek 3 odst. 3 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že příloha, na kterou toto ustanovení odkazuje, obsahuje pouze informativní a nevyčerpávající výčet ustanovení, která mohou být prohlášena za zneužívající.

(1)  Úř. věst. C 331, 12.11.2011.