Žaloba podaná dne 27. září 2010 — Murphy v. Komise

(Věc T-467/10)

()

2010/C 328/76

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Larry Murphy (Castletownbere, Irsko) (zástupci: A. Collins, SC, N. Travers, barrister, a D. Barry, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím této žaloby se žalobce na základě článku 263 SFEU domáhá zrušení rozhodnutí Komise oznámeného pod číslem K(2010) 4753 ze dne 13. července 2010 jako dopis Irsku, kterým se zamítá žádost o zvýšení bezpečnostní kapacity pro novou hlubokomořskou rybářskou loď, která má nahradit MFV Menhaden a které nahrazuje rozhodnutí týkající se uvedené žádosti obsažené v rozhodnutí Komise 2003/245/ES ze dne 4. dubna 2003 o žádostech obdržených Komisí o zvýšení cílů VOP IV za účelem zlepšení bezpečnosti, plavby na moři, hygieny, kvality výrobků a pracovních podmínek pro plavidla o celkové délce větší než dvanáct metrů (Úř. věst. L 90, s. 48), které bylo, pokud jde o žalobce, zrušeno rozsudkem Soudního dvora ze dne 17. dubna 2008, Flaherty v. Komise, C-373/06 P, C-379/06 P a C-382/06 P, Sb. rozh. s. I-2649.

Na podporu své žaloby se žalobce dovolává následujících žalobních důvodů.

Zaprvé žalobce tvrdí, že žalovaná jednala bez právního základu. Článek 4 odst. 2 rozhodnutí Rady 97/413/ES ze dne 26. července 1997 o cílech a pravidlech restrukturalizace rybolovu Společenství v průběhu období od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2001 k vytvoření trvalé rovnováhy mezi zdroji a jejich využíváním (Úř. věst. L 175, s. 27) i nadále představuje vhodný právní základ pro napadené rozhodnutí a Komise tudíž podle něho postrádala právní základ pro přijetí rozhodnutí ve formě ad hoc rozhodnutí.

Zadruhé žalobce tvrdí, že Komise porušila podstatnou procesní náležitost. Žalobce tvrdí, že podle rozhodnutí Rady č. 97/413/ES mělo být napadené rozhodnutí přijato podle postupu řídícího výboru a přijetím rozhodnutí ad hoc Komise jednala v rozporu s podstatnými procesními náležitostmi.

Zatřetí žalobce tvrdí, že v důsledku nesprávného výkladu čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady 97/413/ES Komise překročila svoje pravomoci, zejména když vycházela z irelevantních kritérií a nevzala v úvahu definici „intenzity rybolovu“ stanovenou v rozhodnutí Rady 97/413/ES a v právních předpisech Společenství pro oblast rybolovu, které platily v době podání žádosti žalobce o zvýšení bezpečnostní tonáže v prosinci 2001.

Krom toho žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí obsahuje několik zjevných nesprávných posouzení, které se týkají jeho žádosti o zvýšení bezpečnostní tonáže. Žalobce konkrétně tvrdí, že rozhodnutí, kterým Komise zamítla jeho žádost z důvodu většího objemu pod hlavní palubou v navrhovaném novém plavidle ve srovnání s plavidlem Menhaden, je zjevně nesprávné a stejně tak je nesprávný i její předpoklad, že intenzita rybolovu nového navrhovaného plavidla bude větší než intenzita rybolovu plavidla Menhaden.

Žalobce konečně tvrdí, že Komise porušila právo na rovné zacházení. Tvrdí, že zamítnutí žádosti ze strany Komise z důvodu většího objemu pod hlavní palubou v navrhovaném novém plavidle představuje výrazný rozdíl v zacházení rovnající se nepřípustné diskriminaci jeho osoby ve srovnání s úplně odlišným přístupem uplatněným vůči jiným žadatelům o zvýšení bezpečnostní tonáže přijatým v rozhodnutí Komise 2003/245, jakož i v souvislosti s jednou ze žádostí původně zamítnutou v tomto rozhodnutí, ale později přijatou v rozhodnutí Komise oznámeném pod číslem K(2010) 4765 ze dne 13. července 2010.