28.7.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 227/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 12. června 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Waldemar Hudzinski v. Agentur für Arbeit Wesel — Familienkasse (C-611/10), Jaroslaw Wawrzyniak v. Agentur für Arbeit Mönchengladbach — Familienkasse (C-612/10)

(Spojené věci C-611/10 a C-612/10) (1)

(Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Čl. 14 odst. 1 písm. a) a čl. 14a odst. 1 písm. a) - Článek 45 SFEU a článek 48 SFEU - Dočasná práce v jiném členském státě, než je stát, na jehož území je činnost obvykle vykonávána - Rodinné dávky - Použitelné právní předpisy - Možnost přiznání přídavků na děti členským státem, kde je dočasná práce vykonávána, ale který není příslušným státem - Uplatnění pravidla vnitrostátního práva k zamezení souběhu dávek, které vylučuje tuto dávku v případě přijetí srovnatelné dávky v jiném státě)

2012/C 227/05

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobci: Waldemar Hudzinski (C-611/10), Jaroslaw Wawrzyniak (C-612/10)

Žalovaní: Agentur für Arbeit Wesel — Familienkasse (C-611/10), Agentur für Arbeit Mönchengladbach — Familienkasse (C-612/10)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 14a odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35) — Určení použitelných právních předpisů — Nárok migrujícího pracovníka obdržet ve státě, kde pracuje, rodinné přídavky na své děti bydlící v členském státě jeho původu — Postavení osoby samostatně výdělečně činné v členském státě svého původu, vykonávající po dobu čtyř měsíců závislou pracovní činnost v jiném členském státě

Výrok

Články 14 odst. 1 písm. a) a čl. 14a odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, pozměněném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby členský stát, který není těmito ustanoveními označen za příslušný stát, přiznal přídavky na dítě v souladu s vnitrostátním právem migrujícímu pracovníkovi, který vykonává na jeho území dočasnou práci za okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, včetně případů, kdy bylo zaprvé určeno, že dotčený pracovník neutrpěl žádnou újmu na svých právech z důvodu výkonu práva na volný pohyb, neboť si zachoval nárok na rodinné dávky stejné povahy v příslušném členském státě, a zadruhé, že tento pracovník ani dítě, na které je uvedená dávka požadována, nepobývají obvykle na území členského státu, kde byla dočasná práce vykonávána.

Pravidla Smlouvy o FEU v oblasti volného pohybu pracovníků musí být vykládána v tom smyslu, že brání v takové situaci, jako je situace v původním řízení, použití takového pravidla vnitrostátního práva, jako je pravidlo vyplývající z § 65 zákona o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz), pokud vede nikoliv ke snížení dávky o výši srovnatelné dávky přiznané v jiném státě, ale k vyloučení této dávky.

(1) Úř. věst. C 103, 2.4.2011.