19.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 312/20

1)

Je třeba s ohledem na pravidla stanovená směrnicí Rady 2000/43/ES (1) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, vykládat čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice v tom smyslu, že zakazuje nepřímou diskriminaci osob členskými státy na základě jejich etnického původu v případě, kdy vnitrostátní právní předpisy stanoví, že křestní jména a příjmení mohou být v dokladech o osobním stavu uváděna pouze s použitím písmen národního jazyka?

2)

Je třeba s ohledem na pravidla stanovená směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, vykládat čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedené směrnice v tom smyslu, že zakazuje nepřímou diskriminaci osob členskými státy na základě jejich etnického původu v případě, kdy vnitrostátní právní předpisy stanoví, že křestní jména a příjmení osob odlišného původu nebo státní příslušnosti musí být v dokladech o osobním stavu uváděna s použitím latinských písmen a bez použití diakritických značek, ligatur nebo jiných úprav latinské abecedy, jež jsou používány v jiných jazycích?

3)

Je třeba s ohledem na čl. 18 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, který stanoví, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, a s ohledem na článek 12 první pododstavec uvedené smlouvy, který zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti, vykládat uvedená ustanovení v tom smyslu, že brání členským státům stanovit vnitrostátními právními předpisy, že křestní jména a příjmení mohou být v dokladech o osobním stavu uváděna pouze s použitím písmen vnitrostátního jazyka?

4)

Je třeba s ohledem na čl. 18 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, který stanoví, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, a s ohledem na článek 12 první pododstavec uvedené smlouvy, který zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti, vykládat uvedená ustanovení v tom smyslu, že brání členským státům stanovit vnitrostátními právními předpisy, že křestní jména a příjmení osob odlišného původu nebo státní příslušnosti musí být v dokladech o osobním stavu uváděna s použitím latinských písmen a bez použití diakritických značek, ligatur nebo jiných úprav latinské abecedy, jež jsou používány v jiných jazycích?