22.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 287/6

1)

Článek 5 odst. 7 nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, ve znění nařízení Komise (ES) č. 90/2001 ze dne 17. ledna 2001, musí být vykládán v tom smyslu, že držitel vývozní licence má v zásadě nárok na vývozní náhradu pouze tehdy, pokud je uveden jako vývozce v kolonce 2 vývozního prohlášení podaného příslušnému celnímu úřadu.

2)

Článek 78 odst. 1 a 3 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje pro účely poskytnutí náhrad provést kontrolu vývozního prohlášení po propuštění zboží za účelem změny jména vývozce uvedeného v kolonce určené k tomuto účelu a že celní orgány jsou povinny:

3)

Článek 5 odst. 7 nařízení č. 800/1999 ve znění nařízení č. 90/2001, jakož i unijní celní předpisy, musí být vykládány v tom smyslu, že celní orgány v takovém případě, o jaký se jedná ve věci C-608/10, kdy držitel vývozní licence není uveden jako vývozce v kolonce 2 vývozního prohlášení, nemohou poskytnout tomuto držiteli vývozní náhradu, aniž předtím opravily vývozní prohlášení.

4)

Unijní celní předpisy musí být v takovém případě, o jaký se jedná ve věcech C-10/11 a C-23/11, vykládány tak, že celní úřad příslušný k poskytování vývozní náhrady je vázán opravou údaje uvedeného v kolonce 2 vývozního prohlášení nebo případně v kontrolním výtisku T 5, kterou provedl celní úřad vývozu po propuštění zboží, pokud opravné rozhodnutí splňuje všechny formální a hmotněprávní podmínky „rozhodnutí“ stanovené jak v čl. 4 bodu 5 celního kodexu, tak v relevantních ustanoveních dotčeného vnitrostátního práva. Je věcí předkládajícího soudu, aby ověřil, zda jsou tyto podmínky ve sporech v původních řízeních splněny.

5)

Článek 5 odst. 7 nařízení č. 800/1999 ve znění nařízení č. 90/2001, jakož i unijní celní předpisy, musí být vykládány v tom smyslu, že celní úřad příslušný k poskytování vývozní náhrady není v takovém případě, o jaký se jedná ve věci C-23/11, a za předpokladu, že podle vnitrostátního práva nebude vázán opravou provedenou celním úřadem vývozu, oprávněn vykládat doslovně údaj uvedený v kolonce 2 vývozního prohlášení a zamítnout žádost o vývozní náhradu z důvodu, že žadatel není vývozcem produktů uvedených v jeho žádosti. Naproti tomu v případě, že by příslušný celní úřad vyhověl žádosti o opravu a právoplatně opravil jméno vývozce, byl by celní úřad příslušný k poskytování vývozní náhrady tímto rozhodnutím vázán.