4.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 328/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. září 2010 Deutsche Post AG proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 14. července 2010 ve věci T-570/08, Deutsche Post AG v. Evropská komise

(Věc C-463/10 P)

()

2010/C 328/32

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Deutsche Post AG (zástupci: J. Sedemund a T. Lübbig, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

1)

zrušit v plném rozsahu napadené usnesení Tribunálu (prvního senátu) ze dne 14. července 2010 ve věci T-570/08;

2)

odmítnout námitku nepřípustnosti, kterou podala Komise u Tribunálu;

3)

zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 30. října 2008 o „příkazu k poskytnutí informací“ podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999 v řízení „státní podpora C-36/2007 — Německo; státní podpora ve prospěch Deustche Post AG“;

4)

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Předmětem projednávaného kasačního opravného prostředku je usnesení Tribunálu, kterým tento soud odmítl z důvodu nepřípustnosti žalobu navrhovatelky proti příkazu Komise ze dne 30. října 2008 určenému Spolkové republice Německo poskytnout informace v řízení o státní podpoře ve prospěch navrhovatelky.

V projednávaném kasačním opravném prostředku jde hlavně o otázku, zda a za jakých předpokladů je rozhodnutí Komise o poskytnutí informací podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999 napadnutelné. Podle názoru navrhovatelky je žaloba proti rozhodnutí, kterým bylo přikázáno poskytnout informace, kterými disponuje pouze ona, přípustná, pokud zpochybní dodržení procesních pravidel podle čl. 10 odst. 3 nařízení č. 659/1999 a nezbytnost požadovaných informací.

Tribunál přípustnost takové žaloby naopak odmítl v podstatě s tvrzením, že rozhodnutí o poskytnutí informací nemá žádné právní účinky. Jedná se pouze o mezitímní opatření, které slouží k přípravě konečného rozhodnutí.

Navrhovatelka uplatňuje pět důvodů kasačního opravného prostředku:

1)

Tribunál v napadeném usnesení popřel, že příkaz k poskytnutí informací jako závazný právní akt Unie podléhá přezkoumání evropskými soudy. Členský stát je závazně povinen podle čl. 10 odst. 3 nařízení č. 659/1999 ve spojení s čl. 288 odst. 4 SFEU a z důvodu zásady loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU poskytnout požadované informace. Jelikož se rozhodnutí musí v členském státě nezbytně provést, přenáší se povinnost poskytnout informace bezprostředně na navrhovatelku, která (výlučně) disponuje požadovanými informacemi.

2)

Tribunál dále popřel, že by bylo neslučitelné se zárukou právní ochrany dle práva Unie, pokud by členský stát a přímo dotčený podnik musel poskytnout jakoukoliv informaci požadovanou Komisí na základě čl. 10 odst. 3 nařízení č. 659/1999 a to bez ohledu na skutečnost, zda byly vůbec dodrženy procesní požadavky stanovené v čl. 10 odst. 3 a zda požadované informace vykazují nějak souvislost s účelem řízení o kontrole státní podpory.

3)

Tribunál nesprávně vyložil čl. 10 odst. 3 a čl. 13 odst. 3 větu třetí nařízení č. 659/1999, protože neuznal, že rozhodnutí o poskytnutí informací má bezprostřední účinky na právní postavení členského státu a dotčeného podniku i proto, že čl. 13 odst. 3 věta třetí nařízení č. 659/1999 umožňuje Komisi v případě nedodržení příkazu k poskytnutí informací přijmout rozhodnutí o případné podpoře na základě dostupných informací. Z toho vyplývající snížení úrovně důkazní povinnosti Komise vede k značně zhoršenému procesnímu postavení dotčeného podniku, takže pro zachování svých práv je prakticky nucený poskytnout požadované informace.

4)

Tribunál se dopustil právních pochybení i proto, že zamítl právní účinky rozhodnutí o poskytnutí informací s argumentem, že se jedná o pouhé mezitímní opatření pro přípravu konečného rozhodnutí. Přitom Tribunál neuznal, že toto nevylučuje napadnutelnost, pokud údajné mezitímní opatření — jako rozhodnutí podle čl. 10 odst. 3 nařízení č. 659/1999 — způsobuje vlastní negativní právní účinky.

5)

Tribunál konečně neuznal, že porušení právních předpisů Komisí při přijetí rozhodnutí o poskytnutí informací nemůže být dostatečně zohledněno v rámci žaloby proti konečnému rozhodnutí, zejména protože by pak nebylo možné odvolat se na neúplnost zjištění skutkových okolností. Zároveň by nicméně mohlo být předběžné uposlechnutí protiprávního příkazu k poskytnutí informací pro dotčený podnik, jako v tomto případě, spojeno se značnými časovými a finančními náklady.