Věc T-273/09
Associazione „Giùlemanidallajuve“
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Zneužití dominantního postavení — Zamítnutí stížnosti — Oprávněný zájem — Zájem Společenství — Zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná žaloba“
Shrnutí usnesení
Žaloba na neplatnost – Předmět – Rozhodnutí založené na několika pilířích úvah, z nichž každý by postačoval k odůvodnění jeho výroku – Rozhodnutí, kterým se zamítá stížnost v oblasti hospodářské soutěže – Zrušení takového rozhodnutí – Podmínky
(Články 81 ES, 82 ES a 230 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Zohlednění zájmu Společenství na vyšetření věci – Kritéria posouzení – Diskreční pravomoc Komise – Meze – Soudní přezkum – Rozsah
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Pojem – Odlišení od pojmu „významné narušení fungování trhu“
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Povinnost Komise vydat rozhodnutí o existenci protiprávního jednání – Neexistence – Zamítnutí stížnosti z důvodu ukončení praktik, na něž je poukazováno – Podmínky – Zohlednění zájmu Společenství na vyšetření věci – Kritéria posouzení
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Rozhodnutí odložit věc odůvodněné možností stěžovatele obrátit se na vnitrostátní soud – Legalita – Podmínka – Možnost zachování práv stěžovatele vnitrostátními orgány
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Přezkum pouze těch skutkových a právních okolností, se kterými byla Komise seznámena – Povinnost vést šetření a vydat rozhodnutí o existenci protiprávního jednání – Neexistence
(Články 81 ES, 82 ES)
Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí vydané podle pravidel hospodářské soutěže
(Články 81 ES, 82 ES a 253 ES)
Pokud Komise založila své úvahy pro zamítnutí stížnosti, jejímž účelem bylo poukázat na údajná porušení článků 81 ES a 82 ES, na dvou pilířích odůvodnění, a sice na neexistenci oprávněného zájmu a neexistenci zájmu Společenství a pokud každý z těchto dvou pilířů sám o sobě postačuje k odůvodnění zamítnutí stížnosti, nebude již třeba analýzy žalobního důvodu týkajícího se nesprávného uplatnění pojmu „oprávněný zájem“ Komisí, je-li žalobní důvod vycházející z nesprávného uplatnění pojmu „zájem Společenství“ zamítnut.
(viz body 31–32)
Pokud se Komise rozhodne udělit stížnostem, které projednává a které se týkají porušení článků 81 ES a 82 ES, prioritu, může stanovit pořadí, ve kterém tyto stížnosti projedná, a odkázat na zájem Společenství, který daná věc představuje, jako na přednostní kritérium.
Komise musí za účelem posouzení zájmu Společenství na pokračování v přezkumu věci zejména porovnat význam údajného protiprávního jednání pro fungování společného trhu, pravděpodobnost možnosti prokázat jeho existenci a rozsah nezbytných vyšetřovacích opatření s cílem splnit za co nejlepších podmínek svůj úkol dohlížet na dodržování článků 81 ES a 82 ES.
Za předpokladu, že by byl učiněn závěr, že je ovlivněn obchod uvnitř Společenství, by tak byla stížnost na porušení článků 81 ES a 82 ES prošetřena Komisí pouze tehdy, existuje-li dostatečný zájem Společenství. Tak tomu může být především tehdy, je-li vytýkané protiprávní jednání způsobilé přivodit významná narušení fungování společného trhu.
Přezkum, který provádí unijní soud, vůči výkonu diskreční pravomoci, která je Komisi přiznána v rámci vyřizování stížností, nemůže vést uvedený soud k tomu, aby nahradil posouzení významu věci pro Společenství provedené Komisí svým posouzením, ale má za cíl ověřit, že napadené rozhodnutí není založeno na věcně nesprávných skutkových zjištěních a že není stiženo nesprávným právním posouzením ani zjevně nesprávným posouzením skutkového stavu nebo zneužitím pravomoci.
(viz body 33–36)
Pojem „ovlivnění obchodu mezi členskými státy“ a pojem „významné narušení fungování trhu“ jsou odlišné pojmy, které jsou jasně definovány judikaturou.
Ovlivnění obchodu mezi členskými státy je totiž podmínkou pro uplatnění článků 81 ES a 82 ES. Bez ovlivnění obchodu uvnitř Společenství se tato ustanovení neuplatní.
Naproti tomu otázka významného narušení fungování trhu spadá do rámce diskreční pravomoci Komise, která jí umožňuje odmítnout přezkoumání stížnosti. Tato otázka totiž představuje jedno z kritérií hodnocení existence dostatečného zájmu Společenství na prošetření stížnosti Komisí. V tomto rámci je Komise povinna v každém projednávaném případě posoudit závažnost údajného narušení hospodářské soutěže a přetrvávání jeho účinků. Tato povinnost zejména znamená, že Komise zohlední dobu trvání a význam oznámeného protiprávního jednání, jakož i jeho dopad na stav hospodářské soutěže v Unii.
Komise má při neexistenci významného narušení fungování společného trhu právo odmítnout přezkoumání stížnosti, i kdyby oznámené počínání ovlivňovalo obchod mezi členskými státy ve smyslu článků 81 ES a 82 ES.
(viz body 49–52)
V oblasti hospodářské soutěže může Komise oprávněně rozhodnout, pokud takovéto rozhodnutí odůvodní, že nevyhoví stížnosti, jež poukazuje na praktiky, které byly později ukončeny. Pokud však Komise zamýšlí založit své úvahy na skutečnosti, že jednání bylo ukončeno, je povinna při posuzování zájmu Společenství na přezkumu stížnosti ověřit, zda přetrvávají protisoutěžní účinky, a zohlednit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání. Jestliže Komise tyto povinnosti dodrží, může stížnost zamítnout, i kdyby bylo protiprávní jednání dlouhodobé a mělo zvýšený stupeň závažnosti, a to za podmínky, že se neopře o věcně nesprávná skutková zjištění a nedopustí se zjevně nesprávného posouzení.
(viz bod 59)
V rámci stížnosti na porušení pravidel hospodářské soutěže je skutečnost, že vnitrostátnímu soudu nebo vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž již byla předložena otázka, zda je kartelová dohoda či praktika v souladu s články 81 ES a 82 ES, skutečností, jež může být zohledněna Komisí při hodnocení zájmu Společenství ve věci.
Pokud jsou účinky protiprávních jednání tvrzených ve stížnosti z podstatné části pociťovány pouze na území jednoho členského státu a pokud stěžovatel předložil spory týkající se těchto protiprávních jednání příslušným soudům a správním orgánům tohoto členského státu, je Komise oprávněna zamítnout stížnost z důvodu chybějícího zájmu Společenství za podmínky, že vnitrostátní soudy mohou dostatečně zaručit dodržení práv stěžovatele, což předpokládá, že dané soudy mohou shromáždit skutkové informace pro určení, zda dotčené jednání představuje protiprávní jednání.
(viz body 67–68)
Komisi nelze v rámci žaloby podané proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti v oblasti hospodářské soutěže vytýkat, že nezohlednila skutečnost, se kterou ji stěžovatel neseznámil a jejíž existenci mohla zjistit pouze zahájením šetření. Vzhledem k tomu, že jedinou povinností Komise je přezkoumat skutkové a právní okolnosti, se kterými ji seznámil stěžovatel, nepřísluší jí prokazovat, že přijala vyšetřovací opatření. Komise nemá povinnost zahájit řízení, která směřují k prokázání případných jednání, která jsou v rozporu s právem Společenství, a mezi právy udělenými stěžovatelům není uvedeno právo na konečné rozhodnutí o tom, zda došlo k tvrzenému protiprávnímu jednání či nikoli.
(viz body 81, 101)
Odůvodnění individuálního rozhodnutí musí umožnit osobě, které je určeno, aby se seznámila s důvody, které vedly k přijetí opatření, a mohla tak případně uplatnit svá práva a ověřit, zda rozhodnutí je či není opodstatněné, a dále unijnímu soudu, aby mohl vykonat přezkum.
V této souvislosti není Komise v odůvodnění rozhodnutí, které přijala za účelem zajištění provádění pravidel hospodářské soutěže, povinna vyjádřit se ke všem argumentům, které zúčastněné osoby uplatňují na podporu svého návrhu, avšak stačí, že popíše skutkové okolnosti a právní úvahy, které mají základní význam v systematice rozhodnutí.
(viz body 93–94)
Věc T-273/09
Associazione „Giùlemanidallajuve“
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Zneužití dominantního postavení — Zamítnutí stížnosti — Oprávněný zájem — Zájem Společenství — Zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná žaloba“
Shrnutí usnesení
Žaloba na neplatnost – Předmět – Rozhodnutí založené na několika pilířích úvah, z nichž každý by postačoval k odůvodnění jeho výroku – Rozhodnutí, kterým se zamítá stížnost v oblasti hospodářské soutěže – Zrušení takového rozhodnutí – Podmínky
(Články 81 ES, 82 ES a 230 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Zohlednění zájmu Společenství na vyšetření věci – Kritéria posouzení – Diskreční pravomoc Komise – Meze – Soudní přezkum – Rozsah
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Pojem – Odlišení od pojmu „významné narušení fungování trhu“
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Povinnost Komise vydat rozhodnutí o existenci protiprávního jednání – Neexistence – Zamítnutí stížnosti z důvodu ukončení praktik, na něž je poukazováno – Podmínky – Zohlednění zájmu Společenství na vyšetření věci – Kritéria posouzení
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Rozhodnutí odložit věc odůvodněné možností stěžovatele obrátit se na vnitrostátní soud – Legalita – Podmínka – Možnost zachování práv stěžovatele vnitrostátními orgány
(Články 81 ES, 82 ES)
Hospodářská soutěž – Správní řízení – Přezkum stížností – Přezkum pouze těch skutkových a právních okolností, se kterými byla Komise seznámena – Povinnost vést šetření a vydat rozhodnutí o existenci protiprávního jednání – Neexistence
(Články 81 ES, 82 ES)
Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí vydané podle pravidel hospodářské soutěže
(Články 81 ES, 82 ES a 253 ES)
Pokud Komise založila své úvahy pro zamítnutí stížnosti, jejímž účelem bylo poukázat na údajná porušení článků 81 ES a 82 ES, na dvou pilířích odůvodnění, a sice na neexistenci oprávněného zájmu a neexistenci zájmu Společenství a pokud každý z těchto dvou pilířů sám o sobě postačuje k odůvodnění zamítnutí stížnosti, nebude již třeba analýzy žalobního důvodu týkajícího se nesprávného uplatnění pojmu „oprávněný zájem“ Komisí, je-li žalobní důvod vycházející z nesprávného uplatnění pojmu „zájem Společenství“ zamítnut.
(viz body 31–32)
Pokud se Komise rozhodne udělit stížnostem, které projednává a které se týkají porušení článků 81 ES a 82 ES, prioritu, může stanovit pořadí, ve kterém tyto stížnosti projedná, a odkázat na zájem Společenství, který daná věc představuje, jako na přednostní kritérium.
Komise musí za účelem posouzení zájmu Společenství na pokračování v přezkumu věci zejména porovnat význam údajného protiprávního jednání pro fungování společného trhu, pravděpodobnost možnosti prokázat jeho existenci a rozsah nezbytných vyšetřovacích opatření s cílem splnit za co nejlepších podmínek svůj úkol dohlížet na dodržování článků 81 ES a 82 ES.
Za předpokladu, že by byl učiněn závěr, že je ovlivněn obchod uvnitř Společenství, by tak byla stížnost na porušení článků 81 ES a 82 ES prošetřena Komisí pouze tehdy, existuje-li dostatečný zájem Společenství. Tak tomu může být především tehdy, je-li vytýkané protiprávní jednání způsobilé přivodit významná narušení fungování společného trhu.
Přezkum, který provádí unijní soud, vůči výkonu diskreční pravomoci, která je Komisi přiznána v rámci vyřizování stížností, nemůže vést uvedený soud k tomu, aby nahradil posouzení významu věci pro Společenství provedené Komisí svým posouzením, ale má za cíl ověřit, že napadené rozhodnutí není založeno na věcně nesprávných skutkových zjištěních a že není stiženo nesprávným právním posouzením ani zjevně nesprávným posouzením skutkového stavu nebo zneužitím pravomoci.
(viz body 33–36)
Pojem „ovlivnění obchodu mezi členskými státy“ a pojem „významné narušení fungování trhu“ jsou odlišné pojmy, které jsou jasně definovány judikaturou.
Ovlivnění obchodu mezi členskými státy je totiž podmínkou pro uplatnění článků 81 ES a 82 ES. Bez ovlivnění obchodu uvnitř Společenství se tato ustanovení neuplatní.
Naproti tomu otázka významného narušení fungování trhu spadá do rámce diskreční pravomoci Komise, která jí umožňuje odmítnout přezkoumání stížnosti. Tato otázka totiž představuje jedno z kritérií hodnocení existence dostatečného zájmu Společenství na prošetření stížnosti Komisí. V tomto rámci je Komise povinna v každém projednávaném případě posoudit závažnost údajného narušení hospodářské soutěže a přetrvávání jeho účinků. Tato povinnost zejména znamená, že Komise zohlední dobu trvání a význam oznámeného protiprávního jednání, jakož i jeho dopad na stav hospodářské soutěže v Unii.
Komise má při neexistenci významného narušení fungování společného trhu právo odmítnout přezkoumání stížnosti, i kdyby oznámené počínání ovlivňovalo obchod mezi členskými státy ve smyslu článků 81 ES a 82 ES.
(viz body 49–52)
V oblasti hospodářské soutěže může Komise oprávněně rozhodnout, pokud takovéto rozhodnutí odůvodní, že nevyhoví stížnosti, jež poukazuje na praktiky, které byly později ukončeny. Pokud však Komise zamýšlí založit své úvahy na skutečnosti, že jednání bylo ukončeno, je povinna při posuzování zájmu Společenství na přezkumu stížnosti ověřit, zda přetrvávají protisoutěžní účinky, a zohlednit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání. Jestliže Komise tyto povinnosti dodrží, může stížnost zamítnout, i kdyby bylo protiprávní jednání dlouhodobé a mělo zvýšený stupeň závažnosti, a to za podmínky, že se neopře o věcně nesprávná skutková zjištění a nedopustí se zjevně nesprávného posouzení.
(viz bod 59)
V rámci stížnosti na porušení pravidel hospodářské soutěže je skutečnost, že vnitrostátnímu soudu nebo vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž již byla předložena otázka, zda je kartelová dohoda či praktika v souladu s články 81 ES a 82 ES, skutečností, jež může být zohledněna Komisí při hodnocení zájmu Společenství ve věci.
Pokud jsou účinky protiprávních jednání tvrzených ve stížnosti z podstatné části pociťovány pouze na území jednoho členského státu a pokud stěžovatel předložil spory týkající se těchto protiprávních jednání příslušným soudům a správním orgánům tohoto členského státu, je Komise oprávněna zamítnout stížnost z důvodu chybějícího zájmu Společenství za podmínky, že vnitrostátní soudy mohou dostatečně zaručit dodržení práv stěžovatele, což předpokládá, že dané soudy mohou shromáždit skutkové informace pro určení, zda dotčené jednání představuje protiprávní jednání.
(viz body 67–68)
Komisi nelze v rámci žaloby podané proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti v oblasti hospodářské soutěže vytýkat, že nezohlednila skutečnost, se kterou ji stěžovatel neseznámil a jejíž existenci mohla zjistit pouze zahájením šetření. Vzhledem k tomu, že jedinou povinností Komise je přezkoumat skutkové a právní okolnosti, se kterými ji seznámil stěžovatel, nepřísluší jí prokazovat, že přijala vyšetřovací opatření. Komise nemá povinnost zahájit řízení, která směřují k prokázání případných jednání, která jsou v rozporu s právem Společenství, a mezi právy udělenými stěžovatelům není uvedeno právo na konečné rozhodnutí o tom, zda došlo k tvrzenému protiprávnímu jednání či nikoli.
(viz body 81, 101)
Odůvodnění individuálního rozhodnutí musí umožnit osobě, které je určeno, aby se seznámila s důvody, které vedly k přijetí opatření, a mohla tak případně uplatnit svá práva a ověřit, zda rozhodnutí je či není opodstatněné, a dále unijnímu soudu, aby mohl vykonat přezkum.
V této souvislosti není Komise v odůvodnění rozhodnutí, které přijala za účelem zajištění provádění pravidel hospodářské soutěže, povinna vyjádřit se ke všem argumentům, které zúčastněné osoby uplatňují na podporu svého návrhu, avšak stačí, že popíše skutkové okolnosti a právní úvahy, které mají základní význam v systematice rozhodnutí.
(viz body 93–94)