1. Sbližování právních předpisů – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Návrh na nucený výkon rozhodčího nálezu pro zmeškání, který nabyl právní moci
(Směrnice Rady 93/13, čl. 6 odst. § 1)
2. Sbližování právních předpisů – Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Zneužívající klauzule – Obecná kritéria pro posouzení
(Směrnice Rady 93/13, články 3 a 4)
3. Sbližování právních předpisů – Ochrana spotřebitele v oblasti spotřebitelských úvěrů – Směrnice 87/102 – Smlouva o spotřebitelském úvěru – Neuvedení roční procentní sazby nákladů ve smlouvě
(Směrnice Rady 87/102, ve znění směrnice 98/7, článek 4, a 93/13, články 3 a 4)
1. Směrnice 93/13 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách ukládá vnitrostátnímu soudu, který rozhoduje o návrhu na nucený výkon pravomocného rozhodčího nálezu vydaného v nepřítomnosti spotřebitele, povinnost rozhodnout i bez návrhu o nepřiměřenosti sankce obsažené ve smlouvě o úvěru uzavřené mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem a uplatněné v tomto nálezu, pokud k tomu má k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu a pokud může uvedený soud podle vnitrostátních procesních pravidel takto rozhodnout v rámci obdobných řízení podle vnitrostátního práva.
Vzhledem k povaze a významu veřejného zájmu, ze kterého vychází ochrana, kterou směrnice 93/13 zajišťuje spotřebitelům, musí být její článek 6 považován za normu rovnocennou vnitrostátním pravidlům, které uvnitř vnitrostátního právního řádu mají status kogentních norem.
(viz body 50, 54, výrok 1)
2. Pokud jde o otázku, zda je konkrétní smluvní klauzule zneužívající povahy, či nikoli, uvádí článek 4 směrnice 93/10 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách, že pro účely odpovědi je třeba zohlednit povahu zboží nebo služeb, pro které byla smlouva uzavřena, a s odvoláním na dobu uzavření smlouvy s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy. V této souvislosti je rovněž třeba posoudit důsledky, které může uvedená klauzule mít v rámci práva rozhodného pro smlouvu, což implikuje zkoumání vnitrostátního právního systému.
Z toho plyne, že Soudní dvůr může v rámci výkonu pravomoci výkladu práva Unie, kterou mu svěřuje článek 267 SFEU, vykládat obecná kritéria použitá zákonodárcem Unie pro účely vymezení pojmu zneužívající klauzule. Nemůže se však naopak vyjadřovat k aplikaci těchto obecných kritérií na konkrétní klauzuli, která musí být zkoumána v závislosti na konkrétních okolnostech daného případu.
Příslušnému vnitrostátnímu soudu tudíž přísluší určit, zda klauzule obsažená ve smlouvě o úvěru, která ukládá sankci v nepřiměřené výši v neprospěch spotřebitele, musí být s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, považována za zneužívající ve smyslu článků 3 a 4 směrnice 93/13. Pokud tomu tak je, uvedenému soudu pak přísluší vyvodit veškeré důsledky, které z toho vyplývají podle vnitrostátního práva, aby se ujistil, že tento spotřebitel nebude uvedenou doložkou vázán. Tento soud musí na základě čl. 6 odst. 1 této směrnice dále posoudit, zda může smlouva bez této případné zneužívající klauzule nadále existovat.
(viz body 59–61, 63, výrok 2)
3. Neuvedení údaje o roční procentní sazby nákladů (RPSN) ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, kterýžto údaj má v kontextu směrnice 87/102 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru ve znění směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/7 podstatný význam, je rozhodující skutečností v rámci analýzy vnitrostátního soudu pro účely zjištění toho, zda je klauzule týkající se nákladů úvěru obsažená ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, v níž takový údaj chybí, sepsána jasným a srozumitelným jazykem ve smyslu článku 4 směrnice 93/13 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách. Pokud tomu tak není, má vnitrostátní soud možnost posoudit i bez návrhu, zda s ohledem na všechny okolnosti, které doprovázely uzavření smlouvy, může neuvedení RPSN v klauzuli obsažené ve smlouvě týkající se nákladů tohoto úvěru dát této podmínce zneužívající povahu ve smyslu článků 3 a 4 směrnice 93/13.
Bez ohledu na možnost posoudit uvedenou smlouvu z pohledu směrnice 93/13, však musí být uvedená směrnice 87/102 vykládána v tom smyslu, že umožňuje vnitrostátnímu soudu uplatnit i bez návrhu ustanovení provádějící článek 4 této směrnice do vnitrostátního práva a stanovící, že neuvedení údaje o RPSN ve smlouvě o spotřebitelském úvěru má za následek, že sjednaný úvěr je považován za bezúročný a bezplatný.
(viz bod 77, výrok 3)