Věc T-123/09
Ryanair Ltd
v.
Evropská komise
„Státní podpory — Úvěr schválený letecké společnosti, který lze převést na vlastní kapitál — Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem — Prodej aktiv letecké společnosti — Rozhodnutí prohlašující neexistenci podpory po ukončení předběžné fáze přezkumu — Žaloba na neplatnost — Aktivní legitimace — Zúčastněná strana — Přípustnost — Závažné obtíže — Pravomoc — Povinnost uvést odůvodnění“
Shrnutí rozsudku
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise konstatující slučitelnost státní podpory se společným trhem bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES – Přípustnost
[Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 1 písm. h), čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 1]
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise konstatující slučitelnost státní podpory se společným trhem bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES – Identifikace předmětu žaloby – Žaloba na ochranu procesních práv zúčastněných stran – Žalobní důvody, jichž se lze dovolat
(Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 6 odst. 1)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES – Právo dovolat se všech důvodů protiprávnosti uvedených v čl. 230 druhém pododstavci ES – Žalobní důvody směřující k získání rozhodnutí o existenci nebo slučitelnosti stání podpory se společným trhem – Nepřípustnost
(Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 druhý pododstavec ES)
Podpory poskytované státy – Pojem – Právní charakter – Výklad na základě objektivních skutečností – Soudní přezkum – Rozsah
(Článek 87 odst. 1 ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES; nařízení Rady 659/1999 čl. 4 odst. 4 a čl. 13 odst. 1)
Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Předběžná část a sporná část řízení – Slučitelnost podpory se společným trhem – Obtíže při přezkumu – Povinnost Komise zahájit kontradiktorní řízení – Závažné obtíže – Pojem – Objektivní charakter
(Článek 87 odst. 1 ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES)
Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Příslušnost – Přijetí rozhodnutí Komise o neexistenci státní podpory, kterým se současně berou na vědomí závazky přijaté členským státem
(Článek 88 odst. 2 ES; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 4 odst. 2)
Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí
Podpory poskytované státy – Navrácení protiprávní podpory – Určení dlužníka v případě převodu aktiv – Kritérium tzv. „hospodářské návaznosti“ podniku – Povinnost zohlednit všechny skutečnosti, které mohou přicházet v úvahu – Neexistence
(Článek 88 odst. 2 ES)
Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise, které dospělo k závěru o neexistenci státní podpory – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah
(Článek 87 odst.1ES, čl. 88 odst. 2 a 3 ES a článek 253 ES)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise uzavírající řízení v oblasti podpor – Konkurenční podnik podniku, jenž je příjemcem podpory – Právo na podání žaloby – Podmínky
(Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES)
V oblasti přezkumu státních podpor závisí legalita rozhodnutí nevznášet námitky přijatého podle čl. 4 odst. 3 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES, na otázce, zda existují pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem. Jelikož takové pochybnosti musí vést k zahájení formálního vyšetřovacího řízení, jehož účastníky mohou být zúčastněné strany uvedené v čl. 1 písm. h) nařízení č. 659/1999, je třeba mít za to, že každá zúčastněná strana ve smyslu posledně uvedeného ustanovení je takovým rozhodnutím bezprostředně a osobně dotčena. Nositelé procesních záruk stanovených v čl. 88 odst. 2 ES a čl. 6 odst. 1 nařízení č. 659/1999 se totiž mohou domoci dodržení těchto záruk pouze tehdy, mají-li možnost zpochybnit rozhodnutí nevznášet námitky před soudem Unie.
Zvláštní postavení zúčastněné strany ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení č. 659/1999, které je vázáno na zvláštní účel žaloby, tudíž postačí k tomu, aby byl podle čl. 230 čtvrtého pododstavce ES žalobce, jenž napadá rozhodnutí nevznášet námitky, individualizován. Podle tohoto ustanovení se totiž zúčastněnou stranou rozumí zejména kterákoliv osoba, podnik nebo sdružení podniků, jejichž zájmy by mohly být ovlivněny poskytnutím podpory, především tedy konkurenční podniky příjemce této podpory. Jinými slovy, jde o neurčitý okruh adresátů.
(viz body 63–65)
V případě, kdy žalobce v oblasti přezkumu státních podpor navrhuje zrušení rozhodnutí nevznášet námitky, zpochybňuje tím především skutečnost, že Komise přijala rozhodnutí k dotčené podpoře, aniž zahájila formální vyšetřovací řízení, a tím porušila jeho procesní práva. Žalobce se může k tomu, aby jeho žalobě na neplatnost bylo vyhověno, dovolávat jakéhokoli důvodu, kterým by bylo možno prokázat, že posouzení informací a skutečností, které měla Komise k dispozici, v předběžné fázi přezkumu oznámeného opatření muselo vyvolat pochybnosti ohledně slučitelnosti tohoto opatření se společným trhem. Důsledkem použití takových argumentů však nemůže být změna předmětu žaloby nebo pozměnění podmínek její přípustnosti. Existence pochybností o takové slučitelnosti je naopak právě tím důkazem, který je třeba předložit s cílem prokázat, že Komise měla povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 ES a podle čl. 6 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES.
(viz bod 66)
Pokud se žalobce domáhá ochrany procesních práv, která požívá na základě čl. 88 odst. 2 ES, může uplatnit jakýkoli z důvodů uvedených v čl. 230 druhém pododstavci ES v rozsahu, v němž směřují ke zrušení napadeného rozhodnutí a v konečném důsledku k zahájení řízení uvedeného v čl. 88 odst. 2 ES Komisí. Naproti tomu Tribunálu nepřísluší, aby ve vztahu k této fázi přezkumu podpory Komisí rozhodl, zda existuje podpora, nebo zda je slučitelná se společným trhem.
(viz bod 74)
Pojem státní podpory, jak je definován ve Smlouvě, má právní povahu a musí být vykládán na základě objektivních skutečností. Z tohoto důvodu musí soud Unie v zásadě a s ohledem jak na konkrétní skutečnosti sporu, o kterém rozhoduje, tak na technickou nebo komplexní povahu posouzení učiněných Komisí, v plném rozsahu přezkoumat, zda opatření spadá do působnosti čl. 87 odst. 1 ES. To platí tím spíše, že když se Komisi na základě prvního šetření v rámci řízení podle čl. 88 odst. 3 nepodaří nabýt přesvědčení, že předmětné státní opatření buď není „podporou“ ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, nebo, pokud je kvalifikováno jako podpora, že je slučitelné se Smlouvou, nebo pokud jí toto řízení neumožnilo překonat veškeré obtíže, které obnáší posouzení slučitelnosti zkoumaného opatření, má tento orgán povinnost zahájit řízení upravené v čl. 88 odst. 2 ES, „aniž v tomto ohledu disponuje posuzovací pravomocí“. Tato povinnost je ostatně výslovně potvrzena ustanoveními čl. 4 odst. 4 ve spojení s čl. 13 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES.
(viz body 75–76)
Pokud jde o otázku, zda je Komise povinna zahájit formální vyšetřovací řízení ohledně státní podpory, pojem závažné obtíže má objektivní povahu. Po existenci takových obtíží je třeba pátrat, jak v okolnostech přijetí napadeného aktu, tak v jeho obsahu, objektivním způsobem a dávat do souvislosti odůvodnění rozhodnutí s poznatky, jimiž Komise disponovala, když rozhodla o otázce slučitelnosti sporných podpor se společným trhem. Žalobce nese břemeno důkazu existence závažných obtíží, který může předložit prostřednictvím souboru shodujících se indicií, které se týkají jednak okolností a délky předběžné fáze přezkumu, jednak obsahu napadeného rozhodnutí.
I když Komise nemá žádnou diskreční pravomoc k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení, zjistí-li existenci takovýchto obtíží, má nicméně při zjišťování a zkoumání okolností věci s cílem určit, zda vyvolávají závažné obtíže, určitý prostor pro uvážení. Komise může v souladu s účelem čl. 88 odst. 3 ES a se svojí povinností řádné správy zahájit diskusi s oznamujícím státem nebo třetími stranami k tomu, aby ještě v rámci předběžné fáze přezkumu překonala obtíže, s nimiž se případně setkala. Tato možnost přitom předpokládá, že Komise může změnit své stanovisko podle výsledku zahájeného jednání, aniž musí být tato změna a priori vykládána jako důkaz existence závažných obtíží. Krom toho nedostatečná nebo neúplná povaha přezkumu provedeného Komisí během předběžné fáze přezkumu naznačuje existenci závažných obtíží.
(viz body 77–79)
Komise má v oblasti přezkumu státních podpor pravomoc přijmout na základě čl. 4 odst. 2 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES, rozhodnutí, kterým ač shledává neexistenci státní podpory, bere na vědomí závazky přijaté členským státem.
(viz bod 96)
Legalita rozhodnutí ve věci státních podpor musí být soudem Unie posuzována v závislosti na informacích, které mohla mít Komise k dispozici v okamžiku, kdy jej přijala. Komise kromě toho nemá povinnost šetřit bez návrhu a odhadem, které informace jí měly být ve správním řízení předloženy.
(viz body 103–104)
V oblasti přezkumu státních podpor lze povinnost navrácení podpory vyplacené společnosti v obtížích rozšířit na novou společnost, na niž byla převedena část aktiv, pokud tento převod umožňuje dospět k závěru o hospodářské návaznosti mezi oběma společnostmi. Aby bylo možno dospět k závěru o existenci hospodářské návaznosti, lze zohlednit následující skutečnosti: předmět převodu (aktiva a pasiva, zachování pracovní síly, seskupená aktiva), cenu převodu, totožnost akcionářů nebo majitelů nástupnického podniku nebo původního podniku, okamžik, kdy k převodu došlo (po zahájení vyšetřování, zahájení řízení nebo konečném rozhodnutí) nebo dále hospodářskou logiku operace, aniž by Komise měla povinnost zohlednit souhrn těchto skutečností.
(viz body 155–156)
Pokud jde o rozhodnutí Komise, které dochází k závěru o neexistenci státní podpory uváděné stěžovatelem, je Komise na základě povinnosti uvést odůvodnění povinna dostatečně objasnit stěžovateli důvody, proč skutkové a právní poznatky uplatňované ve stížnosti nepostačují k prokázání existence státní podpory. Komise však není povinna vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou zjevně irelevantní, nemají žádný nebo mají jednoznačně druhořadý význam. Takové rozhodnutí přijaté po ukončení předběžné fáze přezkumu podpor zavedené čl. 88 odst. 3 ES, jejímž účelem je pouze umožnit Komisi, aby si učinila předběžný názor na částečnou či celkovou slučitelnost dotčené podpory, aniž by bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení upravené v odstavci 2 uvedeného článku, a které bylo přijato v rámci krátkých lhůt, totiž musí obsahovat pouze důvody, na jejichž základě se Komise domnívá, že se nestřetla s vážnými obtížemi při posuzování slučitelnosti dotčené podpory se společným trhem.
Povinnost uvést odůvodnění tudíž Komisi neukládá vysvětlit ve svém rozhodnutí jiné skutečnosti a právní úvahy než ty, které mají zásadní význam v rámci struktury rozhodnutí. Takové odůvodnění stačí k tomu, aby umožnilo žalobci seznámit se s důvody napadeného rozhodnutí a Tribunálu přezkoumat jeho legalitu na základě článku 253 ES.
(viz body 180–182, 185)
V oblasti přezkumu státních podpor se rozhodnutí přijaté na závěr formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 ES osobně dotýká podniků, které podaly stížnosti vedoucí k zahájení tohoto řízení a jejichž připomínky byly v řízení vyslechnuty a byly určující pro průběh řízení, avšak pouze tehdy, když jejich postavení na trhu bylo podstatně dotčeno opatřením podpory, které bylo předmětem uvedeného rozhodnutí. Nicméně z toho nevyplývá, že podnik nemůže prokázat, že je osobně dotčen jiným způsobem, odkazem na zvláštní okolnosti, které ho individualizují obdobným způsobem jako osobu, jíž bylo uvedené rozhodnutí určeno.
(viz bod 194)
Věc T-123/09
Ryanair Ltd
v.
Evropská komise
„Státní podpory — Úvěr schválený letecké společnosti, který lze převést na vlastní kapitál — Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem — Prodej aktiv letecké společnosti — Rozhodnutí prohlašující neexistenci podpory po ukončení předběžné fáze přezkumu — Žaloba na neplatnost — Aktivní legitimace — Zúčastněná strana — Přípustnost — Závažné obtíže — Pravomoc — Povinnost uvést odůvodnění“
Shrnutí rozsudku
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise konstatující slučitelnost státní podpory se společným trhem bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES – Přípustnost
[Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 1 písm. h), čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 1]
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise konstatující slučitelnost státní podpory se společným trhem bez zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES – Identifikace předmětu žaloby – Žaloba na ochranu procesních práv zúčastněných stran – Žalobní důvody, jichž se lze dovolat
(Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 6 odst. 1)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Žaloba podaná zúčastněnými stranami ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES – Právo dovolat se všech důvodů protiprávnosti uvedených v čl. 230 druhém pododstavci ES – Žalobní důvody směřující k získání rozhodnutí o existenci nebo slučitelnosti stání podpory se společným trhem – Nepřípustnost
(Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 druhý pododstavec ES)
Podpory poskytované státy – Pojem – Právní charakter – Výklad na základě objektivních skutečností – Soudní přezkum – Rozsah
(Článek 87 odst. 1 ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES; nařízení Rady 659/1999 čl. 4 odst. 4 a čl. 13 odst. 1)
Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Předběžná část a sporná část řízení – Slučitelnost podpory se společným trhem – Obtíže při přezkumu – Povinnost Komise zahájit kontradiktorní řízení – Závažné obtíže – Pojem – Objektivní charakter
(Článek 87 odst. 1 ES a čl. 88 odst. 2 a 3 ES)
Podpory poskytované státy – Přezkum Komisí – Příslušnost – Přijetí rozhodnutí Komise o neexistenci státní podpory, kterým se současně berou na vědomí závazky přijaté členským státem
(Článek 88 odst. 2 ES; nařízení Rady č. 659/1999 čl. 4 odst. 2)
Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise – Posuzování legality v závislosti na informacích, které byly k dispozici v okamžiku přijetí rozhodnutí
Podpory poskytované státy – Navrácení protiprávní podpory – Určení dlužníka v případě převodu aktiv – Kritérium tzv. „hospodářské návaznosti“ podniku – Povinnost zohlednit všechny skutečnosti, které mohou přicházet v úvahu – Neexistence
(Článek 88 odst. 2 ES)
Podpory poskytované státy – Rozhodnutí Komise, které dospělo k závěru o neexistenci státní podpory – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah
(Článek 87 odst.1ES, čl. 88 odst. 2 a 3 ES a článek 253 ES)
Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Rozhodnutí Komise uzavírající řízení v oblasti podpor – Konkurenční podnik podniku, jenž je příjemcem podpory – Právo na podání žaloby – Podmínky
(Článek 88 odst. 2 ES a čl. 230 čtvrtý pododstavec ES)
V oblasti přezkumu státních podpor závisí legalita rozhodnutí nevznášet námitky přijatého podle čl. 4 odst. 3 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES, na otázce, zda existují pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem. Jelikož takové pochybnosti musí vést k zahájení formálního vyšetřovacího řízení, jehož účastníky mohou být zúčastněné strany uvedené v čl. 1 písm. h) nařízení č. 659/1999, je třeba mít za to, že každá zúčastněná strana ve smyslu posledně uvedeného ustanovení je takovým rozhodnutím bezprostředně a osobně dotčena. Nositelé procesních záruk stanovených v čl. 88 odst. 2 ES a čl. 6 odst. 1 nařízení č. 659/1999 se totiž mohou domoci dodržení těchto záruk pouze tehdy, mají-li možnost zpochybnit rozhodnutí nevznášet námitky před soudem Unie.
Zvláštní postavení zúčastněné strany ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení č. 659/1999, které je vázáno na zvláštní účel žaloby, tudíž postačí k tomu, aby byl podle čl. 230 čtvrtého pododstavce ES žalobce, jenž napadá rozhodnutí nevznášet námitky, individualizován. Podle tohoto ustanovení se totiž zúčastněnou stranou rozumí zejména kterákoliv osoba, podnik nebo sdružení podniků, jejichž zájmy by mohly být ovlivněny poskytnutím podpory, především tedy konkurenční podniky příjemce této podpory. Jinými slovy, jde o neurčitý okruh adresátů.
(viz body 63–65)
V případě, kdy žalobce v oblasti přezkumu státních podpor navrhuje zrušení rozhodnutí nevznášet námitky, zpochybňuje tím především skutečnost, že Komise přijala rozhodnutí k dotčené podpoře, aniž zahájila formální vyšetřovací řízení, a tím porušila jeho procesní práva. Žalobce se může k tomu, aby jeho žalobě na neplatnost bylo vyhověno, dovolávat jakéhokoli důvodu, kterým by bylo možno prokázat, že posouzení informací a skutečností, které měla Komise k dispozici, v předběžné fázi přezkumu oznámeného opatření muselo vyvolat pochybnosti ohledně slučitelnosti tohoto opatření se společným trhem. Důsledkem použití takových argumentů však nemůže být změna předmětu žaloby nebo pozměnění podmínek její přípustnosti. Existence pochybností o takové slučitelnosti je naopak právě tím důkazem, který je třeba předložit s cílem prokázat, že Komise měla povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 ES a podle čl. 6 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES.
(viz bod 66)
Pokud se žalobce domáhá ochrany procesních práv, která požívá na základě čl. 88 odst. 2 ES, může uplatnit jakýkoli z důvodů uvedených v čl. 230 druhém pododstavci ES v rozsahu, v němž směřují ke zrušení napadeného rozhodnutí a v konečném důsledku k zahájení řízení uvedeného v čl. 88 odst. 2 ES Komisí. Naproti tomu Tribunálu nepřísluší, aby ve vztahu k této fázi přezkumu podpory Komisí rozhodl, zda existuje podpora, nebo zda je slučitelná se společným trhem.
(viz bod 74)
Pojem státní podpory, jak je definován ve Smlouvě, má právní povahu a musí být vykládán na základě objektivních skutečností. Z tohoto důvodu musí soud Unie v zásadě a s ohledem jak na konkrétní skutečnosti sporu, o kterém rozhoduje, tak na technickou nebo komplexní povahu posouzení učiněných Komisí, v plném rozsahu přezkoumat, zda opatření spadá do působnosti čl. 87 odst. 1 ES. To platí tím spíše, že když se Komisi na základě prvního šetření v rámci řízení podle čl. 88 odst. 3 nepodaří nabýt přesvědčení, že předmětné státní opatření buď není „podporou“ ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, nebo, pokud je kvalifikováno jako podpora, že je slučitelné se Smlouvou, nebo pokud jí toto řízení neumožnilo překonat veškeré obtíže, které obnáší posouzení slučitelnosti zkoumaného opatření, má tento orgán povinnost zahájit řízení upravené v čl. 88 odst. 2 ES, „aniž v tomto ohledu disponuje posuzovací pravomocí“. Tato povinnost je ostatně výslovně potvrzena ustanoveními čl. 4 odst. 4 ve spojení s čl. 13 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES.
(viz body 75–76)
Pokud jde o otázku, zda je Komise povinna zahájit formální vyšetřovací řízení ohledně státní podpory, pojem závažné obtíže má objektivní povahu. Po existenci takových obtíží je třeba pátrat, jak v okolnostech přijetí napadeného aktu, tak v jeho obsahu, objektivním způsobem a dávat do souvislosti odůvodnění rozhodnutí s poznatky, jimiž Komise disponovala, když rozhodla o otázce slučitelnosti sporných podpor se společným trhem. Žalobce nese břemeno důkazu existence závažných obtíží, který může předložit prostřednictvím souboru shodujících se indicií, které se týkají jednak okolností a délky předběžné fáze přezkumu, jednak obsahu napadeného rozhodnutí.
I když Komise nemá žádnou diskreční pravomoc k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení, zjistí-li existenci takovýchto obtíží, má nicméně při zjišťování a zkoumání okolností věci s cílem určit, zda vyvolávají závažné obtíže, určitý prostor pro uvážení. Komise může v souladu s účelem čl. 88 odst. 3 ES a se svojí povinností řádné správy zahájit diskusi s oznamujícím státem nebo třetími stranami k tomu, aby ještě v rámci předběžné fáze přezkumu překonala obtíže, s nimiž se případně setkala. Tato možnost přitom předpokládá, že Komise může změnit své stanovisko podle výsledku zahájeného jednání, aniž musí být tato změna a priori vykládána jako důkaz existence závažných obtíží. Krom toho nedostatečná nebo neúplná povaha přezkumu provedeného Komisí během předběžné fáze přezkumu naznačuje existenci závažných obtíží.
(viz body 77–79)
Komise má v oblasti přezkumu státních podpor pravomoc přijmout na základě čl. 4 odst. 2 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 ES, rozhodnutí, kterým ač shledává neexistenci státní podpory, bere na vědomí závazky přijaté členským státem.
(viz bod 96)
Legalita rozhodnutí ve věci státních podpor musí být soudem Unie posuzována v závislosti na informacích, které mohla mít Komise k dispozici v okamžiku, kdy jej přijala. Komise kromě toho nemá povinnost šetřit bez návrhu a odhadem, které informace jí měly být ve správním řízení předloženy.
(viz body 103–104)
V oblasti přezkumu státních podpor lze povinnost navrácení podpory vyplacené společnosti v obtížích rozšířit na novou společnost, na niž byla převedena část aktiv, pokud tento převod umožňuje dospět k závěru o hospodářské návaznosti mezi oběma společnostmi. Aby bylo možno dospět k závěru o existenci hospodářské návaznosti, lze zohlednit následující skutečnosti: předmět převodu (aktiva a pasiva, zachování pracovní síly, seskupená aktiva), cenu převodu, totožnost akcionářů nebo majitelů nástupnického podniku nebo původního podniku, okamžik, kdy k převodu došlo (po zahájení vyšetřování, zahájení řízení nebo konečném rozhodnutí) nebo dále hospodářskou logiku operace, aniž by Komise měla povinnost zohlednit souhrn těchto skutečností.
(viz body 155–156)
Pokud jde o rozhodnutí Komise, které dochází k závěru o neexistenci státní podpory uváděné stěžovatelem, je Komise na základě povinnosti uvést odůvodnění povinna dostatečně objasnit stěžovateli důvody, proč skutkové a právní poznatky uplatňované ve stížnosti nepostačují k prokázání existence státní podpory. Komise však není povinna vyjádřit se ke skutečnostem, které jsou zjevně irelevantní, nemají žádný nebo mají jednoznačně druhořadý význam. Takové rozhodnutí přijaté po ukončení předběžné fáze přezkumu podpor zavedené čl. 88 odst. 3 ES, jejímž účelem je pouze umožnit Komisi, aby si učinila předběžný názor na částečnou či celkovou slučitelnost dotčené podpory, aniž by bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení upravené v odstavci 2 uvedeného článku, a které bylo přijato v rámci krátkých lhůt, totiž musí obsahovat pouze důvody, na jejichž základě se Komise domnívá, že se nestřetla s vážnými obtížemi při posuzování slučitelnosti dotčené podpory se společným trhem.
Povinnost uvést odůvodnění tudíž Komisi neukládá vysvětlit ve svém rozhodnutí jiné skutečnosti a právní úvahy než ty, které mají zásadní význam v rámci struktury rozhodnutí. Takové odůvodnění stačí k tomu, aby umožnilo žalobci seznámit se s důvody napadeného rozhodnutí a Tribunálu přezkoumat jeho legalitu na základě článku 253 ES.
(viz body 180–182, 185)
V oblasti přezkumu státních podpor se rozhodnutí přijaté na závěr formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 ES osobně dotýká podniků, které podaly stížnosti vedoucí k zahájení tohoto řízení a jejichž připomínky byly v řízení vyslechnuty a byly určující pro průběh řízení, avšak pouze tehdy, když jejich postavení na trhu bylo podstatně dotčeno opatřením podpory, které bylo předmětem uvedeného rozhodnutí. Nicméně z toho nevyplývá, že podnik nemůže prokázat, že je osobně dotčen jiným způsobem, odkazem na zvláštní okolnosti, které ho individualizují obdobným způsobem jako osobu, jíž bylo uvedené rozhodnutí určeno.
(viz bod 194)