Věc T-1/10

Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG) a SNF SAS

v.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)

„Žaloba na neplatnost – REACH – Identifikace akrylamidu jakožto látky vzbuzující mimořádné obavy – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Přípravné akty – Vyloučení – Rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) identifikující akrylamid jako látku vzbuzující mimořádné obavy – Akt nesměřující k založení právních účinků – Nepřípustnost

(Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, články 57 a 59)

Předmětem žaloby na neplatnost mohou být veškerá opatření přijatá orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie bez ohledu na jejich povahu či formu, které směřují k založení právních účinků. Pokud jde o akty nebo rozhodnutí, jež jsou vypracovávána ve více fázích, zejména během interního řízení, jsou za akty napadnutelné žalobou na neplatnost v zásadě považována jen ta opatření, která vyjadřují konečné stanovisko orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie na konci tohoto řízení. Z toho vyplývá, že předběžná opatření, nebo opatření, jež mají čistě přípravnou povahu, předmětem žaloby na neplatnost být nemohou.

Žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) identifikujícímu v souladu s článkem 59 nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek akrylamid jako látku vzbuzující mimořádné obavy, která splňuje kritéria uvedená v článku 57 uvedeného nařízení, musí být jako nepřípustná odmítnuta, neboť v době posuzování přípustnosti uvedené žaloby, tedy v okamžiku jejího podání, nesměřovalo takovéto rozhodnutí k založení právních účinků vůči třetím osobám.

Postup podle článku 59 nařízení č. 1907/2006, sestávající z identifikace látek splňujících kritéria stanovená v článku 57 uvedeného nařízení a ze sestavení kandidátského seznamu, má totiž několik fází. V tomto ohledu, i když z výrazu „zapsat“ v článku 59 odst. 8 téhož nařízení vyplývá, že orgán ECHA pověřený k zápisu látky na kandidátský seznam nemá možnost správního uvážení ohledně tohoto zápisu, neboť tento automaticky vyplývá z jednomyslné dohody Výboru členských států v tomto ohledu, nemění to nic na tom, že akt identifikující látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, nesměřuje před zapsáním látky na kandidátský seznam podle tohoto ustanovení k založení právních účinků vůči třetím osobám.

Zaprvé oznamovací povinnost a povinnost poskytnout informace podle článku 7 odst. 2, článku 31 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. b), jakož i článku 33 odst. 1 a 2 tohoto nařízení vyplývající z aktu, který je výsledkem postupu podle článku 59 nařízení č. 1907/2006, odkazují na látky identifikované podle článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení a na látky, které jsou nebo byly zahrnuty do kandidátského seznamu. Z nařízení č. 1907/2006 nevyplývá, že cílem zákonodárce bylo, aby osoby, na něž se tyto povinnosti vztahují, splňovaly tyto povinnosti v různých stadiích postupu podle článku 59 uvedeného nařízení. Z nadpisu článku 59 tohoto nařízení naopak vyplývá, že skutečná funkce postupu podle tohoto článku spočívá v konečné identifikaci látky splňující kritéria stanovená v článku 57 tohoto nařízení. Z článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení, který odkazuje na odst. 2 až 10 tohoto článku pokud jde o identifikační postup, vyplývá, že zápis látky na kandidátský seznam uvedený v odst. 8 tohoto nařízení je součástí tohoto postupu. Odkazy na látky identifikované podle článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení a na látky, které jsou nebo byly zahrnuty do kandidátského seznamu, tedy neodpovídají rozdílným stádiím identifikačního postupu, takže uvedené povinnosti nemohou existovat před skutečným zapsáním látky na kandidátský seznam.

Zadruhé pokud ECHA neobdrží ani nevznese žádnou připomínku k návrhu na identifikaci látky jakožto vzbuzující mimořádné obavy, zapíše látku na kandidátský seznam (článek 59 odst. 6 nařízení č. 1907/2006). V takovém případě chybí fáze identifikace v rámci identifikačního postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, která se projednává odděleně jiným orgánem ECHA, jako je Výbor členských států, nebo jinou institucí, jako je Komise podle odst. 8 a 9 tohoto článku. Vzhledem k tomu, že okamžik, kdy akt identifikující látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení nabývá právních účinků, nemůže záviset na tom, zda členský stát, ECHA nebo zúčastněná osoba vznesou připomínky, nabývá tento akt právních účinků až zapsáním látky na kandidátský seznam.

(viz body 39–41, 43, 46–48, 51)

USNESENÍ TRIBUNÁLU (sedmého rozšířeného senátu)

21. září 2011(*)

„Žaloba na neplatnost – REACH – Identifikace akrylamidu jakožto látky vzbuzující mimořádné obavy – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost“

Ve věci T‑1/10,

Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG), se sídlem v Bruselu (Belgie),

SNF SAS, se sídlem v Andrézieux-Bouthéon (Francie),

původně zastoupení K. Van Maldegemem, advokátem, P. Sellarem, sollicitor, a R. Cana, advokátem, poté K. Van Maldegemem a R. Cana,

žalobkyně,

proti

Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), zastoupené M. Heikkila a W. Broerem, jako zmocněnci, ve spolupráci s J. Stuyckem, advokátem,

žalované,

podporované

Nizozemským královstvím, zastoupeným C. Wissels, J. Langerem, Y. de Vriesem a M. de Ree, jako zmocněnci,

a

Evropskou komisí, původně zastoupenou P. Oliverem a G. Wilmsem, poté P. Oliverem a E. Manhaevem, jako zmocněnci,

vedlejšími účastníky řízení,

jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí ECHA, kterým byl akrylamid (ES č. 201-173-7) identifikován jako látka, jež splňuje kritéria stanovená v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1) podle článku 59 uvedeného nařízení,

TRIBUNÁL (sedmý rozšířený senát),

ve složení A. Dittrich (zpravodaj), předseda, F. Dehousse, I. Wiszniewska-Białecka, M. Prek a J. Schwarcz, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,

vydává toto

Usnesení

 Skutečnosti předcházející sporu

1        První žalobkyně, Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG), je evropským zájmovým hospodářským sdružením usazeným v Belgii. Zastupuje zájmy společností vyrábějících nebo dovážejících polyelektrolyty, polyakrylamidy nebo jiné polymery s obsahem akrylamidu. Společnosti, které jsou členy první žalobkyně, jsou také uživateli akrylamidu a výrobci nebo dovozci akrylamidu nebo polyakrylamidu. Všichni výrobci akrylamidů v Evropské unii jsou členy první žalobkyně.

2        Druhá žalobkyně, SNF SAS, je společností, která je členem první žalobkyně. Předmětem její činnosti je převážně výroba akrylamidu a polyakrylamidu, které prodává přímo svým zákazníkům. Disponuje výrobními závody ve Francii, ve Spojených státech, v Číně a v Jižní Koreji.

3        Polyelektrolyty jsou ve vodě rozpustné, syntetické, organické polymery, které jsou vyráběny z různých monomerů, jedním z nich je akrylamid. Používají se například k čištění pitné vody, úpravě odpadních vod, výrobě papíru a získávání vzácných minerálů.

4        Polyakrylamid je polymer vzniklý polymerací monomeru akrylamidu, který je nejběžněji používán při úpravě vod, v papírenském průmyslu, těžebním průmyslu, ropném průmyslu, v zemědělství, jako textilní pomocný přípravek a v oblasti kosmetických výrobků a výrobků osobní hygieny.

5        Dne 25. srpna 2009 předalo Nizozemské království Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) dokumentaci, kterou připravilo ohledně identifikace akrylamidu jako látky splňující kritéria stanovená v článku 57 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, s. 1), ve znění pozdějších předpisů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES (Úř. věst. L 353, s. 1), s odkazem na klasifikaci akrylamidu v části 3 přílohy VI nařízení č. 1272/2008 jako karcinogenní látky kategorie 2 a mutagenní látky kategorie 2. Dne 31. srpna 2009 zveřejnila ECHA na své internetové stránce výzvu zúčastněným stranám k podání připomínek k dokumentaci vypracované ohledně akrylamidu. Téhož dne vyzvala ECHA příslušné orgány ostatních členských států, aby vznesly připomínky k dané věci.

6        Po obdržení připomínek k předmětné dokumentaci, zejména ze strany první žalobkyně, a po vyjádření Nizozemského království k těmto připomínkám postoupila ECHA dokumentaci Výboru členských států, který dosáhl dne 27. listopadu 2009 jednomyslné dohody o identifikaci akrylamidu jako látky vzbuzující mimořádné obavy s odůvodněním, že akrylamid splňuje kritéria stanovená v článku 57 písm. a) a b) nařízení č. 1907/2006.

7        Dne 7. prosince 2009 zveřejnila ECHA tiskovou zprávu oznamující jednak, že Výbor členských států dosáhl jednomyslné dohody o identifikaci akrylamidu a dalších patnácti látek jako látek vzbuzujících mimořádné obavy tím, že tyto látky splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006, a jednak, že seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV nařízení č. 1907/2006 (dále jen „kandidátský seznam“) bude oficiálně zveřejněn v lednu 2010. Dne 22. prosince 2009 přijal výkonný ředitel ECHA rozhodnutí ED/68/2009, jehož vstup v platnost byl stanoven na 13. ledna 2010, o zapsání patnácti látek k 13. lednu 2010 na kandidátský seznam.

 Řízení a návrhová žádání účastníků řízení

8        Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 4. ledna 2010 podaly žalobkyně žalobu na neplatnost rozhodnutí ECHA, kterým byl akrylamid identifikován jako látka splňující kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006 podle článku 59 tohoto nařízení (dále jen „napadené rozhodnutí“).

9        Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 5. ledna 2010 podala druhá žalobkyně návrh na předběžné opatření, v němž navrhla, aby předseda Tribunálu odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

10      Usnesením předsedy Tribunálu ze dne 11. ledna 2010 byla odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí až do přijetí usnesení o ukončení řízení o předběžném opatření. Na základě tohoto usnesení odložil výkonný ředitel ECHA zápis akrylamidu na kandidátský seznam.

11      Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 17. března 2010 vznesla ECHA námitku nepřípustnosti podle článku 114 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu.

12      Usnesením předsedy Tribunálu ze dne 26. března 2010, PPG a SNF v. ECHA (T‑1/10 R, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), byl návrh druhé žalobkyně na nařízení předběžného opatření zamítnut a rozhodnutí o nákladech bylo odloženo na později.

13      Na základě tohoto usnesení zveřejnila ECHA dne 30. března 2010 kandidátský seznam, do kterého byl zahrnut akrylamid.

14      Dopisy, které byly zapsány v rejstříku kanceláře Tribunálu dne 19. dubna 2010 a 20. dubna 2010, podaly Evropská komise a Nizozemské království návrh na vstoupení do řízení jako vedlejší účastníci na podporu návrhových žádání ECHA. Po vyslechnutí hlavních účastnic řízení Tribunál těmto návrhům vyhověl usnesením předsedy osmého senátu Tribunálu ze dne 8. června 2010.

15      Žalobkyně předložily svá vyjádření k námitce nepřípustnosti dne 4. května 2010.

16      Podáními došlými dne 17. května 2010 a 25. května 2010 předložily žalobkyně žádost o důvěrné zacházení s jejich spisy, ve vztahu k vedlejším účastníkům řízení. Proti této žádosti o důvěrné zacházení nebyla vznesena námitka.

17      Komise a Nizozemské království předložily spisy vedlejších účastníků dne 3. srpna 2010 a 5. srpna 2010. Podáními došlými kanceláři Tribunálu dne 1. října 2010 a 4. října 2010 předložily hlavní účastnice řízení svá vyjádření k těmto spisům vedlejších účastníků.

18      Poté, co se změnilo složení senátů Tribunálu, byl soudce zpravodaj přidělen k sedmému senátu, kterému byla v důsledku toho projednávaná věc přidělena. Rozhodnutím ze dne 30. března 2011 předal Tribunál projednávanou věc sedmému rozšířenému senátu podle článku 51 odst. 1 jednacího řádu.

19      V žalobě žalobkyně navrhují, aby Tribunál :

–        prohlásil žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

–        zrušil napadené rozhodnutí;

–        uložil ECHA náhradu nákladů řízení;

–        přijal jiná potřebná opatření.

20      Ve své námitce nepřípustnosti ECHA navrhuje, aby Tribunál :

–        prohlásil žalobu za nepřípustnou;

–        uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.

21      Žalobkyně ve svých vyjádřeních k námitce nepřípustnosti navrhují, aby Tribunál námitku nepřípustnosti zamítl.

22      Komise navrhuje, aby Tribunál odmítl žalobu jako nepřípustnou.

23      Nizozemské království navrhuje, aby Tribunál prohlásil žalobu za nepřípustnou a uložil žalobkyním náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

24      Na základě čl. 114 odst. 1 a 4 jednacího řádu, požaduje-li to některý účastník řízení, může Tribunál vydat rozhodnutí o nepřípustnosti bez projednání věci samé. V souladu s odstavcem 3 téhož článku následuje ústní část řízení, nerozhodne-li Tribunál jinak. Tribunál má v projednávaném případě věc za dostatečně objasněnou na základě písemností obsažených ve spise, a proto není namístě zahájit ústní část řízení.

25      Na podporu svých návrhových žádání vznesla ECHA tři námitky nepřípustnosti vycházející z povahy napadeného rozhodnutí, z nedostatku bezprostředního dotčení žalobkyň a ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí, které není právním aktem s obecnou působností ve smyslu článku 263 čtvrtého pododstavce SFEU, se žalobkyň osobně nedotýká.

26      Komise podporuje argumentaci ECHA, pokud jde o povahu napadeného rozhodnutí a nedostatek bezprostředního dotčení žalobkyň. Uvádí také, že žaloba nesplňuje požadavky článku 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu v tom, že není dostatečně jasná.

27      Nizozemské království podporuje všechny námitky nepřípustnosti vznesené ECHA.

 Ke splnění požadavků článku 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu

28      Komise tvrdí, že žaloba není dostatečně jasná a nesplňuje požadavky čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu. Žalobkyně totiž v žalobě, v níž navrhují zrušení rozhodnutí ECHA ze dne 7. prosince 2009, kterým byl akrylamid identifikován jako látka splňující kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006, nedostatečně označily napadený akt. Podle Komise nebyl akt uvedený v tiskové zprávě ECHA ze dne 7. prosince 2009 rozhodnutím ECHA o identifikaci akrylamidu, ale opatřením přijatým Výborem členských států v rámci postupu, který vede k identifikaci ze strany ECHA.

29      Je pravdou, že ECHA v tomto ohledu nevznesla námitku nepřípustnosti. Komise jakožto vedlejší účastník řízení není aktivně legitimována k uplatnění námitky nepřípustnosti, jež nebyla vznesena stranou, kterou podporuje (viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 17. června 1998, Svenska Journalistförbundet v. Rada, T‑174/95, Recueil, s. II‑2289, body 77 a 78).

30      Nicméně, jelikož jsou podmínky přípustnosti žaloby a žalobních důvodů v ní uvedených nepominutelnými podmínkami řízení, Tribunál je může zkoumat i bez návrhu, v souladu s článkem 113 jednacího řádu (viz v tomto smyslu rozsudky Tribunálu ze dne 9. září 2009, Brink’s Security Luxembourg v. Komise, T‑437/05, Sb. rozh., s. II‑3233, bod 54 a ze dne 9. září 2010, Evropaïki Dynamiki v. EMCDDA, T‑63/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 30, a citovaná judikatura).

31      Podle článku 21 prvního pododstavce statutu Soudního dvora, použitelného na řízení před Tribunálem na základě článku 53 prvního pododstavce téhož statutu, a článku 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu, musí žaloba obsahovat popis předmětu sporu. Tento popis musí být dostatečně jasný a přesný, aby umožnil žalovanému připravit si svou obhajobu a Tribunálu o žalobě rozhodnout případně bez dalších informací (rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 1996, Asia Motor France a další v. Komise, T‑387/94, Recueil, s. II‑961, bod 106; usnesení Tribunálu ze dne 14. prosince 2005, Arizona Chemical a další v. Komise, T‑396/03, Recueil, s. II‑5839, bod 120, a ze dne 8. února 2010, Alisei v. Komise, T‑481/08, Recueil, s. II‑117, bod 89).

32      V projednávaném případě žaloba splňuje tyto požadavky, pokud jde o předmět sporu. Žalobkyně v ní totiž požadují zrušení rozhodnutí ECHA, kterým byl akrylamid identifikován jako látka splňující kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006 podle článku 59 uvedeného nařízení. Následně upřesňují, že v důsledku tohoto rozhodnutí, které bylo přijato 7. prosince 2009 Výborem členských států, tedy orgánem ECHA a na které byly upozorněny tiskovou zprávou ECHA téhož dne, byla tato látka zapsána na kandidátský seznam, jenž byl zveřejněn na internetové stránce ECHA v lednu 2010.

33      Je pravdou, že Výbor členských států dosáhl jednomyslné dohody o identifikaci akrylamidu jako látky splňující kritéria stanovená v článku 57 nařízení č. 1907/2006 dne 27. listopadu 2009, a nikoli dne 7. prosince 2009. Nicméně vzhledem k tomu, že tisková zpráva ECHA ze dne 7. prosince 2009 oznamuje, že Výbor členských států identifikoval dotčené látky dne 7. prosince 2009 a vzhledem k tomu, že dohoda výboru nebyla ECHA zveřejněna, nemohly žalobkyně v žalobě uvést správné datum dohody Výboru členských států. Poté, co se o správném datu dozvěděly prostřednictvím námitky nepřípustnosti vznesené ECHA, uvedly jej žalobkyně ve svých vyjádřeních k této námitce.

34      Z žaloby tedy právně dostačujícím způsobem vyplývá, že předmětem sporu je akt ECHA, který je výsledkem postupu podle článku 59 nařízení č. 1907/2006, kterým byl akrylamid identifikován jako látka splňující kritéria stanovená v článku 57 uvedeného nařízení, jehož obsah byl určen jednomyslnou dohodou Výboru členských států ECHA dne 27. listopadu 2009 a který měl být vykonán zapsáním akrylamidu na kandidátský seznam zveřejněný na internetové stránce ECHA, přičemž toto zapsání bylo stanoveno na 13. ledna 2010 a bylo nakonec provedeno dne 30. března 2010. Odkazem na jednomyslnou dohodu Výboru členských států z roku 2009 a zapsání akrylamidu na uvedený zveřejněný seznam, žalobkyně určily předmět sporu jednoznačně.

35      Z toho vyplývá, že tato námitka nepřípustnosti musí být zamítnuta.

 K námitce nepřípustnosti vycházející z povahy napadeného rozhodnutí

36      ECHA a vedlejší účastníci v podstatě uvádějí, že žalobkyně, odvolávajíce se na jednomyslnou dohodu Výboru členských států ECHA, která byla přijata dne 27. listopadu 2009, napadly přípravný akt, který nemá právní účinky vůči třetím osobám ve smyslu článku 263 druhé věty prvního pododstavce SFEU. Podle ECHA je aktem, který má potenciální právní účinek, zveřejnění kandidátského seznamu aktualizací na internetové stránce ECHA podle článku 59 odst. 10 nařízení č. 1907/2006. Podle Komise a Nizozemského království konečným aktem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení je rozhodnutí výkonného ředitele ECHA o zapsání látky na kandidátský seznam podle odst. 8 tohoto článku.

37      Žalobkyně namítají, že napadené rozhodnutí je opatřením, které vyjadřuje konečné stanovisko ECHA, pokud jde o identifikaci akrylamidu jako látky vzbuzující mimořádné obavy a jeho zapsání na kandidátský seznam. Z článku 59 odst. 8 nařízení č. 1907/2006 vyplývá, že klíčovým prvkem postupu podle tohoto článku je dohoda o identifikaci. Následné zapsání na kandidátský seznam je automatickým důsledkem rozhodnutí identifikovat látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy. Stejně tak zveřejnění a aktualizace kandidátského seznamu podle článku 59 odst. 10 uvedeného nařízení musí být provedeny automaticky poté, co bylo přijato rozhodnutí o zapsání látky.

38      Podle článku 263 druhé věty prvního pododstavce SFEU mohou být žalobou napadeny akty přijaté institucemi nebo jinými subjekty Unie, které mají právní účinky vůči třetím osobám.

39      Podle ustálené judikatury mohou být předmětem žaloby na neplatnost veškerá opatření přijatá orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie bez ohledu na jejich povahu či formu, které směřují k založení právních účinků (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 31. března 1971, Komise v. Rada, 22/70, Recueil, s. 263, bod 42 a ze dne 24. listopadu 2005, Itálie v. Komise, C‑138/03, C-324/03 a C‑431/03, Sb. rozh., s. I‑10043, bod 32 ; usnesení Tribunálu ze dne 14. července 2008, Espinosa Labella a další v. Komise, T‑322/06, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 25, a citovaná judikatura).

40      Pokud jde o akty nebo rozhodnutí, jež jsou vypracovávána ve více fázích, zejména během interního řízení, jsou za akty napadnutelné žalobou na neplatnost v zásadě považována jen ta opatření, která vyjadřují konečné stanovisko orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie na konci tohoto řízení. Z toho vyplývá, že předběžná opatření, nebo opatření, jež mají čistě přípravnou povahu, předmětem žaloby na neplatnost být nemohou (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1981, IBM v. Komise, 60/81, Recueil, s. 2639, bod 10, a rozsudek Tribunálu ze dne 19. ledna 2010, Co-Frutta v. Komise, T‑355/04 a T‑446/04, Sb. rozh., s. II‑1, bod 33, a citovaná judikatura).

41      V projednávaném případě není třeba, aby Tribunál rozhodoval o argumentaci ohledně údajné přípravné povahy jednomyslné dohody Výboru členských států, jelikož napadené rozhodnutí v době posuzování přípustnosti projednávané žaloby, tedy v okamžiku jejího podání, nesměřovalo k založení právních účinků vůči třetím osobám ve smyslu judikatury citované v bodě 39 výše (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 18. dubna 2002, Španělsko v. Rada, C‑61/96, C‑132/97, C‑45/98, C‑27/99, C‑81/00 a C‑22/01, Recueil, s. I‑3439, bod 23, a usnesení Tribunálu ze dne 7. září 2010, Etimine a Etiproducts v. Komise, T‑539/08, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí, bod 76).

42      Akt identifikující látku, který je výsledkem postupu podle článku 59 nařízení č. 1907/2006 může zajisté vyvolat, mimo jiné, oznamovací povinnost a povinnost poskytnout informace podle článku 7 odst. 2, článku 31 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. b), jakož i článku 33 odst. 1 a 2 tohoto nařízení. Tato ustanovení odkazují na látky identifikované podle článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení nebo na látky, které jsou nebo byly zahrnuty do seznamu vytvořeného podle článku 59, odst. 1 tohoto nařízení. Stanovují tedy právní povinnosti vyplývající z aktu, který je výsledkem postupu podle článku 59 téhož nařízení.

43      Nicméně je třeba připomenout, že postup podle článku 59 nařízení č. 1907/2006, sestávající z identifikace látek splňujících kritéria stanovená v článku 57 uvedeného nařízení a ze sestavení kandidátského seznamu, má několik fází.

44      Poté, co bude zahájen postup identifikace a poté, co ECHA zpřístupní členským státům dokumentaci ohledně látky a vyzve na své internetové stránce všechny zúčastněné osoby, aby jí podaly připomínky (článek 59 odst. 2 a 4 nařízení č. 1907/2006), členské státy, ECHA a všechny zúčastněné osoby mohou vznést připomínky k identifikaci doporučené v dokumentaci (článek 59 odst. 4 a 5 uvedeného nařízení). Jsou-li, stejně jako je tomu v projednávaném případě, takové připomínky vzneseny, postoupí ECHA dokumentaci Výboru členských států a dosáhne-li výbor jednomyslné dohody o identifikaci, zapíše tuto látku na kandidátský seznam (článek 59 odst. 7 a 8 tohoto nařízení). Nakonec, neprodleně po přijetí rozhodnutí o zahrnutí látky, zveřejní ECHA kandidátský seznam na své internetové stránce a aktualizuje jej.

45      V projednávaném případě byla žaloba podána po jednomyslné dohodě Výboru členských států o identifikaci akrylamidu jako látky vzbuzující mimořádné obavy a po rozhodnutí výkonného ředitele o zapsání této látky na kandidátský seznam. Avšak, vzhledem k tomu, že účinnost rozhodnutí byla stanovena na 13. ledna 2010 a že zapsání akrylamidu na kandidátský seznam bylo rovněž stanoveno k tomuto dni, tato látka nebyla ještě zapsána na uvedeném seznamu v době podání žaloby.

46      I když z výrazu „zapsat“ v článku 59 odst. 8 nařízení č. 1907/2006 vyplývá, že orgán ECHA pověřený k zápisu látky na kandidátský seznam nemá možnost správního uvážení ohledně tohoto zápisu, neboť tento automaticky vyplývá z jednomyslné dohody Výboru členských států, nemění to nic na tom, že akt identifikující látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, nesměřuje před zapsáním látky na kandidátský seznam podle tohoto ustanovení k založení právních účinků vůči třetím osobám ve smyslu judikatury citované v bodě 39 výše.

47      Zaprvé oznamovací povinnost a povinnost poskytnout informace podle článku 7 odst. 2, článku 31 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. b), jakož i článku 33 odst. 1 a 2 tohoto nařízení vyplývající z aktu, který je výsledkem postupu podle článku 59 nařízení č. 1907/2006, odkazují na látky identifikované podle článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení a na látky, které jsou nebo byly zahrnuty do kandidátského seznamu. Z nařízení č. 1907/2006 nevyplývá, že cílem zákonodárce bylo, aby osoby, na něž se tyto povinnosti vztahují, splnily tyto povinnosti v různých stadiích postupu podle článku 59 uvedeného nařízení. Z článku 59 tohoto nařízení „Identifikace látek uvedených v článku 57 [uvedeného nařízení]“ naopak vyplývá, že skutečná funkce postupu podle tohoto článku spočívá v konečné identifikaci látky splňující kritéria stanovená v článku 57 tohoto nařízení. Z článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení, který odkazuje na odst. 2 až 10 tohoto článku pokud jde o identifikační postup, vyplývá, že zápis látky na kandidátský seznam uvedený v odst. 8 tohoto nařízení je součástí tohoto postupu. Odkazy na látky identifikované podle článku 59 odst. 1 uvedeného nařízení a na látky, které jsou nebo byly zahrnuty do kandidátského seznamu, tedy neodpovídají rozdílným stádiím identifikačního postupu, takže uvedené povinnosti nemohou existovat před skutečným zapsáním látky na kandidátský seznam.

48      Zadruhé je třeba uvést, že pokud ECHA neobdrží ani nevznese žádnou připomínku k návrhu na identifikaci látky jakožto vzbuzující mimořádné obavy, zapíše látku na kandidátský seznam (článek 59, odst. 6, nařízení č. 1907/2006). V takovém případě chybí fáze identifikace v rámci identifikačního postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, která se projednává odděleně jiným orgánem ECHA, jako je Výbor členských států, nebo jinou institucí, jako je Komise podle odst. 8 a 9 tohoto článku. Vzhledem k tomu, že okamžik, kdy akt identifikující látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení nabývá právních účinků, nemůže záviset na tom, zda členský stát, ECHA nebo zúčastněná osoba vznesou připomínky, nabývá tento akt právních účinků až zapsáním látky na kandidátský seznam.

49      Co se týče skutečnosti, že podle článku 59 odst. 10 nařízení č. 1907/2006 ECHA neprodleně po rozhodnutí o zahrnutí látky zveřejní seznam a aktualizuje jej, je třeba uvést, že právní povinnosti vyplývající z aktu identifikujícího látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, se vztahují na zúčastněné osoby až po zveřejnění kandidátského seznamu, na němž je tato látka zapsána, jelikož až od tohoto okamžiku se tyto osoby mohou jednoznačně seznámit se svými právy a povinnostmi a postupovat podle toho (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 10. března 2009, Heinrich, C‑345/06, Sb. rozh., s. I‑1659, bod 44, a citovaná judikatura). Stejně tak lhůta pro podání žaloby proti aktu identifikujícímu látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, podle článku 263 šestého pododstavce SFEU začíná běžet až od zveřejnění kandidátského seznamu, na němž je tato látka zapsána.

50      Vzhledem k tomu, že kandidátský seznam existuje pouze na internetové stránce ECHA, zápis látky na tento seznam se provádí současně s aktualizací seznamu. Akt identifikující látku jakožto vzbuzující mimořádné obavy, který je výsledkem postupu podle článku 59 uvedeného nařízení, nabývá právních účinků až zápisem na kandidátský seznam, který je zveřejněn na internetové stránce ECHA.

51      Vzhledem k výše uvedenému musí být žaloba odmítnuta jako nepřípustná, aniž je třeba projednávat ostatní námitky nepřípustnosti vznesené ECHA.

 K nákladům řízení

52      Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Mimoto podle odstavce 4 tohoto článku členské státy a orgány, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení.

53      Vzhledem k tomu, že ECHA požadovala náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměly ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit, že ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené ECHA. Náklady řízení o předběžném opatření nahradí, v souladu s návrhovým žádáním ECHA, druhá žalobkyně. Nizozemské království a Komise ponesou vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (sedmý rozšířený senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)      Společnosti Polyelectrolyte Producers Group GEIE (PPG) a SNF SAS ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA).

3)      Společnost SNF nahradí náklady řízení o předběžném opatření.

4)      Nizozemské království a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení.

V Lucemburku dne 21. září 2011.

* Jednací jazyk: angličtina.