ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)

22. prosince 2010(*)

„Nesplnění povinnosti státem – Životní prostředí – Směrnice 2006/118/ES – Ochrana podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu – Neprovedení ve stanovené lhůtě“

Ve věci C‑276/10,

jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 258 SFEU, podaná 2. června 2010,

Evropská komise, zastoupená S. Pardo Quintillán a L. Jelínkem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalobkyně,

proti

České republice, zastoupené M. Smolkem a J. Jirkalovou, jako zmocněnci,

žalované,

SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),

ve složení K. Schiemann, předseda senátu, C. Toader a E. Jarašiūnas (zpravodaj), soudci,

generální advokát: Y. Bot,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1        Svou žalobou se Evropská komise domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Česká republika tím, že nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, s. 19), nebo v každém případě tím, že je nesdělila Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 12 této směrnice.

2        V souladu s uvedeným článkem 12 měly členské státy povinnost uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí 2006/118 nejpozději do 16. ledna 2009 a neprodleně o nich uvědomit Komisi.

3        Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela oznámení o předpisech přijatých Českou republikou k zajištění úplného provedení směrnice 2006/118 ve lhůtě stanovené touto směrnicí, vyzvala dopisem ze dne 31. března 2009 uvedený členský stát, aby předložil vyjádření ve lhůtě dvou měsíců od obdržení této výzvy.

4        Česká republika na tuto výzvu odpověděla dopisem ze dne 4. června 2009, v němž uvedla, že směrnice 2006/118 má být zcela provedena do jejího právního řádu přijetím zákona a prováděcích předpisů.

5        Komise vydala dne 29. října 2009 odůvodněné stanovisko, kterým Českou republiku vyzvala k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby tomuto stanovisku vyhověla ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení.

6        V návaznosti na toto stanovisko informovala Česká republika dopisy ze dne 22. prosince 2009, 24. března 2010 a 25. května 2010 Komisi o vývoji legislativního procesu zahájeného za účelem zajištění provedení směrnice 2006/118. Nakonec uvedla, že byl přijat a vyhlášen zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.) a zákon o přestupcích (č. 200/1990 Sb.), a že uvedený zákon nabude účinnosti ke dni 1. srpna 2010.

7        Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela od České republiky žádnou informaci o prováděcích předpisech k uvedenému zákonu a neměla k dispozici žádné poznatky, které by jí umožňovaly dospět k závěru, že byla přijata veškerá opatření nezbytná k provedení směrnice 2006/118, podala projednávanou žalobu.

8        Česká republika ve své žalobní odpovědi uvádí, že úplné provedení směrnice 2006/118 bude završeno přijetím dvou vyhlášek, jež mají obě nabýt účinnosti nejpozději ke dni 30. listopadu 2010. Poukazuje na to, že se projednávaná žaloba stane v dohledné době bezpředmětnou, a navrhuje tedy její zamítnutí.

9        Je třeba nicméně připomenout, že podle ustálené judikatury se existence nesplnění povinnosti musí posuzovat vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku, a že změny, ke kterým došlo následně, nemohou být Soudním dvorem brány v úvahu (viz zejména rozsudky ze dne 14. září 2004, Komise v. Španělsko, C‑168/03, Sb. rozh. s. I‑8227, bod 24, a ze dne 4. prosince 2008, Komise v. Spojené království, C‑247/07, bod 5).

10      V projednávané věci je nesporné, že k okamžiku uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku Česká republika nepřijala veškerá opatření nezbytná k zajištění provedení směrnice 2006/118 do svého právního řádu.

11      Žalobu podanou Komisí je tudíž třeba považovat za opodstatněnou.

12      V důsledku toho je třeba určit, že Česká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí 2006/118, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 12 této směrnice.

 K nákladům řízení

13      Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise náhradu nákladů řízení od České republiky požadovala a Česká republika neměla ve věci úspěch, je důvodné jí uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

1)      Česká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 12 této směrnice.

2)      České republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

Podpisy.

* Jednací jazyk: čeština.