18.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 346/23

a)

Jsou ustanovení první poloviny první věty e znění Lisabonské smlouvy (dále jen „Smlouva o EU“) ve spojení s ustanovením čl. 47 odst. 2 první větou Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) (1) nebo jiné právní předpisy Evropské unie v rozporu s takzvaným veřejným oznámením podle vnitrostátního práva (v souladu s ustanoveními § 185 až § 188 německého Zivilprozessordnung (občanský soudní řád) vyvěšením sdělení o doručení na úřední desce odesílajícího soudu po dobu 1 měsíce), pokud žalovaný v (začínajícím) občanskoprávním sporu sice na své internetové stránce uvádí adresu na území Evropské unie, avšak doručení není možné z toho důvodu, že žalovaný se na dané adrese nezdržuje a ani není jinak možno zjistit, kde se žalovaný právě zdržuje?

b)

V případě, že bude na předběžnou otázku uvedenou pod bodem 2 odpovězeno kladně:

c)

V případě, že bude na předběžnou otázku pod bodem 2 odpovězeno záporně: Brání ustanovení čl. 26 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení č. 44/2001“) (2) v projednávaném případě vydání rozsudku pro zmeškání podle § 331 německého Zivilprozessordnung, tedy vydání exekučního titulu pro nesporné pohledávky ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky, pokud je požadováno, aby byla rozsudkem uložena povinnost k zaplacení bolestného ve výši minimálně 20 000,00 eur včetně úroků a nákladů na právní zastoupení ve výši 1 419,19 eur včetně úroků?

Následující předběžné otázky jsou podmíněny tím, že žalobkyně bude moci v souladu s odpověďmi Soudního dvora na předběžné otázky uvedené pod body 2 a) až 2 c) vést právní spor i nadále:

d)

Je nařízení č. 44/2001 vzhledem k ustanovení jeho čl. 4 odst. 1, 5 bodu 3 použitelné i v tom případě, kdy je žalovaný, na něhož je v rámci civilního procesu z důvodu provozování internetové stránky podána žaloba na zdržení se jednání, poskytnutí informací a na zaplacení bolestného, sice (pravděpodobně) občanem Unie ve smyslu ustanovení čl. 9 druhé věty Smlouvy o EU, avšak jeho místo pobytu není známo, a je tedy myslitelné, ale v žádném případě jisté, že se v současné době zdržuje mimo území Evropské unie a také mimo dosah působnosti Luganské úmluvy o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, uzavřené v Luganu dne 16. září 1988, (dále jen „Luganská úmluva“), stejně jako není známo přesné umístění serveru, na kterém je uložena dotčená internetová stránka, přestože je nasnadě, že se tento server nachází na území Unie?

e)

Pokud se v projednávaném případě použije nařízení č. 44/2001: Má být obrat „místo, kde může dojít ke škodné události“, který je uveden v čl. 5 bodu 3 nařízení č. 44/2001 vykládán při (možném) poškození osobnostních práv obsahem internetových stránek v tom smyslu,

f)

Pokud je takováto zvláštní souvislost s tuzemskem nezbytná: Podle jakých kritérií se tato souvislost určuje?

Je rozhodné, zda jsou napadené internetové stránky svým provozovatelem cíleně zaměřeny (také) na uživatele internetu ve státě sídla soudu, nebo postačuje, že informace zobrazitelné na internetových stránkách objektivně vykazují souvislost se státem příslušného soudu v tom smyslu, že podle okolností konkrétního případu, zejména na základě obsahu napadených internetových stránek, ve státě příslušného soudu skutečně mohlo nebo může dojít, popřípadě došlo, ke střetu protichůdných zájmů — zájmu žalobkyně na zachování jejích osobnostních práv a zájmu provozovatele na utváření jeho internetových stránek — tím, že se jeden či více známých osoby, která byla poškozena na svých osobnostních právech, dozvěděl o obsahu těchto internetových stránek?

g)

Záleží při posuzování zvláštní souvislosti s tuzemskem na počtu zobrazení napadených internetových stránek ve státě sídla soudu?

h)

V případě, že by měl být pro tuto žalobu na základě výše uvedených předběžných otázek příslušný předkládající soud: Vztahují se právní zásady uvedené v rozsudku Soudního dvora ze dne 7. března 1995 (C-68/93); [omissis] také na výše popsaný případ?

i)

Pokud pro potvrzení příslušnosti není nutná žádná zvláštní souvislost s tuzemskem, nebo pokud pro tuto příslušnost postačuje, aby napadené informace objektivně vykazovaly souvislost se státem příslušného soudu v tom smyslu, že podle okolností konkrétního případu, zejména na základě obsahu napadených internetových stránek, mohlo nebo může ve státě sídla soudu dojít ke střetu protichůdných zájmů, respektive k tomuto střetu protichůdných zájmů došlo tím, že jeden nebo několik známých osoby, která byla poškozena na svých osobnostních právech, se seznámilo s obsahem dotčených internetových stránek, a pokud pro přijetí zvláštní souvislosti s tuzemskem není podmínkou minimální počet zobrazení napadených internetových stránek ve státě příslušného soudu, nebo se nařízení č. 44/2001 na projednávaný případ vůbec nevztahuje:

j)

Pro případ, že čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice o elektronickém obchodu mají kolizněprávní povahu:

Ukládají uvedená ustanovení pouze výlučné použití hmotného práva platného v zemi původu, nebo stanoví také použití kolizních norem platných v této zemi s tím důsledkem, že zpětný odkaz práva země původu na právo země určení je nadále možný?

k)

Pro případ, že čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice o elektronickém obchodu mají kolizněprávní povahu:

Je pro určení místa usazení poskytovatele služeb nutno vzít v úvahu jeho (pravděpodobné) nynější místo pobytu, místo pobytu na začátku zveřejnění fotografií žalobkyně nebo (pravděpodobné) místo umístění serveru, na kterém je internetová stránka uložena?