Věc T-268/10

Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG) a SNF SAS

v.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

„Žaloba na neplatnost – REACH – Identifikace akrylamidu jako látky vzbuzující zvlášť velké obavy – Lhůta pro podání žaloby – Nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

Žaloba na neplatnost – Lhůty – Počátek – Rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), kterým byl akrylamid identifikován jako látka vzbuzující zvlášť velké obavy – Akt, který se zveřejňuje pouze prostřednictvím internetu – Nepoužitelnost čl. 102 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu

(Článek 263 šestý pododstavec SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 101 odst. 1 a čl. 102 odst. 1; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, články 57 a 59)

I když podle čl. 263 šestého pododstavce SFEU musejí být žaloby uvedené v tomto článku podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, dne jeho oznámení navrhovateli nebo dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl, toto ustanovení neuvádí, jaký způsob zveřejnění předpokládá, a neomezuje zveřejnění ve smyslu tohoto ustanovení na určité způsoby zveřejnění. Zveřejnění ve smyslu tohoto ustanovení není tedy pouze zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.

Pokud jde o žalobu podanou proti rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), kterým byl akrylamid identifikován jako látka vzbuzující zvlášť velké obavy, jež splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), a kterým byl akrylamid zapsán na seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV uvedeného nařízení, podle článku 59 tohoto nařízení, tato lhůta dvou měsíců pro podání žaloby se nepočítá od konce čtrnáctého dne po zveřejnění uvedeného rozhodnutí. Článek 102 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu, který upravuje takové pravidlo, se podle svého znění použije pouze na akty zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a nelze ho použít nad rámec toho, co je uvedeno v tomto znění, na akty zveřejněné jiným způsobem, jako uvedené rozhodnutí ECHA, pro které nařízení č. 1907/2006 stanoví zveřejnění výhradně prostřednictvím internetu.

Jelikož se tedy lhůta pro podání žaloby proti takovému rozhodnutí počítá podle čl. 101 odst. 1 uvedeného jednacího řádu a jelikož s ohledem na desetidenní lhůtu z důvodu vzdálenosti lhůta stanovená tímto ustanovením v den podání žaloby již uplynula, musí být žaloba kvalifikována jako opožděná a odmítnuta jako nepřípustná.

(viz body 30, 32–34, 39–40, 43)

USNESENÍ TRIBUNÁLU (sedmého rozšířeného senátu)

21. září 2011(*)

„Žaloba na neplatnost – REACH – Identifikace akrylamidu jako látky vzbuzující zvlášť velké obavy – Lhůta pro podání žaloby – Nepřípustnost“

Ve věci T‑268/10,

Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG), se sídlem v Bruselu (Belgie),

SNF SAS, se sídlem v Andrézieux-Bouthéon (Francie),

původně zastoupení K. Van Maldegem, R. Canou, advokáty, a P. Sellarem, sollicitor, poté K. Van Maldegem a R. Canou,

žalobci,

proti

Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), zastoupené M. Heikkila a W. Broerem, jako zmocněnci,

žalované,

podporované

Nizozemským královstvím, zastoupeným M. Noort a J. Langerem, jako zmocněnci,

a

Evropskou komisí, zastoupenou P. Oliverem a E. Manhaevem, jako zmocněnci,

vedlejšími účastníky řízení,

jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí ECHA, kterým byl akrylamid (ES č. 201-173-7) identifikován jako látka, jež splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1), a kterým byl akrylamid zapsán na seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV uvedeného nařízení, podle článku 59 uvedeného nařízení,

TRIBUNÁL (sedmý rozšířený senát),

ve složení A. Dittrich (zpravodaj), předseda, F. Dehousse, I. Wiszniewska-Białecka, M. Prek a J. Schwarcz, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

vydává toto

Usnesení

 Skutečnosti předcházející sporu

1        První žalobce, Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG), je evropským zájmovým hospodářským sdružením usazeným v Belgii. Zastupuje zájmy společností vyrábějících nebo dovážejících polyelektrolyty, polyakrylamidy nebo jiné polymery s obsahem akrylamidu. Společnosti, které jsou členy prvního žalobce, jsou také uživateli akrylamidu a výrobci nebo dovozci akrylamidu nebo polyakrylamidu. Všichni výrobci akrylamidů v Evropské unii jsou členy prvního žalobce.

2        Druhá žalobkyně, SNF SAS, je společností, která je členem prvního žalobce. Předmětem její činnosti je převážně výroba akrylamidu a polyakrylamidu, které prodává přímo svým zákazníkům. Disponuje výrobními závody ve Francii, Spojených státech, Číně a Jižní Koreji.

3        Dne 25. srpna 2009 předalo Nizozemské království Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) dokumentaci, kterou připravilo ohledně identifikace akrylamidu jako látky splňující kritéria stanovená v článku 57 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1), ve znění pozdějších předpisů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES (Úř. věst. L 353, s. 1), s odkazem na klasifikaci akrylamidu v části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008 jako karcinogenní látky kategorie 2 a mutagenní látky kategorie 2. Dne 31. srpna 2009 zveřejnila ECHA na své internetové stránce výzvu zúčastněným stranám k podání připomínek k dokumentaci vypracované ohledně akrylamidu. Téhož dne vyzvala ECHA příslušné orgány ostatních členských států, aby vznesly připomínky k dané věci.

4        Po obdržení připomínek k předmětné dokumentaci, zejména ze strany prvního žalobce, a po vyjádření Nizozemského království k těmto připomínkám postoupila ECHA dokumentaci Výboru členských států, který dosáhl dne 27. listopadu 2009 jednomyslné dohody o identifikaci akrylamidu jako látky vzbuzující mimořádné obavy s odůvodněním, že akrylamid splňuje kritéria stanovená v čl. 57 písm. a) a b) nařízení č. 1907/2006.

5        Dne 7. prosince 2009 zveřejnila ECHA tiskovou zprávu oznamující, že zaprvé Výbor členských států dosáhl jednomyslné dohody o identifikaci akrylamidu a dalších patnácti látek jako látek vzbuzujících mimořádné obavy, jelikož tyto látky splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006, a že zadruhé seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV nařízení č. 1907/2006 (dále jen „kandidátský seznam“) bude oficiálně aktualizován v lednu 2010. Dne 22. prosince 2009 přijal výkonný ředitel ECHA rozhodnutí ED/68/2009, jehož vstup v platnost byl stanoven na 13. ledna 2010, o zapsání patnácti látek k 13. lednu 2010 na kandidátský seznam.

6        Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 4. ledna 2010 podali žalobci žalobu na neplatnost rozhodnutí ECHA, kterým byl akrylamid identifikován jako látka splňující kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006 podle článku 59 tohoto nařízení (věc T‑1/10).

7        Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 5. ledna 2010 podala druhá žalobkyně návrh na předběžné opatření, v němž navrhla, aby předseda Tribunálu odložil vykonatelnost rozhodnutí ECHA, kterým byl akrylamid identifikován jako látka splňující kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006 podle článku 59 tohoto nařízení (věc T‑1/10 R).

8        Usnesením předsedy Tribunálu ze dne 11. ledna 2010 byla odložena vykonatelnost uvedeného rozhodnutí ECHA až do přijetí usnesení o ukončení řízení o předběžném opatření. Na základě tohoto usnesení odložila ECHA zápis akrylamidu na kandidátský seznam.

9        Usnesením předsedy Tribunálu ze dne 26. března 2010, PPG a SNF v. ECHA (T‑1/10 R, Sb. rozh. s. II-0000), byl návrh druhé žalobkyně na nařízení předběžného opatření zamítnut a rozhodnutí o nákladech řízení bylo odloženo na později.

10      Na základě tohoto usnesení zveřejnila ECHA dne 30. března 2010 kandidátský seznam, do kterého byl zahrnut akrylamid.

 Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

11      Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 10. června 2010 podali žalobci žalobu na neplatnost rozhodnutí ECHA, zveřejněného 30. března 2010, kterým byl akrylamid identifikován jako látka splňující kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006 a kterým byl akrylamid zapsán na kandidátský seznam (dále jen „napadené rozhodnutí“).

12      Rozhodnutím předsedy osmého senátu Tribunálu ze dne 9. července 2010 byli žalobci vyzváni, aby předložili svá vyjádření k dodržení lhůty pro podání žaloby. Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 30. července 2010 žalobci této žádosti vyhověli.

13      Poté, co se změnilo složení senátů Tribunálu, byl soudce zpravodaj přidělen k sedmému senátu, kterému byla v důsledku toho projednávaná věc přidělena.

14      Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 5. listopadu 2010 vznesla ECHA námitku nepřípustnosti podle čl. 114 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu. Žalobci předložili svá vyjádření k námitce nepřípustnosti dne 21. prosince 2010.

15      Dopisy zapsanými v rejstříku kanceláře Tribunálu dne 19. listopadu 2010 a 25. listopadu 2010 podaly Nizozemské království a Evropská komise návrh na vstup do řízení jako vedlejší účastníci na podporu návrhových žádání ECHA. Po vyslechnutí hlavních účastníků řízení Tribunál těmto návrhům vyhověl usnesením předsedy sedmého senátu Tribunálu ze dne 10. ledna 2010.

16      Dne 18. ledna 2011 předložila ECHA kanceláři Tribunálu doplňující spis účastníka řízení k námitce nepřípustnosti. Žalobci předložili svá vyjádření k tomuto spisu účastníka řízení dne 15. února 2011.

17      Podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 22. února 2011 se Nizozemské království vzdalo možnosti předložit spis vedlejšího účastníka, omezený na přípustnost. Komise předložila takový spis dne 24. února 2011.

18      Rozhodnutím ze dne 30. března 2011 Tribunál v souladu s článkem 51 odst. 1 jednacího řádu předal projednávanou věc sedmému rozšířenému senátu.

19      Podáními došlými kanceláři Tribunálu dne 19. dubna 2011 a 21. dubna 2011 předložili hlavní účastníci řízení svá vyjádření ke spisu Komise, omezenému na přípustnost.

20      V žalobě žalobci navrhují, aby Tribunál:

–        prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

–        zrušil napadené rozhodnutí;

–        uložil ECHA náhradu nákladů řízení;

–        přijal jakékoli jiné potřebné opatření.

21      Ve své námitce nepřípustnosti ECHA navrhuje, aby Tribunál:

–        prohlásil žalobu za nepřípustnou;

–        uložil žalobcům náhradu nákladů řízení.

22      Žalobci ve svých vyjádřeních k námitce nepřípustnosti navrhují, aby Tribunál námitku nepřípustnosti zamítl.

23      Komise navrhuje, aby Tribunál odmítl žalobu jako nepřípustnou.

 Právní otázky

24      Na základě čl. 114 odst. 1 a 4 jednacího řádu, požaduje-li to některý účastník řízení, může Tribunál vydat rozhodnutí o nepřípustnosti bez projednání věci samé. V souladu s odstavcem 3 téhož článku následuje ústní část řízení, nerozhodne-li Tribunál jinak. Tribunál má v projednávaném případě věc za dostatečně objasněnou na základě písemností obsažených ve spise, a proto není namístě zahájit ústní část řízení.

25      Na podporu svých návrhových žádání vznesla ECHA tři námitky nepřípustnosti vycházející zejména z nedodržení lhůty pro podání žaloby a podpůrně z nedostatku bezprostředního dotčení žalobců a ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí, které není nelegislativním právním aktem s obecnou působností ve smyslu článku 263 čtvrtého pododstavce SFEU, se žalobců osobně nedotýká.

26      Komise podporuje argumentaci ECHA stran nedodržení lhůty pro podání žaloby. Uvádí také, že je žaloba nepřípustná z důvodu překážky věci zahájené.

27      Nejprve je nutno přezkoumat námitku nepřípustnosti, která byla uvedena jako primární námitka a spočívá v nedodržení lhůty pro podání žaloby.

28      V tomto ohledu ECHA a Komise zejména uvádějí, že žaloba byla podána po uplynutí lhůty. Podle nich bylo napadené rozhodnutí zveřejněno dne 30. března 2010 a lhůta stanovená v článku 263 šestém pododstavci SFEU pro podání žaloby proti rozhodnutí ECHA tedy běžela od 31. března 2010 do 30. května 2010. K posledně uvedenému datu je podle nich třeba přičíst dodatečnou desetidenní lhůtu z důvodu vzdálenosti podle článku 102 odst. 2 jednacího řádu, takže celková lhůta pro podání žaloby uplynula dne 9. června 2010. Žaloba podaná dne 10. června 2010 byla tedy podána opožděně.

29      Žalobci poukazují zejména na to, že podle článku 102 odst. 1 jednacího řádu se lhůta pro podání žaloby počítá od konce čtrnáctého dne po zveřejnění napadeného rozhodnutí. Toto ustanovení se nevztahuje jen na zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, ale na všechny způsoby zveřejnění, včetně zveřejnění rozhodnutí prostřednictvím internetu podle čl. 59 odst. 10 nařízení č. 1907/2006. Odlišný výklad čl. 102 odst. 1 jednacího řádu by vedl k diskriminaci a svévolnému zacházení s žalobci. S ohledem na použití tohoto ustanovení byla lhůta pro podání žaloby dodržena.

30      Podle čl. 263 šestého pododstavce SFEU žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, dne jeho oznámení navrhovateli nebo dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.

31      V projednávaném případě zveřejnila ECHA napadené rozhodnutí ve smyslu čl. 263 šestého pododstavce SFEU dne 30. března 2010. V souladu s povinností, která jí byla svěřena podle čl. 59 odst. 10 nařízení č. 1907/2006, totiž ECHA zveřejnila kandidátský seznam, do kterého byl zahrnut akrylamid, na své internetové stránce dne 30. března 2010.

32      Je třeba uvést, že čl. 263 šestý pododstavec SFEU neuvádí, jaký způsob zveřejnění předpokládá toto ustanovení, a neomezuje zveřejnění ve smyslu tohoto ustanovení na určité způsoby zveřejnění. Zveřejnění ve smyslu tohoto ustanovení není tedy pouze zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.

33      V rozporu s tím, co tvrdí žalobci, se lhůta pro podání žaloby nepočítá od konce čtrnáctého dne po zveřejnění napadeného rozhodnutí. Článek 102 odst. 1 jednacího řádu, který upravuje takové pravidlo, se podle svého znění použije pouze na akty zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. V projednávaném případě nařízení č. 1907/2006 upravuje obecně pro akty ECHA pouze zveřejnění prostřednictvím internetu. Stanoví tak zvláštní pravidlo pro zveřejnění aktů této agentury. Konkrétně v čl. 59 odst. 10 nařízení č. 1907/2006 je upraveno zveřejnění kandidátského seznamu na internetové stránce ECHA a žádné jiné ustanovení uvedeného nařízení neupravuje jiný způsob zveřejnění.

34      Článek 102 odst. 1 jednacího řádu se nepoužije nad rámec toho, co je uvedeno v jeho znění, na akty zveřejněné jiným způsobem, jako v projednávaném případě výhradně prostřednictvím internetu.

35      Článek 102 odst. 1 jednacího řádu totiž zaprvé představuje pouze zvláštní právní úpravu, která platí pro zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Zveřejnění výhradně prostřednictvím internetu se liší od zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, jelikož se uskutečňuje elektronickými prostředky, takže akty, které jsou tímto způsobem zveřejněny, jsou veřejně přístupné v celé Unii v tomtéž okamžiku. Co se týče skutečnosti, že elektronická verze Úředního věstníku Evropské unie je rovněž dostupná na internetu, je třeba uvést, že je závazná pouze tištěná verze uvedeného věstníku (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. prosince 2007, Skoma-Lux, C‑161/06, Sb. rozh. s. I‑10841, bod 50).

36      Zadruhé je třeba uvést, že striktní použití unijních předpisů na procesní lhůty odpovídá požadavku právní jistoty a nutnosti vyhnout se veškeré diskriminaci nebo veškerému svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti (viz rozsudek Tribunálu ze dne 2. října 2009, Kypr v. Komise, T‑300/05 a T‑316/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 235 a citovaná judikatura).

37      Zatřetí v rozporu s tím, co tvrdí žalobci, judikaturu týkající se zveřejnění rozhodnutí ve věci státních podpor nelze uplatnit na projednávaný případ. Je pravda, že ve věcech státních podpor to, že se poskytne třetím osobám úplný přístup ke znění rozhodnutí umístěného na internetové stránce spolu se zveřejněním souhrnného sdělení v Úředním věstníku Evropské unie, které umožňuje dotčeným osobám zjistit existenci dotyčného rozhodnutí a které je seznamuje s možností přístupu prostřednictvím internetu, otvírá působnost čl. 102 odst. 1 jednacího řádu (usnesení Tribunálu ze dne 19. září 2005, Air Bourbon v. Komise, T‑321/04, Sb. rozh. s. II‑3469, body 34 a 42, a rozsudek Tribunálu ze dne 11. března 2009, TF1 v. Komise, T‑354/05, Sb. rozh. s. II‑471, body 35 a 48). Avšak pro tento druh věcí je zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie výslovně stanoveno v článku 26 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [108 SFEU] (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339). V projednávaném případě žádné ustanovení nevyžaduje zveřejnění napadeného rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie ani ve formě souhrnného sdělení, ani v úplném znění. Z nařízení č. 1907/2006 naopak vyplývá, že se aktualizovaný kandidátský seznam zveřejňuje výhradně prostřednictvím internetu.

38      Začtvrté v rozporu s tím, co tvrdí žalobci, skutečnost, že se čl. 102 odst. 1 jednacího řádu nepoužije na zveřejnění prováděná podle unijního práva výhradně prostřednictvím internetu není diskriminací nebo svévolným zacházením s žalobci. Skutková a právní situace, ve které se nachází osoba v důsledku zveřejnění aktu v Úředním věstníku Evropské unie, totiž není srovnatelná s tou, ve které se nachází osoba v důsledku zveřejnění aktu výhradně prostřednictvím internetu (viz bod 35 výše). Kromě toho zohlednění data zveřejnění napadeného rozhodnutí na internetové stránce ECHA jakožto data zveřejnění ve smyslu čl. 263 šestého pododstavce SFEU zajišťuje rovné zacházení pro všechny zúčastněné tím, že zabezpečuje, aby byla lhůta pro podání žaloby proti tomuto rozhodnutí počítána stejným způsobem pro všechny (v tomto smyslu viz usnesení Air Bourbon v. Komise, bod 37 výše, bod 44). Rozdíly ohledně počítání lhůty pro podání žaloby mezi zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie a zveřejněním prostřednictvím internetu jsou každopádně rovněž odůvodněny s ohledem na specifické rysy zveřejnění prostřednictvím internetu (viz bod 35 výše).

39      Z toho vyplývá, že bylo-li napadené rozhodnutí zveřejněno dne 30. března 2010, lhůta pro podání žaloby se podle čl. 101 odst. 1 písm. a) jednacího řádu počítá od 31. března 2010. Lhůta dvou měsíců uplynula dne 30. května 2010, jelikož podle čl. 101 odst. 1 písm. b) jednacího řádu končí lhůta vyjádřená v měsících uplynutím dne, který se v posledním měsíci svým číslem shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost nebo se uskutečnilo jednání, od nichž se lhůta počítá (v tomto smyslu viz usnesení Soudního dvora ze dne 17. května 2002, Německo v. Parlament a Rada, C‑406/01, Recueil, s. I‑4561, bod 17). Vezmeme-li v úvahu desetidenní lhůtu z důvodu vzdálenosti, která musí být připočítána k procesní lhůtě podle článku 102 odst. 2 jednacího řádu, lhůta pro podání žaloby uplynula dne 9. června 2010.

40      Z toho vyplývá, že projednávaná žaloba, podaná dne 10. června 2010, byla podána opožděně.

41      Pokud měli žalobci v úmyslu dovolávat se skutečnosti, že z důvodu novosti žaloby proti rozhodnutí ECHA a neexistence relevantní judikatury k počítání lhůty pro podání žaloby proti uvedeným rozhodnutím zveřejněným prostřednictvím internetu je jejich nesprávný výklad ustanovení jednacího řádu použitelných v projednávaném případě omluvitelným omylem, pak je třeba uvést, že ze spisu vyplývá, že podle žalobců je zveřejnění napadeného rozhodnutí na internetové stránce ECHA zveřejněním ve smyslu čl. 263 šestého pododstavce SFEU. Omyl žalobců spočívá tedy v nesprávném výkladu buď článku 102 odst. 2 jednacího řádu, nebo čl. 101 odst. 1 uvedeného řádu, jde‑li o počítání lhůty pro podání žaloby. Tato ustanovení nevykazují zvláštní výkladovou obtížnost, takže omluvitelný omyl ze strany žalobců, který by odůvodňoval odchylku od použití uvedené právní úpravy, nemůže být uznán (viz v tomto smyslu usnesení Německo v. Parlament a Rada, bod 39 výše, bod 21).

42      Mimoto žalobci neprokázali ani se nedovolávali působení náhody nebo vyšší moci, což by unijnímu soudci umožnilo odchýlit se od dotčené lhůty na základě čl. 45 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie.

43      Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba musí být odmítnuta jako nepřípustná, aniž je třeba projednávat ostatní námitky nepřípustnosti vznesené ECHA a Komisí.

 K nákladům řízení

44      Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Mimoto podle odstavce 4 tohoto článku členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.

45      Vzhledem k tomu, že ECHA požadovala náhradu nákladů řízení a žalobci neměli ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit, že ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené ECHA. Nizozemské království a Komise ponesou vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (sedmý rozšířený senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)      Sdružení Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG) a společnost SNF SAS ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA).

3)      Nizozemské království a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

V Lucemburku dne 21. září 2011.

* Jednací jazyk: angličtina.