19.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 312/21

1)

Je třeba pojem „místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka“ podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1346/2000 (1) ze dne 29. května 2000 vykládat podle právního řádu Společenství nebo vnitrostátního právního řádu a v případě kladné odpovědi na první předpoklad, v čem spočívá uvedený pojem a jaké jsou určující faktory nebo prvky pro stanovení „místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy“?

2)

Může být domněnka stanovená čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1346/2000, podle níž „v případě společnosti nebo právnické osoby se za místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, považuje sídlo, pokud není prokázán opak“, vyvrácena na základě zjištění skutečné podnikatelské činnosti v jiném státě, než v tom, v němž se nachází sídlo společnosti, nebo je nezbytné ověřovat, že společnost nevyvíjela žádnou podnikatelskou činnost ve státě, kde má sídlo, aby tato domněnka mohla být vyvrácena?

3)

Je existence nemovitostí společnosti v jiném členském státě, než je sídlo společnosti, existence nájemní smlouvy na dva hotelové komplexy uzavřené společností, jež je dlužníkem, s jinou společností a existence smlouvy uzavřené společností s bankovní institucí dostatečným prvkem nebo faktorem, který by umožňoval považovat domněnku stanovenou článkem 3 nařízení (ES) č. 1346/2000 o sídle společnosti za vyvrácenou a jsou tyto okolnosti dostatečné k tomu, aby bylo možno mít za to, že společnost má „provozovnu“ v tomto státě ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1346/2000?

4)

V případě, že se rozhodnutí o soudní příslušnosti, které přijal Corte di Cassazione v uvedeném usnesení č. 10606/2005, zakládá na výkladu článku 3 nařízení (ES) č. 1346/2000 odlišném od výkladu Soudního dvora Evropských společenství, brání článek 382 občanského soudního řádu, na jehož základě Corte di Cassazione rozhoduje s konečnou platností a závazně o soudní příslušnosti, použití uvedeného ustanovení Společenství, jak je vykládáno Soudním dvorem?