Věc C-566/10 P
Italská republika
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek — Jazykový režim — Oznámení o otevřených výběrových řízeních na místa administrátorů a asistentů — Zveřejnění úplného znění ve třech úředních jazycích — Jazyk, ve kterém probíhají zkoušky — Výběr druhého jazyka ze tří úředních jazyků“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 27. listopadu 2012
Evropská unie – Jazykový režim – Nařízení č. 1 – Rozsah působnosti – Vztahy mezi orgány a jejich zaměstnanci – Zahrnutí v případě neexistence zvláštních právních ustanovení
(Nařízení Rady č. 1)
Úředníci – Výběrové řízení – Oznámení o otevřeném výběrovém řízení – Zveřejnění úplného znění v Úředním věstníku pouze v některých úředních jazycích – Nepřípustnost – Diskriminace na základě jazyka – Porušení zásady proporcionality – Zveřejnění změn ve všech úředních jazycích – Neexistence vlivu
(Listina základních práv Evropské unie, článek 21; služební řád, čl. 1d odst. 1; příloha III, čl. 1 odst. 2; nařízení Rady č. 1, článek 5)
Úředníci – Výběrové řízení – Průběh otevřeného výběrového řízení – Jazyky pro účast na zkouškách – Rovné zacházení – Požadavek konkrétních jazykových znalostí – Odůvodnění – Odůvodnění s ohledem na zájem služby – Dodržení zásady proporcionality
(Služební řád, článek 1d a čl. 27 první pododstavec)
Úředníci – Žaloba – Zrušující rozsudek – Účinky – Zrušení oznámení o otevřených výběrových řízeních – Legitimní očekávání vybraných kandidátů – Nezpochybnění výsledků výběrových řízení
(Článek 266 SFEU; služební řád, článek 91)
V situaci, kdy neexistují zvláštní právní ustanovení vztahující se na úředníky a zaměstnance a kdy v této souvislosti neexistují ustanovení ve vnitřních předpisech, které mohou orgány vydat, z žádného právního aktu nevyplývá, že vztahy mezi těmito orgány a jejich úředníky a zaměstnanci, jejichž součástí jsou oznámení o výběrových řízeních, byly zcela vyloučeny z rozsahu působnosti nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, jehož článek 1 výslovně uvádí, které jazyky jsou pracovními jazyky orgánů. Totéž platí a fortiori, pokud jde o vztahy mezi orgány a uchazeči externího výběrového řízení, kteří v zásadě nejsou ani úředníky, ani zaměstnanci.
(viz body 67–69)
Podle čl. 1 odst. 2 přílohy III služebního řádu ve spojení s článkem 5 nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, který stanoví, že Úřední věstník Evropské unie vychází ve všech úředních jazycích, musí být sporná oznámení o výběrových řízeních zveřejněna v plném znění ve všech úředních jazycích.
Vzhledem k tomu, že tato ustanovení nestanoví výjimku, pozdější zveřejnění změn, které obsahovaly jen stručné informace, ve všech úředních jazycích nezhojí nezveřejnění oznámení o výběrových řízeních v plném znění v Úředním věstníku ve všech úředních jazycích. V každém případě je nutno konstatovat, že i když tyto změny obsahují určité informace o výběrových řízeních, musí si potenciální uchazeč – za předpokladu, že občané Unie čtou Úřední věstník Evropské unie v mateřském jazyce a že tímto jazykem je některý z úředních jazyků Unie – jehož mateřským jazykem není některý z jazyků, v němž byla v plném znění zveřejněna oznámení o výběrových řízeních, pořídit Úřední věstník v některém z těchto jazyků a přečíst si oznámení v tomto jazyce dříve, než se rozhodne, zda se výběrového řízení hodlá zúčastnit. Takovýto uchazeč je znevýhodněn ve srovnání s uchazečem, jehož mateřským jazykem je některý z jazyků, v nichž byla oznámení o výběrových řízeních zveřejněna v plném znění, pokud jde o správné pochopení těchto oznámení a lhůtu pro přípravu a podání přihlášky do těchto výběrových řízení.
Toto znevýhodnění je důsledkem rozdílného zacházení na základě jazyka, které zakazuje článek 21 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 1d odst. 1 služebního řádu, vyvolaného těmito zveřejněními. Praxe omezeného zveřejňování totiž není v souladu se zásadou proporcionality, a představuje proto diskriminaci na základě jazyka, která je zakázána článkem 1d služebního řádu.
(viz body 71–75, 77)
Omezení výběru jazyka jako druhého jazyka pro účast na otevřených výběrových řízeních Unie může být odůvodněno zájmem služby. Zejména článek 1d služebního řádu dovoluje omezení zásad zákazu diskriminace a proporcionality. Důležité však je, aby byl tento zájem služby objektivně odůvodněný a aby úroveň požadovaných jazykových znalostí byla přiměřená skutečným potřebám služby. Kromě toho pravidla omezující volbu druhého jazyka musí stanovovat jasná, objektivní a předvídatelná kritéria, aby se uchazeč mohl v dostatečném předstihu seznámit s vyžadovanými jazykovými požadavky a mohl se za co nejlepších podmínek připravit na výběrová řízení.
Je-li možné se dovolávat legitimního cíle obecného zájmu a prokázat jeho skutečnou existenci, rozdílné zacházení na základě jazyka musí také respektovat zásadu proporcionality, to znamená, že musí být vhodné k dosažení sledovaného cíle a nesmí jít nad rámec toho, co je k jeho dosažení nezbytné. Podle čl. 27 prvního pododstavce služebního řádu se totiž přijímání úředníků řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti. Vzhledem k tomu, že tohoto cíle je možné lépe dosáhnout v případě, že uchazeči mají právo absolvovat zkoušky výběrového řízení ve svém mateřském jazyce, nebo ve druhém jazyce, o kterém jsou přesvědčeni, že ho ovládají nejlépe, je v této souvislosti povinností orgánů vzájemně vyvážit legitimní cíl odůvodňující omezení počtu jazyků výběrových řízení a cíl vybrat uchazeče s nejvyšší úrovní způsobilosti.
Kromě toho jsou jazykové znalosti úředníků základním prvkem jejich služební dráhy a orgány oprávněné ke jmenování mají k dispozici různé prostředky kontroly těchto znalostí a úsilí, které úředníci vynakládají při uplatňování těchto znalostí v praxi a pro případné získání nových znalostí. V této souvislosti je tedy na orgánech, aby vzájemně vyvážily legitimní cíl odůvodňující omezení počtu jazyků výběrových řízení a možnosti přijatých úředníků naučit se u orgánů jazyky, které jsou v zájmu služby nezbytné.
(viz body 87, 88, 90, 91, 93, 94, 96, 97)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 102, 103)
Věc C-566/10 P
Italská republika
v.
Evropská komise
„Kasační opravný prostředek — Jazykový režim — Oznámení o otevřených výběrových řízeních na místa administrátorů a asistentů — Zveřejnění úplného znění ve třech úředních jazycích — Jazyk, ve kterém probíhají zkoušky — Výběr druhého jazyka ze tří úředních jazyků“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 27. listopadu 2012
Evropská unie — Jazykový režim — Nařízení č. 1 — Rozsah působnosti — Vztahy mezi orgány a jejich zaměstnanci — Zahrnutí v případě neexistence zvláštních právních ustanovení
(Nařízení Rady č. 1)
Úředníci — Výběrové řízení — Oznámení o otevřeném výběrovém řízení — Zveřejnění úplného znění v Úředním věstníku pouze v některých úředních jazycích — Nepřípustnost — Diskriminace na základě jazyka — Porušení zásady proporcionality — Zveřejnění změn ve všech úředních jazycích — Neexistence vlivu
(Listina základních práv Evropské unie, článek 21; služební řád, čl. 1d odst. 1; příloha III, čl. 1 odst. 2; nařízení Rady č. 1, článek 5)
Úředníci — Výběrové řízení — Průběh otevřeného výběrového řízení — Jazyky pro účast na zkouškách — Rovné zacházení — Požadavek konkrétních jazykových znalostí — Odůvodnění — Odůvodnění s ohledem na zájem služby — Dodržení zásady proporcionality
(Služební řád, článek 1d a čl. 27 první pododstavec)
Úředníci — Žaloba — Zrušující rozsudek — Účinky — Zrušení oznámení o otevřených výběrových řízeních — Legitimní očekávání vybraných kandidátů — Nezpochybnění výsledků výběrových řízení
(Článek 266 SFEU; služební řád, článek 91)
V situaci, kdy neexistují zvláštní právní ustanovení vztahující se na úředníky a zaměstnance a kdy v této souvislosti neexistují ustanovení ve vnitřních předpisech, které mohou orgány vydat, z žádného právního aktu nevyplývá, že vztahy mezi těmito orgány a jejich úředníky a zaměstnanci, jejichž součástí jsou oznámení o výběrových řízeních, byly zcela vyloučeny z rozsahu působnosti nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, jehož článek 1 výslovně uvádí, které jazyky jsou pracovními jazyky orgánů. Totéž platí a fortiori, pokud jde o vztahy mezi orgány a uchazeči externího výběrového řízení, kteří v zásadě nejsou ani úředníky, ani zaměstnanci.
(viz body 67–69)
Podle čl. 1 odst. 2 přílohy III služebního řádu ve spojení s článkem 5 nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, který stanoví, že Úřední věstník Evropské unie vychází ve všech úředních jazycích, musí být sporná oznámení o výběrových řízeních zveřejněna v plném znění ve všech úředních jazycích.
Vzhledem k tomu, že tato ustanovení nestanoví výjimku, pozdější zveřejnění změn, které obsahovaly jen stručné informace, ve všech úředních jazycích nezhojí nezveřejnění oznámení o výběrových řízeních v plném znění v Úředním věstníku ve všech úředních jazycích. V každém případě je nutno konstatovat, že i když tyto změny obsahují určité informace o výběrových řízeních, musí si potenciální uchazeč – za předpokladu, že občané Unie čtou Úřední věstník Evropské unie v mateřském jazyce a že tímto jazykem je některý z úředních jazyků Unie – jehož mateřským jazykem není některý z jazyků, v němž byla v plném znění zveřejněna oznámení o výběrových řízeních, pořídit Úřední věstník v některém z těchto jazyků a přečíst si oznámení v tomto jazyce dříve, než se rozhodne, zda se výběrového řízení hodlá zúčastnit. Takovýto uchazeč je znevýhodněn ve srovnání s uchazečem, jehož mateřským jazykem je některý z jazyků, v nichž byla oznámení o výběrových řízeních zveřejněna v plném znění, pokud jde o správné pochopení těchto oznámení a lhůtu pro přípravu a podání přihlášky do těchto výběrových řízení.
Toto znevýhodnění je důsledkem rozdílného zacházení na základě jazyka, které zakazuje článek 21 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 1d odst. 1 služebního řádu, vyvolaného těmito zveřejněními. Praxe omezeného zveřejňování totiž není v souladu se zásadou proporcionality, a představuje proto diskriminaci na základě jazyka, která je zakázána článkem 1d služebního řádu.
(viz body 71–75, 77)
Omezení výběru jazyka jako druhého jazyka pro účast na otevřených výběrových řízeních Unie může být odůvodněno zájmem služby. Zejména článek 1d služebního řádu dovoluje omezení zásad zákazu diskriminace a proporcionality. Důležité však je, aby byl tento zájem služby objektivně odůvodněný a aby úroveň požadovaných jazykových znalostí byla přiměřená skutečným potřebám služby. Kromě toho pravidla omezující volbu druhého jazyka musí stanovovat jasná, objektivní a předvídatelná kritéria, aby se uchazeč mohl v dostatečném předstihu seznámit s vyžadovanými jazykovými požadavky a mohl se za co nejlepších podmínek připravit na výběrová řízení.
Je-li možné se dovolávat legitimního cíle obecného zájmu a prokázat jeho skutečnou existenci, rozdílné zacházení na základě jazyka musí také respektovat zásadu proporcionality, to znamená, že musí být vhodné k dosažení sledovaného cíle a nesmí jít nad rámec toho, co je k jeho dosažení nezbytné. Podle čl. 27 prvního pododstavce služebního řádu se totiž přijímání úředníků řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti. Vzhledem k tomu, že tohoto cíle je možné lépe dosáhnout v případě, že uchazeči mají právo absolvovat zkoušky výběrového řízení ve svém mateřském jazyce, nebo ve druhém jazyce, o kterém jsou přesvědčeni, že ho ovládají nejlépe, je v této souvislosti povinností orgánů vzájemně vyvážit legitimní cíl odůvodňující omezení počtu jazyků výběrových řízení a cíl vybrat uchazeče s nejvyšší úrovní způsobilosti.
Kromě toho jsou jazykové znalosti úředníků základním prvkem jejich služební dráhy a orgány oprávněné ke jmenování mají k dispozici různé prostředky kontroly těchto znalostí a úsilí, které úředníci vynakládají při uplatňování těchto znalostí v praxi a pro případné získání nových znalostí. V této souvislosti je tedy na orgánech, aby vzájemně vyvážily legitimní cíl odůvodňující omezení počtu jazyků výběrových řízení a možnosti přijatých úředníků naučit se u orgánů jazyky, které jsou v zájmu služby nezbytné.
(viz body 87, 88, 90, 91, 93, 94, 96, 97)
Viz znění rozhodnutí.
(viz body 102, 103)