15.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 193/29


Žaloba podaná dne 24. června 2009 — Shell Hellas v. Komise

(Věc T-245/09)

2009/C 193/47

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Shell Hellas Oil and Chemical SA (Shell Hellas AE) (Attica, Řecko) (zástupce: P. Hubert, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit v plném rozsahu nebo částečně implicitní zápornou odpověď Komise ze dne 16. dubna 2009 na žádost o přístup k dokumentům, které má Komise v držení (č. j. GESTDEM 6159/2008) a vyvodit z toho veškeré nezbytné důsledky s ohledem na přístup žalobkyně k požadovaným dokumentům;

podpůrně zrušit v plném rozsahu nebo částečně dopis Generálního sekretariátu Komise ze dne 15. dubna 2009, jestliže by jej Soud považoval za rozhodnutí, v němž bylo uvedeno, že není možné odpovědět na žádost žalobkyně o přístup k dokumentům Komise (č. j. GESTDEM 6159/2008) a vyvodit z toho veškeré nezbytné důsledky s ohledem na přístup žalobkyně k požadovaným dokumentům;

uložit Komisi náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V předložené žalobě se žalobkyně domáhá zrušení implicitního rozhodnutí Komise, kterým jí být odepřen přístup k veškeré korespondenci týkající se vyšetřování na trhu s palivem, kterou si mezi sebou vyměnily Komise a řecký úřad pro hospodářskou soutěž podle čl. 11 odst. 4 nařízení č. 1/2003. Podpůrně, pokud by byl Soudem shledán jako explicitní zamítavé rozhodnutí, žalobkyně požaduje zrušení dopisu Generálního sekretariátu Komise, v němž je uvedeno, že Komise nemůže odpovědět na žádost o přístup k dokumentům podanou žalobkyní.

Na podporu své žaloby žalobkyně vznáší tři žalobní důvody.

Prvním žalobním důvodem vycházejícím z porušení článku 253 ES žalobkyně uvádí, že vzhledem k tomu, že odepření bylo implicitní, žalovaná neposkytla — což vyplývá ze samotné povahy rozhodnutí — odůvodnění, které by žalobkyni umožnilo se seznámit s důvody tohoto odepření.

Druhým žalobním důvodem vzneseným podpůrně, jestliže Soud shledá, buď že dopis Generálního sekretariátu Komise je napadnutelné rozhodnutí, nebo že nový dopis Generálního sekretariátu ze dne 18. června 2009 poskytuje skutečné důvody implicitního rozhodnutí, žalobkyně tvrdí, že poskytnuté odůvodnění neodpovídá požadavkům na odůvodnění uvedeným v článku 253 ES a je v rozporu s dopisem i s duchem nařízení č. 1049/2001 (1).

Třetím žalobním důvodem vycházejícím z porušení článku 255 ES a nařízení č. 1049/2001 žalobkyně uvádí, že dokumenty, ke kterým byl požadován přístup, nespadají do oblasti výjimek ze zásady transparentnosti stanovených nařízením č. 1049/2001. V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že:

Komise nepřezkoumala dokumenty jednotlivě, ale obecně posoudila výjimky uvedené v nařízení se zřetelem na kategorie dokumentů;

Komise nemohla přímo konzultovat řecký úřad pro hospodářskou soutěž na základě čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001, aby získala jeho stanovisko na zpřístupnění dokumentů, vzhledem k tomu, že pouze členský stát je na tomto základě oprávněn zpřístupnění dokumentů odepřít;

Komise se za účelem odepření zpřístupnění veškerých dokumentů nesprávně dovolávala výjimky vztahující se k ochraně obchodních zájmů (čl. 4 odst. 2 první odrážka nařízení č. 1049/2001) v rozsahu, v němž mohla z dokumentů odstranit důvěrné informace;

Komise se nemohla dovolávat výjimky týkající se ochrany vyšetřování (čl. 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení č.1049/2001), jelikož řecký úřad pro hospodářskou soutěž již v uvedené věci přijal konečné rozhodnutí;

se nemohla dovolávat ani výjimky týkající se ochrany rozhodovacího procesu, buď protože dokumenty, ke kterým byl požadován přístup, nespadají do oblasti rozhodovacího procesu, a nebo protože ohrožení rozhodovacího procesu nemůže být závažné.

Závěrem žalobkyně uvádí, že v každém případě existuje vyšší veřejný zájem na zpřístupnění dotčených dokumentů, a to účinně umožnit jednotné použití práva Společenství.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43).