|
28.1.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 25/16 |
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 17. listopadu 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Sofia-grad — Bulharsko) — Hristo Gaydarov v. Director na Glavna direktsia „Ohranitelna politsia“ pri Ministerstvo na vatreshnite raboti
(Věc C-430/10) (1)
(Volný pohyb občana Unie - Směrnice 2004/38/ES - Zákaz opustit území státu z důvodu odsouzení pro trestný čin v jiné zemi - Obchodování s omamnými látkami - Opatření, které může být odůvodněno důvody veřejného pořádku)
(2012/C 25/25)
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Administrativen sad Sofia-grad
Účastníci původního řízení
Žalobce: Hristo Gaydarov
Žalovaný: Director na Glavna direktsia „Ohranitelna politsia“ pri Ministerstvo na vatreshnite raboti
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Administrativen sad Sofia-grad — Výklad čl. 27 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46), pátého a dvacátého bodu odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, s. 1), a čl. 71 odst. 1 a 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, ze dne 22. září 2000, s. 19) — Omezení výkonu práva občana Unie na volný pohyb — Zákaz opustit území státu z důvodu trestného činu týkajícího se omamných látek, který byl spáchán ve třetím státu — Opatření, které může být za účelem generální a speciální prevence odůvodněno veřejným pořádkem.
Výrok
Článek 21 SFEU a článek 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS nebrání vnitrostátní právní úpravě umožňující omezit právo příslušníka členského státu odebrat se na území jiného členského státu, zejména z důvodu, že byl v jiném státě v trestním řízení odsouzen za obchodování s omamnými látkami, zaprvé pokud osobní chování tohoto občana představuje skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého základního zájmu společnosti, zadruhé pokud zamýšlené omezující opatření je způsobilé zaručit uskutečnění cíle, který sleduje, a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné, a zatřetí pokud toto opatření může být předmětem účinného soudního přezkumu umožňujícího, pokud jde o požadavky unijního práva, ověřit po skutkové i právní stránce jeho legalitu.