Podle kterých kritérií se tato souvislost určuje?

Je rozhodné, zda jsou napadené internetové stránky svým provozovatelem cíleně zaměřeny (také) na uživatele internetu ve státě sídla soudu, nebo postačuje, že informace zobrazitelné na internetových stránkách objektivně vykazují souvislost se státem příslušného soudu v tom smyslu, že podle okolností konkrétního případu, zejména na základě obsahu napadených internetových stránek, mohlo nebo může ve státě sídla soudu dojít ke střetu protichůdných zájmů — zájmu žalobce na zachování jeho osobnostních práv a zájmu provozovatele utvářet své internetové stránky a poskytovat informace?

Záleží při posuzování zvláštní souvislosti s tuzemskem na počtu zobrazení napadených internetových stránek ve státě sídla soudu?

Má být čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o elektronickém obchodu“) (2) vykládán v tom smyslu,

že je těmto ustanovením nutné přisuzovat kolizněprávní povahu v tom smyslu, že i v oblasti občanského práva nařizují za potlačení vnitrostátních kolizních norem výlučné použití práva platného ve státě původu,

nebo

se u těchto právních předpisů jedná o korektiv na hmotně právní úrovni, kterým je obsahově modifikován a na požadavky země původu redukován hmotně právní výsledek práva, které bylo podle vnitrostátních kolizních norem stanoveno jako použitelné právo?

Pro případ, že čl. 3 odst. 1 a 2 směrnice o elektronickém obchodu má kolizněprávní povahu:

Stanoví uvedená ustanovení pouze výlučné použití hmotného práva platného v zemi původu, nebo stanoví také použití v něm platných kolizních norem s tím důsledkem, že zpětný odkaz práva země původu na právo země určení je nadále možný?