Věc C-522/10
Doris Reichel-Albert
v.
Deutsche Rentenversicherung Nordbayern
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sozialgericht Würzburg)
„Sociální zabezpečení migrujících pracovníků — Nařízení (ES) č. 987/2009 — Článek 44 odst. 2 — Zkoumání nároku na starobní důchod — Zohlednění dob péče o děti získaných v jiném členském státě — Použitelnost — Článek 21 SFEU — Volný pohyb občanů“
Shrnutí rozsudku
Sociální zabezpečení – Nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009 – Časová působnost
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, čl. 87 odst. 1, a nařízení č. 987/2009, články 44, 93 a 97)
Sociální zabezpečení – Pravomoc členských států organizovat své systémy sociálního zabezpečení – Meze – Dodržení unijního práva – Pravidla Smlouvy týkající se volného pohybu občanů Unie
(Článek 21 SFEU)
Občanství Unie – Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států – Starobní důchod – Povinnost zohlednit pro účely přiznání starobního důchodu doby věnované péči o dítě získané v jiném členském státě – Osoba, která přechodně bydlela v tomto jiném členském státě, aniž tam byla zaměstnaná nebo vykonávala samostatnou výdělečnou činnost
(Článek 21 SFEU)
Článek 44 nařízení č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, se nepoužije na odepření započtení dob věnovaných péči o děti v rámci důchodového pojištění přijaté před vstupem tohoto nařízení č. 987/2009 v platnost. Článkem 97 tohoto nařízení stanovil zákonodárce vstup tohoto nařízení v platnost na 1. května 2010, přičemž žádný bod odůvodnění ani jiné ustanovení tohoto nařízení nemohly být chápány tak, že stanoví počátek časové působnosti článku 44 tohoto nařízení na datum předcházející dni vyhlášení tohoto aktu. Naopak z čl. 87 odst. 1 nařízení č. 883/2004, který se v souladu s článkem 93 tohoto nařízení použije na situace upravené nařízením č. 987/2009, vyplývá, že uvedený článek nezakládá žádný nárok pro období předcházející dni jeho použitelnosti, a sice 1. květnu 2010.
(viz body 26–27)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 38)
V takové situaci, kdy osoba přechodně bydlela v jiném členském státě, než je stát jejího původu, musí být článek 21 SFEU vykládán v tom smyslu, že příslušnému orgánu členského státu původu ukládá povinnost zohlednit pro účely přiznání starobního důchodu doby věnované péči o dítě získané v jiném členském státě, jako by tyto doby byly získány na jeho vnitrostátním území osobou, která vykonávala výdělečnou činnost pouze v tomto prvním členském státě a která v okamžiku narození svých dětí přestala dočasně pracovat a zřídila si z čistě rodinných důvodů bydliště na území druhého členského státu.
Vnitrostátní právní úprava, která nestanoví takovou povinnost, znevýhodňuje některé vlastní státní příslušníky na základě pouhé skutečnosti, že využili svobody volně se pohybovat a pobývat v jiném členském státě, a tak způsobuje nerovné zacházení, které je v rozporu se zásadami, na kterých spočívá status občana Unie, jako je záruka téhož právního zacházení při výkonu svobody pohybu.
(viz body 42, 45 a výrok)
Věc C-522/10
Doris Reichel-Albert
v.
Deutsche Rentenversicherung Nordbayern
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sozialgericht Würzburg)
„Sociální zabezpečení migrujících pracovníků — Nařízení (ES) č. 987/2009 — Článek 44 odst. 2 — Zkoumání nároku na starobní důchod — Zohlednění dob péče o děti získaných v jiném členském státě — Použitelnost — Článek 21 SFEU — Volný pohyb občanů“
Shrnutí rozsudku
Sociální zabezpečení — Nařízení č. 883/2004 a č. 987/2009 — Časová působnost
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004, čl. 87 odst. 1, a nařízení č. 987/2009, články 44, 93 a 97)
Sociální zabezpečení — Pravomoc členských států organizovat své systémy sociálního zabezpečení — Meze — Dodržení unijního práva — Pravidla Smlouvy týkající se volného pohybu občanů Unie
(Článek 21 SFEU)
Občanství Unie — Právo na volný pohyb a pobyt na území členských států — Starobní důchod — Povinnost zohlednit pro účely přiznání starobního důchodu doby věnované péči o dítě získané v jiném členském státě — Osoba, která přechodně bydlela v tomto jiném členském státě, aniž tam byla zaměstnaná nebo vykonávala samostatnou výdělečnou činnost
(Článek 21 SFEU)
Článek 44 nařízení č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, se nepoužije na odepření započtení dob věnovaných péči o děti v rámci důchodového pojištění přijaté před vstupem tohoto nařízení č. 987/2009 v platnost. Článkem 97 tohoto nařízení stanovil zákonodárce vstup tohoto nařízení v platnost na 1. května 2010, přičemž žádný bod odůvodnění ani jiné ustanovení tohoto nařízení nemohly být chápány tak, že stanoví počátek časové působnosti článku 44 tohoto nařízení na datum předcházející dni vyhlášení tohoto aktu. Naopak z čl. 87 odst. 1 nařízení č. 883/2004, který se v souladu s článkem 93 tohoto nařízení použije na situace upravené nařízením č. 987/2009, vyplývá, že uvedený článek nezakládá žádný nárok pro období předcházející dni jeho použitelnosti, a sice 1. květnu 2010.
(viz body 26–27)
Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 38)
V takové situaci, kdy osoba přechodně bydlela v jiném členském státě, než je stát jejího původu, musí být článek 21 SFEU vykládán v tom smyslu, že příslušnému orgánu členského státu původu ukládá povinnost zohlednit pro účely přiznání starobního důchodu doby věnované péči o dítě získané v jiném členském státě, jako by tyto doby byly získány na jeho vnitrostátním území osobou, která vykonávala výdělečnou činnost pouze v tomto prvním členském státě a která v okamžiku narození svých dětí přestala dočasně pracovat a zřídila si z čistě rodinných důvodů bydliště na území druhého členského státu.
Vnitrostátní právní úprava, která nestanoví takovou povinnost, znevýhodňuje některé vlastní státní příslušníky na základě pouhé skutečnosti, že využili svobody volně se pohybovat a pobývat v jiném členském státě, a tak způsobuje nerovné zacházení, které je v rozporu se zásadami, na kterých spočívá status občana Unie, jako je záruka téhož právního zacházení při výkonu svobody pohybu.
(viz body 42, 45 a výrok)