22.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 134/41


Žaloba podaná dne 8. března 2010 — Německo v. Komise

(Věc T-116/10)

2010/C 134/70

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: J. Möller a U. Karpenstein, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí Komise K(2009) 10675 ze dne 23. prosince 2009, kterým se snižuje podpora poskytnutá na základě rozhodnutí Komise K(97) 1120 Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) pro program „Ziel 2-Programm Nordrhein-Westfalen (1997-1999)“ v Německé spolkové republice;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise snížila podporu EFRR pro program „Ziel 2-Programm Nordrhein-Westfalen (1997-1999) ve Spolkové republice Německo“.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňuje čtyři žalobní důvody.

V prvním žalobním důvodu žalobkyně vytýká Komisi, že nesprávně posoudila situaci. Žalobkyně má za to, že Komise zahrnula nesprávné částky do výpočtu použité míry chyb.

V rámci druhého žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že podmínky stanovené čl. 24 odst. 2 nařízení (EHS) č. 4253/88 (1) pro finanční opravu nebyly splněny. Domnívá se, že toto ustanovení neopravňuje Komisi k tomu, aby provedla finanční opravy z důvodu administrativních chyb nebo údajných selhání systémů řízení a kontroly. Uplatňuje nadto, že rovněž z jiných důvodů nelze provést finanční opravu takového rozsahu, jakou provedla Komise. Jednak „nesrovnalosti“, jak je kritizovala Komise, mohou odůvodnit finanční opravy pouze pokud měly negativní účinek na rozpočet Unie. Podle žalobkyně tomu tak v případě chování vytýkaného Komisí nebylo. Krom toho tvrdí, že v případě celé řady sporných projektů nedošlo ani věcně k porušení práva Společenství.

Třetím žalobním důvodem žalobkyně uvádí, že Komise neměla právo provést paušální a zevšeobecňující finanční opravy na základě nařízení (EHS) č. 4253/88. Tvrdí, že jasné znění článku 24 tohoto nařízení se týká pouze konkrétních případů a vyčíslitelných částek.

V rámci posledního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že i za předpokladu, že je oprávněné provádět paušální a zevšeobecňující finanční opravy, jsou tyto opravy protiprávní v projednávané věci. V tomto ohledu uvádí, že Komise neprokázala „systému inherentní“ charakter chování, která kritizuje, a že paušální finanční opravy nebyly v souladu se zásadou proporcionality.


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 4253/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými dostupnými finančními nástroji (Úř. věst. L 374, s. 1).