Věc C-101/10

Genčo Pavlov

Gregor Famira

Ausschuss der Rechtsanwaltskammer Wien

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission)

„Vnější vztahy – Dohody o přidružení – Vnitrostátní právní úprava vylučující bulharské státní příslušníky z možnosti zápisu na seznam advokátních koncipientů před přistoupením Bulharské republiky k Evropské unii – Slučitelnost takové právní úpravy se zákazem jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti stanoveným v Dohodě o přidružení ES-Bulharsko, pokud jde o pracovní podmínky“

Shrnutí rozsudku

Mezinárodní dohody – Dohoda o přidružení mezi Společenstvími a Bulharskem – Pohyb pracovníků – Přístup k regulovaným povoláním

(Dohoda o přidružení mezi Společenstvími a Bulharskem, čl. 38 odst. 1 a článek 47)

Zásada zákazu diskriminace stanovená v čl. 38 odst. 1 první odrážce Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé musí být vykládána v tom smyslu, že v době před přistoupením Bulharské republiky k Evropské unii nebránila právní úpravě členského státu, podle níž bulharský státní příslušník z důvodu podmínky státní příslušnosti stanovené touto právní úpravou nemohl být zapsán na seznam advokátních koncipientů, ani mu v důsledku toho nemohlo být vydáno potvrzení o oprávnění k zastupování advokáta.

Uvedená Dohoda o přidružení totiž neobsahuje nic, co by umožňovalo z čl. 38 odst. 1 první odrážky nebo jiných ustanovení této Dohody vyvozovat vůli smluvních stran odstranit veškerou diskriminaci na základě státní příslušnosti, pokud jde o přístup bulharských státních příslušníků k regulovaným povoláním. V tomto ohledu je mimoto důležité zohlednit skutečnost, že toto ustanovení je obsaženo v hlavě IV uvedené Dohody, kapitole I nadepsané „Pohyb pracovníků“, zatímco tatáž Dohoda zmiňuje regulovaná povolání ve svém článku 47, který je obsažen v kapitole II téže hlavy Dohody věnované usazování a který se týká přístupu k regulovaným povoláním, aniž v tomto ohledu ukládá povinnost nediskriminovat na základě státní příslušnosti.

Na zápis na seznam advokátních koncipientů, který představuje podmínku pro přístup k regulovanému povolání advokáta, tedy nelze nahlížet jako na součást pracovních podmínek ve smyslu zmíněného ustanovení čl. 38 odst. 1 první odrážky.

(viz body 27, 28, 30 a výrok)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)

7. července 2011(*)

Ve věci C‑101/10,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission (Rakousko) ze dne 18. ledna 2010, došlým Soudnímu dvoru dne 23. února 2010, v řízení

Genčo Pavlov,

Gregor Famira

proti

Ausschuss der Rechtsanwaltskammer Wien,

SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),

ve složení J.-C. Bonichot, předseda senátu, L. Bay Larsen (zpravodaj), C. Toader, A. Prechal a E. Jarašiūnas, soudci,

generální advokát: P. Mengozzi,

vedoucí soudní kanceláře: K. Malacek, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 13. ledna 2011,

s ohledem na vyjádření předložená:

– za G. Pavlova a G. Famiru R. Keislerem a S. Werinosem, Rechtsanwälte,

– za rakouskou vládu E. Riedlem a G. Holleyem, jako zmocněnci,

– za Evropskou komisi F. Erlbacherem a G. Braunem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 17. března 2011,

vydává tento

Rozsudek

1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 38 odst. 1 první odrážky Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé uzavřené a schválené jménem Společenství rozhodnutím Rady a Komise 94/908/ESUO, ES, Euratom ze dne 19. prosince 1994 (Úř věst. L 358, s. 1; Zvl. vyd. 11/21, s. 532; dále jen „Dohoda o přidružení s Bulharskou republikou“).

2 Tato žádost byla předložena ve sporu mezi G. Pavlovem, bulharským státním příslušníkem, a G. Famirou, advokátem ve Vídni, na straně jedné, a Ausschuss der Rechtsanwaltskammer Wien (výborem advokátní komory ve Vídni), na straně druhé, ohledně toho, že uvedený výbor zamítl žádost o zápis G. Pavlova na seznam advokátních koncipientů a o vydání potvrzení o oprávnění posledně jmenovaného zastupovat advokáta v řízení před soudem.

Právní rámec

Právo Unie

Dohoda o přidružení s Bulharskou republikou

3 Článek 7 odst. 1 Dohody o přidružení s Bulharskou republikou stanoví, že „[p]řidružení zahrnuje přechodné období v maximální době trvání deseti let, rozdělené do dvou po sobě jdoucích etap, z nichž každá potrvá v zásadě pět let. První etapa začíná vstupem této dohody v platnost“. Dohoda o přidružení vstoupila v platnost dne 1. února 1995.

4 Článek 38 odst. 1 Dohody o přidružení s Bulharskou republikou, který je součástí hlavy IV této Dohody nadepsané „Pohyb pracovníků, usazování, poskytování služeb“, kapitoly I věnované pohybu pracovníků, stanoví:

„S výhradou podmínek a úprav platných v jednotlivých členských státech:

– zacházení poskytované pracovníkům bulharské státní příslušnosti, kteří jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, je prosté jakékoliv diskriminace založené na státní příslušnosti, pokud se týká pracovních podmínek, odměňování nebo propouštění v porovnání s vlastními státními příslušníky tohoto členského státu,

[…]“

5 Článek 42 odst. 1 uvedené Dohody o přidružení stanoví:

„S ohledem na situaci na trhu práce v členském státě, podle jeho právních předpisů a s ohledem na pravidla, jež v tomto členském státě platí v oblasti pohybu pracovníků:

– stávající prostředky přístupu k zaměstnání pro pracovníky z Bulharska poskytované členskými státy na základě dvoustranných dohod by měly být zachovány, a pokud to je možné, zlepšeny,

– ostatní členské státy příznivě zváží možnost uzavřít podobné dohody.“

6 Článek 45 odst. 1 téže Dohody o přidružení, který je součástí hlavy IV a její kapitoly II nadepsané „Usazování“, stanoví:

„Počínaje vstupem dohody v platnost poskytne každý členský stát pro usazování bulharských společností a státních příslušníků a pro činnost bulharských společností a státních příslušníků usazených na jeho území zacházení, které není méně výhodné než zacházení, které poskytuje vlastním společnostem nebo státním příslušníkům, s výjimkou záležitostí uvedených v příloze XVa.“

7 Článek 47 téže Dohody o přidružení, který je součástí hlavy IV a zmíněné kapitoly II nadepsané „Usazování“, stanoví:

„S cílem usnadnit státním příslušníkům Společenství a Bulharska zahájení a provádění regulovaných odborných činností v Bulharsku a ve Společenství Rada přidružení posoudí, které kroky je nutné učinit pro vzájemné uznávání kvalifikace. Za tím účelem může přijmout veškerá nezbytná opatření.“

8 Článek 59 odst. 1 uvedené Dohody o přidružení, který je součástí hlavy IV a její kapitoly IV nadepsané „Obecná ustanovení“, stanoví:

„Pro účely hlavy IV nebrání žádné ustanovení této dohody stranám v používání jejich právních a správních předpisů, které upravují vstup a pobyt, práci, pracovní podmínky, usazování fyzických osob a poskytování služeb za předpokladu, že je nebudou používat takovým způsobem, aby omezily nebo odstranily výhody vzniklé kterékoli straně na základě určitého ustanovení této dohody. […]“

Vnitrostátní právní úprava

9 Ustanovení upravující povolání advokáta a přístup k tomuto povolání jsou obsažena v zákoně o advokátních zkouškách (Rechtsanwaltsprüfungsgesetz, BGBl. 556/1985, ve znění zveřejněném v BGBl. 71/1999, které je použitelné v uvedeném sporu, dále jen „RAPG“) a v rakouském advokátním řádu (Österreichische Rechtsanwaltsordnung, RGBl. 96/1868, ve znění zveřejněném v BGBl. 128/2004, které je použitelné ve sporu v původním řízení, dále jen „RAO“).

RAPG

10 Ustanovení RAPG, která jsou relevantní z hlediska sporu v původním řízení, znějí následovně:

„§ 1

Cílem advokátní zkoušky je prokázat dovednosti a znalosti uchazeče o složení zkoušky nezbytné pro výkon advokacie, zejména jeho způsobilost převzít a vykonávat zastupování ve veřejných a soukromých záležitostech, kterými je advokát pověřen a jeho způsobilost k vyhotovování právních listin a posudků, jakož i k uspořádanému popisu a přednesu právního a skutkového stavu.

§ 2

1) Advokátní zkoušku je možné složit po získání titulu doktor práv („Doktorat der Rechte“) nebo u absolventů magisterského studia podle zákona ze dne 2. března 1978 […] o studiu právní vědy po získání titulu magistr práv a vykonání nejméně tříleté praxe, z toho nejméně devět měsíců u soudu a nejméně dva roky u advokáta.

[…]“

RAO

11 Ustanovení RAO, která jsou relevantní ve vztahu ke sporu v původním řízení, zní následovně:

„§ 1

1) K výkonu advokacie v [Rakousku] není vyžadováno žádné úřední jmenování, nýbrž toliko prokázání splnění následujících podmínek a zápis na seznam advokátů (§ 5 a 5a).

[…]

2) Uvedenými podmínkami jsou následující podmínky:

a) rakouská státní příslušnost;

[…]

d) praxe, jejíž způsob a délku určí zákon;

e) úspěšné složení advokátní zkoušky;

[…]

3) Státní příslušnost členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace je rovnocenná státní příslušnosti rakouské.

§ 2

1) Praxi, která je nezbytná pro výkon advokacie, je třeba vykonat v rámci odborné činnosti u soudu nebo u státního zastupitelství a u advokáta; […] Výkon praxe u advokáta je možné započítat pouze tehdy, je-li tato činnost vykonávána v hlavním pracovním poměru a bez narušování způsobeného výkonem jiné pracovní činnosti […]

2) Praxe ve smyslu odstavce 1 musí trvat pět let. Z této doby musí být nejméně devět měsíců vykonáno u soudu nebo státního zastupitelství a nejméně tři roky u advokáta v Rakousku.

[…]

§ 15

1) Je-li zákonem předepsána povinnost nechat se v řízení zastupovat advokátem, může se advokát na vlastní odpovědnost nechat u všech soudů a úřadů zastupovat zplnomocněným advokátním koncipientem, který u něj vykonává praxi; podepisování podání k soudům či úřadům advokátním koncipientem je však nepřípustné.

2) K zastupování je oprávněn advokátní koncipient, který úspěšně složil advokátní zkoušku. […]

3) Není-li zákonem předepsána povinnost zastoupení advokátem, může se advokát na vlastní odpovědnost nechat u všech soudů a úřadů zastupovat také jiným advokátním koncipientem, který u něj vykonává praxi; podepisování podání k soudům či úřadům advokátním koncipientem je však nepřípustné.

4) Výbor advokátní komory vystaví advokátním koncipientům vykonávajícím praxi u advokáta potvrzení osvědčující, že jsou oprávněni zastupovat advokáta buď ve smyslu odstavce 2 [‚große Legitimationsurkunde‘], nebo ve smyslu odstavce 3 [‚kleine Legitimationsurkunde‘].

[…]

§ 30

1) Pro účely provedení zápisu na seznam advokátních koncipientů je třeba při započetí výkonu praxe u advokáta oznámit tuto skutečnost výboru [advokátní komory] spolu s prokázáním rakouské státní příslušnosti a splněním předepsaných podmínek nezbytných pro nástup na soudní praxi, přičemž doba praxe je započítávána teprve ode dne doručení tohoto oznámení výboru advokátní komory.

[…]

4) Proti odepření zápisu na seznam advokátních koncipientů, vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů a odepření potvrzení o výkonu advokátní praxe se dotčené osoby mohou odvolat k Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission [Nejvyšší odvolací a disciplinární komisi pro advokáty] […]

5) Státní příslušnost členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace je rovnocenná rakouské státní příslušnosti.“

Spor v původním řízení a předběžné otázky

12 Genčo Pavlov ukončil svá studia práv ve Vídni v roce 2002. Od roku 2004 je zaměstnán v advokátní kanceláři G. Famiry, advokáta usazeného ve Vídni. Genčo Pavlov je držitelem rakouského povolení k pobytu a povolení k usazení ve smyslu rakouského práva, které mu umožňuje zahájit a vykonávat pracovní činnost na celém rakouském území. Gregor Famira je držitelem povolení vydaného pracovním úřadem, které jej opravňuje zaměstnávat G. Pavlova jakožto placeného advokátního koncipienta v období od 1. ledna do 31. prosince 2004.

13 Dne 2. ledna 2004 podali G. Famira a G. Pavlov žádost o zápis G. Pavlova na seznam advokátních koncipientů. Současně podali ve prospěch G. Pavlova žádost o vydání potvrzení o oprávnění zastupovat advokáta („kleine Legitimationsurkunde“) na základě § 15 odst. 3 RAO.

14 Rozhodnutím ze dne 6. dubna 2004 uvedenou žádost druhé oddělení Ausschuss der Rechtsanwaltskammer Wien zamítlo z důvodu, že G. Pavlov nesplňoval podmínku státní příslušnosti stanovenou v § 30 odst. 1 a 5 RAO. Stížnost podaná proti tomuto rozhodnutí byla uvedeným orgánem zasedajícím v plénu zamítnuta dne 15. června 2004.

15 Rozhodnutím ze dne 1. srpna 2006 zamítla Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission odvolání G. Pavlova a G. Famiry směřující proti rozhodnutí ze dne 15. června 2004, když měla za to, že povolání advokáta je regulovaným povoláním a že se tato regulace projevuje také ve vztahu k advokátním koncipientům. Rozhodla, že podle Dohody o přidružení s Bulharskou republikou je diskriminace zakázána pouze, pokud jde o pracovní podmínky, ale že v případě přístupu k regulovaným povoláním mají státy, které tuto Dohodu uzavřely, možnost zavést omezení.

16 Dne 8. října 2007 zrušil Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) rozhodnutí ze dne 1. srpna 2006 a vrátil věc Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission z důvodu, že tím, že nepředložila Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu příslušných ustanovení uvedené Dohody o přidružení, porušila právo stěžovatelů na řízení před zákonným soudcem zaručené vnitrostátní ústavou.

17 Rozhodnutím ze dne 17. dubna 2008 zrušila Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission rozhodnutí Ausschuss der Rechtsanwalts-kammer Wien ze dnů 6. dubna a 15. června 2004 s ohledem na změnu právní situace v důsledku přistoupení Bulharské republiky k Unii s účinkem ode dne 1. ledna 2007. Jelikož se domnívala, že od tohoto data byly podmínky stanovené v § 30 odst. 1 a 5 RAO splněny, vrátila věc uvedenému Ausschuss, aby po doplnění dokazování opětovně rozhodl.

18 Dne 2. července 2009 zrušil Verfassungsgerichtshof rozhodnutí ze dne 17. dubna 2008 z důvodu, že přistoupení Bulharské republiky k Unii nic nezměnilo na skutečnosti, že pro G. Pavlova jsou významné roky 2004 až 2006, jelikož jednak může advokátní zkoušku skládat až po absolvování nejméně dvouleté praxe u advokáta a jednak je k zápisu na seznam advokátů nezbytné prokázat nejméně tříletou praxi u advokáta. Za účelem vyřešení otázky týkající se let 2004 až 2006 proto bylo třeba v souladu s rozhodnutím téhož soudu ze dne 8. října 2007 obrátit se na Soudní dvůr s předběžnou otázkou týkající se výkladu článku 38 Dohody o přidružení s Bulharskou republikou.

19 Za těchto podmínek Oberste Berufungs- und Disziplinarkommission rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1) Bylo v období od 2. ledna 2004 do 31. prosince 2006 v řízení o zápisu bulharského státního příslušníka na seznam advokátních koncipientů třeba přímo použít čl. 38 odst. 1 [Dohody o přidružení s Bulharskou republikou]?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

2) Bránil článek 38 odst. 1 [Dohody o přidružení s Bulharskou republikou] použití § 30 odst. 1 a 5 [RAO], podle kterého je podmínkou pro zápis na seznam mimo jiné prokázání rakouské státní příslušnosti nebo jiné rovnocenné státní příslušnosti, ve vztahu k žádosti o zápis na seznam rakouských advokátních koncipientů a o vydání potvrzení osvědčujícího oprávnění k zastupování podle § 15 odst. 3 [RAO] podané dne 2. ledna 2004 bulharským státním příslušníkem zaměstnaným u rakouského advokáta, a bránil tento článek také tomu, aby byla tato žádost zamítnuta pouze z důvodu státní příslušnosti žadatele navzdory tomu, že ostatní podmínky byly splněny a tomuto žadateli bylo uděleno povolení k usazení a pracovní povolení?“

K předběžným otázkám

20 Podstatou obou otázek předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, zda zásada zákazu diskriminace stanovená v čl. 38 odst. 1 první odrážce Dohody o přidružení s Bulharskou republikou bránila v době před přistoupením Bulharské republiky k Unii takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava obsažená v § 30 odst. 1 a 5 RAO, podle níž bulharský státní příslušník z důvodu podmínky státní příslušnosti stanovené touto právní úpravou nemohl být zapsán na seznam advokátních koncipientů, ani mu v důsledku toho nemohlo být vydáno potvrzení o oprávnění k zastupování advokáta.

21 Ze znění čl. 38 odst. 1 první odrážky Dohody o přidružení s Bulharskou republikou vyplývá, že zákaz, který toto ustanovení zakotvuje, brání jakékoli diskriminaci na základě státní příslušnosti, jejímž předmětem by mohla být osoba, která je již legálně zaměstnána, pokud jde o její pracovní podmínky a podmínky odměňování nebo propuštění.

22 Genčo Pavlov v tomto ohledu tvrdí, že zápis na seznam advokátních koncipientů se týká pracovních podmínek v rámci tohoto povolání, a že tudíž odepření jeho zápisu na uvedený seznam z důvodu státní příslušnosti podle § 30 odst. 1 a 5 RAO představuje diskriminaci zakázanou ustanovením čl. 38 odst. 1 první odrážky Dohody o přidružení s Bulharskou republikou.

23 Z informací poskytnutých Soudnímu dvoru předkládajícím soudem vyplývá, že podle vnitrostátních právních předpisů dotčených v původním řízení je přístup k praxi nezbytně spjat se zápisem na seznam advokátních koncipientů, a že tedy tento zápis představuje podmínku přístupu ke koncipientské praxi. Před zápisem na uvedený seznam může dotyčný pracovat legálně jen jako právník, ale ne jako advokátní koncipient.

24 Navíc je třeba podotknout, že třebaže činnosti, které vykonává advokátní koncipient, mohou spadat do rámce pracovního poměru, jak je tomu ve věci v původním řízení, představuje výkon těchto činností rovněž praktickou část vzdělání a přípravy vyžadovaných pro přístup k regulovanému povolání advokáta (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 13. listopadu 2003, Morgenbesser, C‑313/01, Recueil, s. I‑13467, bod 51).

25 Na základě toho je tedy třeba dospět k závěru, že uvedený zápis na seznam advokátních koncipientů představuje podmínku pro přístup k regulovanému povolání advokáta dotčenému v původním řízení.

26 Je tudíž důležité určit, zda se zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti zakotvený v čl. 38 odst. 1 první odrážce Dohody o přidružení s Bulharskou republikou vztahuje na takové normy upravující přístup k regulovanému povolání advokáta, jako jsou normy dotčené v původním řízení.

27 Je třeba podotknout, že Dohoda o přidružení s Bulharskou republikou neobsahuje nic, co by umožňovalo z čl. 38 odst. 1 první odrážky nebo jiných ustanovení této Dohody vyvozovat vůli smluvních stran odstranit veškerou diskriminaci na základě státní příslušnosti, pokud jde o přístup bulharských státních příslušníků k regulovaným povoláním. V tomto ohledu je mimoto důležité zohlednit skutečnost, že toto ustanovení je obsaženo v hlavě IV uvedené Dohody, kapitole I nadepsané „Pohyb pracovníků“, zatímco tatáž Dohoda zmiňuje regulovaná povolání ve svém článku 47, který je obsažen v kapitole II téže hlavy Dohody věnované usazování a který se týká přístupu k regulovaným povoláním, aniž v tomto ohledu ukládá povinnost nediskriminovat na základě státní příslušnosti.

28 Z toho vyplývá, že zásada zákazu diskriminace stanovená v čl. 38 odst. 1 první odrážce Dohody o přidružení s Bulharskou republikou musí být vykládána v tom smyslu, že se nevztahuje na takové vnitrostátní normy upravující přístup k regulovanému povolání advokáta, jako jsou vnitrostátní normy dotčené v původním řízení. Na zápis na seznam advokátních koncipientů, který – jak je uvedeno v bodě 25 tohoto rozsudku – představuje podmínku pro přístup k regulovanému povolání advokáta, proto nelze nahlížet jako na součást pracovních podmínek ve smyslu již zmíněného ustanovení čl. 38 odst. 1 první odrážky.

29 Pokud jde o povolení k pobytu a pracovní povolení, o nichž G. Pavlov tvrdí, že má na jejich základě přístup ke koncipientské praxi, postačí konstatovat, že předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda tato povolení vydaná orgány hostitelského členského státu představují podle vnitrostátních právních předpisů rozhodnutí, která mají takový dosah a která sama o sobě umožňují přístup k povolání advokáta.

30 Z předcházejících úvah vyplývá, že na otázky položené předkládajícím soudem je třeba odpovědět, že zásada zákazu diskriminace zakotvená v čl. 38 odst. 1 první odrážce Dohody o přidružení s Bulharskou republikou musí být vykládána v tom smyslu, že v době před přistoupením Bulharské republiky k Unii nebránila takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava obsažená v § 30 odst. 1 a 5 RAO, ve znění použitelném ve sporu v původním řízení, podle níž bulharský státní příslušník z důvodu podmínky státní příslušnosti stanovené touto právní úpravou nemohl být zapsán na seznam advokátních koncipientů, ani mu v důsledku toho nemohlo být vydáno potvrzení o oprávnění k zastupování advokáta.

K nákladům řízení

31 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:

Zásada zákazu diskriminace zakotvená v čl. 38 odst. 1 první odrážce Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé, uzavřené a schválené jménem Společenství rozhodnutím Rady a Komise 94/908/ESUO, ES, Euratom ze dne 19. prosince 1994, musí být vykládána v tom smyslu, že v době před přistoupením Bulharské republiky k Evropské unii nebránila takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava obsažená v § 30 odst. 1 a 5 rakouského advokátního řádu (Österreichische Rechtsanwaltsordnung), ve znění použitelném ve sporu v původním řízení, podle níž bulharský státní příslušník z důvodu podmínky státní příslušnosti stanovené touto právní úpravou nemohl být zapsán na seznam advokátních koncipientů, ani mu v důsledku toho nemohlo být vydáno potvrzení o oprávnění k zastupování advokáta.

Podpisy.

* Jednací jazyk: němčina.