20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2010 BNP Paribas a Banca Nazionale del Lavoro SpA (BNL) proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 1. července 2010 ve věci T-335/08, BNP Paribas a BNL v. Komise

(Věc C-452/10 P)

()

2010/C 317/39

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: BNP Paribas, Banca Nazionale del Lavoro SpA (BNL) (zástupci: R. Silvestri, G. Escalar a M. Todino, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	Zrušit v plném rozsahu rozsudek Tribunálu Evropské unie (pátého senátu) ze dne 1. července 2010 ve věci T-335/08, BNP Paribas a Banca Nazionale del Lavoro v. Evropská komise, doručený telefaxem dne 1. července 2010 (Úř. věst. C 221, 14. 8. 2010, s. 39), a v důsledku toho

—

vyhovět návrhům předloženým v rámci žaloby podané v prvním stupni, směřujícím k plnému zrušení rozhodnutí 2008/711/ES přijatého Evropskou komisí dne 11. března 2008, č. K(2008) 869 v konečném znění, o státní podpoře C 15/07 (ex NN 20/07) poskytnuté Itálií a týkající se daňové pobídky ve prospěch některých úvěrových ústavů, u nichž byla provedena restrukturalizace (Úř. věst. L 237, s. 70),

nebo podpůrně

—	vrátit věc Tribunálu, aby ji znovu přezkoumal ve světle rozsudku Soudního dvora.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1)	Tribunál neprovedl důkladný přezkum rozhodnutí Komise, když odmítl ověřit, zda volba Komise nezohlednit stav vkládajících organizací při posuzování selektivity kritizovaného režimu byla oprávněná.

2)	Tribunál nesprávně vyložil judikaturu Soudního dvora, která umožňuje odůvodnit specifičnost daňového opatření s ohledem na obecnou systematiku daňového systému, když za jediná kritéria svého posouzení vzal skutečnosti uvedené Komisí v jejím rozhodnutí.

3)	Tribunál nesprávně vyložil judikaturu existující v oblasti selektivity státních podpor, podle níž musí být selektivní povaha daňového opatření posuzována pouze s ohledem na účinky, které by mohlo z hlediska zdanění vyvolat.

4)	Tribunál zkreslil skutkový stav tím, že měl nesprávně za to, že obecný režim úprav neumožňoval podnikům upravit daňové hodnoty majetku týkajícího se přijatých aktiv na vyšší hodnoty uvedené v závěrce.

5)	Konečně Tribunál jasně nahradil odůvodnění Komise vlastním odůvodněním, když sám vypracoval nové odůvodnění na podporu napadeného rozhodnutí Komise.