22.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 134/22


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarsko) dne 3. března 2010 — Bábolna Mezőgazdasági Termelő, Fejlesztő és Kereskedelmi Zrt. „f.a.“ v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal Központi Szerve

(Věc C-115/10)

2010/C 134/34

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Bábolna Mezőgazdasági Termelő, Fejlesztő és Kereskedelmi Zrt. „f.a.“

Žalovaný: Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal Központi Szerve

Předběžné otázky

1)

Mohou se požadavky na podpory Společenství v oblasti společné zemědělské politiky (EZOZF) lišit od požadavků na vnitrostátní doplňující podpory, tj. lze stanovit pro vnitrostátní doplňující podpory jiné a přísnější požadavky, než jsou požadavky stanovené pro podpory financované prostřednictvím EZOZF ?

2)

Lze osobní působnost ve vztahu k příjemcům podpor stanovenou v čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 (1) a v čl. 10 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 (2) vykládat v tom smyslu, že existují pouze dva požadavky pro podpory: na podporu má právo a) skupina zemědělských producentů (jednotlivec), b) jejichž (jehož) zemědělský podnik se nachází na území Společenství?

3)

Lze výše uvedená nařízení vykládat v tom smyslu, že na podporu nemá právo zemědělský producent, jehož zemědělský podnik se sice nachází na území Společenství, avšak hodlá v budoucnosti ukončit svou činnost (po využití podpory)?

4)

Jak je třeba vykládat podle obou výše uvedených nařízení právní režim vyplývající z vnitrostátních právních předpisů členských států?

5)

Zahrnuje právní režim podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států také právní režim, který odpovídá případnému způsobu ukončení činnosti ze strany zemědělského producenta (skupiny)? Maďarské právo upravuje různé právní režimy pro případné ukončení činnosti (řízení o pozastavení plateb, úpadkové a likvidační řízení).

6)

Lze upravit odlišně a naprosto nezávisle požadavky pro žádost o jednotnou platbu (Společenství) na plochu a požadavky pro žádost o doplňující vnitrostátní podporu? Jaká souvislost existuje (může existovat) mezi zásadami, systematikou a cíli obou druhů podpor?

7)

Lze vyloučit z doplňující vnitrostátní podpory skupinu (osobu), která jinak splňuje požadavky na jednotnou platbu Společenství na plochu?

8)

Vztahuje se nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 na základě svého článku 1 také na doplňující vnitrostátní podpory vzhledem k tomu, že to, co EZOZF financuje pouze částečně, je následně financováno prostřednictvím doplňující vnitrostátní podpory?

9)

Má zemědělský producent, jehož právně i fakticky fungující zemědělský podnik se nachází se na území Společenství, právo na doplňující vnitrostátní podporu?

10)

Pokud vnitrostátní právo obsahuje zvláštní úpravu pro řízení o ukončení činnosti obchodních společností, je tato úprava relevantní z hlediska podpor Společenství (a doplňujících vnitrostátních podpor, které jsou s nimi spojeny)?

11)

Lze právní předpisy Společenství a vnitrostátní právní předpisy, které se týkají společné zemědělské politiky, vykládat v tom smyslu, že musí tvořit komplexní právní systém, který lze vykládat jednotně a který funguje na základě totožných zásad a požadavků?

12)

Lze působnost čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 a čl. 10 písm. a) nařízení Rady (CE) č. 1259/1999 vykládat v tom smyslu, že pokud jde o podpory, je naprosto nerozhodující jak úmysl zemědělského producenta ukončit v budoucnosti svou činnost, tak právní režim, jež tomuto úmyslu odpovídá?


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1)

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 113)