Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 21. prosince 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale di Firenze — Itálie) — trestní řízení proti X

(Věc C-507/10) (1)

(Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2001/220/SVV - Postavení obětí v trestním řízení - Ochrana ohrožených osob - Výslech nezletilých svědků - Řízení k předběžnému provedení důkazů mimo hlavní líčení - Zamítavé rozhodnutí státního zástupce předložit soudci pověřenému předběžným vyšetřováním návrh na výslech)

2012/C 49/20

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Firenze

Účastník původního trestního řízení

X

za přítomnosti: Y

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunale di Firenze — Výklad článků 2, 3 a 8 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení (Úř. věst. L 82, s.1) — Výslech nezletilých osob jako svědků — Výslech nezletilé oběti sexuálního zneužívání — Způsoby ochrany, které nejsou povinně vyžadovány vnitrostátní právní úpravou

Výrok

Články 2, 3 a 8 odst. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení musejí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takovým ustanovením vnitrostátního práva, jako jsou čl. 392 odst. 1a, čl. 398 odst. 5a a článek 394 trestního řádu, která neukládají státnímu zástupci povinnost navrhnout soudu, který má ve věci rozhodnout, aby umožnil zvláště ohrožené oběti být vyslechnuta a podat výpověď ve vyšetřovací fázi trestního řízení podle úpravy pro provedení důkazu výslechem svědka mimo hlavní líčení, a uvedené oběti neumožňují soudně napadnout rozhodnutí státního zástupce zamítajícího její žádost o vyslechnutí a podání výpovědi podle uvedené úpravy.

(1)  Úř. věst. C 13, 15.01.2011.