19.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 312/22

a)

Brání čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (1) (dále jen „směrnice 2003/49/ES“) právní úpravě, podle které se úroky z úvěru, které zaplatila společnost jednoho členského státu přidružené společnosti jiného členského státu, připočítávají k vyměřovacímu základu podnikatelské daně prvně uvedené společnosti?

b)

V případě kladné odpovědi na první otázku: Je nutno vykládat čl. 1 odst. 10 směrnice 2003/49/ES v tom smyslu, že členské státy mají možnost nepoužít směrnici i v případě, že podmínky existence přidružené společnosti uvedené v čl. 3 písm. b) směrnice 2003/49/ES nebyly ještě v okamžiku platby úroků dodržovány bez přerušení nejméně po dobu dvou let?

Mohou se členské státy v tomto případě odvolávat vůči společnosti, která je plátcem daně, přímo na čl. 1 odst. 10 směrnice 2003/49/ES?