2.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 103/22

—

zrušit rozhodnutí Komise číslo K(2010) 4752 oznámené Irsku dopisem ze dne 13. července 2010, jež bylo žalobci oznámeno dne 16. července 2010, kterým se zamítají žádosti o zvýšení bezpečnostních kapacit týkající se prodloužení motorové rybářské lodi Brendelen a jejího nahrazení novým hlubokomořským trawlerem, které nahradilo rozhodnutí Komise č. 2003/245/ES ze dne 4. dubna 2003 o žádostech obdržených Komisí o zvýšení cílů víceletého orientačního programu IV za účelem zlepšení bezpečnosti, plavby na moři, hygieny, kvality výrobků a pracovních podmínek pro plavidla delší než 12 metrů (Úř. věst. L 90, s. 48), které bylo zrušeno v rozsahu, v němž se týká žalobce, rozsudkem Soudu ze dne 13. června 2006, ve spojených věcech T-218/03 až T-240/03, Boyle a další v. Komise (Sb. rozh. s. II-1699);

—

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Zaprvé žalobce tvrdí, že žalovaná jednala bez právního základu. Článek 4 odst. 2 rozhodnutí Rady č. 97/413/ES dne 26. června 1997 o cílech a pravidlech restrukturalizace rybolovu Společenství v průběhu období od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2001 k vytvoření trvalé rovnováhy mezi zdroji a jejich využíváním (Úř. věst. L 175, s. 27) stále představuje řádný právní základ napadeného rozhodnutí a Komise tak neměla právní základ pro přijetí rozhodnutí ad hoc.

Zadruhé žalobce tvrdí, že Komise porušila podstatné formální náležitosti. Tvrdí, že napadené rozhodnutí mělo být podle rozhodnutí Rady č. 413/97 přijato v souladu s postupem řídícího výboru a že Komise tím, že rozhodnutí přijala ad hoc, jednala v rozporu s podstatnými formálními náležitostmi.

Zatřetí žalobce tvrdí, že Komise tím, že nesprávně vyložila čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady č. 97/143/ES překročila své pravomoci zejména tím, že se opírala o irelevantní kritéria a nevzala v úvahu definici pojmu „rybolovná kapacita“ uvedenou v rozhodnutí Rady č. 97/143/ES a v právních předpisech Společenství v oblasti rybolovu použitelných ke dni podání žádosti o bezpečnostní kapacitu v prosinci roku 2001.

Navíc tvrdí, že napadené rozhodnutí obsahuje několik zjevně nesprávných posouzení jeho žádosti o bezpečnostní kapacitu. Konkrétně žalobce tvrdí, že rozhodnutí Komise, kterým byla zamítnuta jeho žádost z důvodu většího objemu pod hlavní palubou nové navrhované lodi než u plavidla Brendelen, je zjevně chybné, stejně jako tvrzení, podle kterého bude „rybolovná kapacita“ nové lodi větší než u plavidla Brendelen, a to i po jeho prodloužení.

Žalobce konečně tvrdí, že Komise porušila právo na rovné zacházení. Je toho názoru, že zamítnutí jeho žádosti Komisí z důvodu většího objemu pod hlavní palubou nové navrhované lodi, představuje zjevně odlišné zacházení představující protiprávní diskriminaci v jeho neprospěch, ve srovnání se zcela odlišným přístupem, který Komise zaujala ve svém rozhodnutí č. 2003/245, kterým vyhověla některým žádostem o dodatečnou bezpečnostní kapacitu, jakož i ve srovnání s jednou z jeho žádostí, které byly původně zamítnuty tímto rozhodnutím, ale později jim bylo vyhověno rozhodnutím Komise, které bylo oznámeno pod číslem K(2010) 4765 ze dne 13. července 2010.