Kasační opravný prostředek podaný dne 13. července 2009 Activision Blizzard Germany GmbH (dříve CD-Contact Data GmbH) proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 30. dubna 2009 ve věci T-18/03, CD-Contact Data GmbH v. Komise Evropských společenství

(Věc C-260/09 P)

2009/C 220/49

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Activision Blizzard Germany GmbH (dříve CD-Contact Data GmbH) (zástupci: J. K. de Pree, advocaat, E. N. M. Raedts, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že se Soud prvního stupně dopustil nesprávné právní kvalifikace skutkových okolností tím, že dospěl k závěru, že došlo k protiprávní dohodě ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES mezi společnostmi Nintendo of Europe GmbH (dále jen „Nintendo“) a Contact Data, aniž by předtím zvážil, zda bylo cílem této dohody omezit aktivní nebo pasivní souběžný obchod.

Dohoda o distribuci, která byla zcela legální, zakazovala aktivní souběžný obchod, ale povolovala pasivní souběžný obchod. Nicméně Soud prvního stupně dospěl k závěru, že z několika faxových zpráv od společnosti Contact Data vyplývalo, že se uvedená společnost účastnila systému pro výměnu informací společnosti Nintendo za účelem oznamování souběžných dovozů v rozporu s čl. 81 odst. 1 ES. Tento závěr musí být považován za nesprávnou právní kvalifikaci skutkových okolností, nebo přinejmenším za porušení povinnosti odůvodnění, jelikož Soud prvního stupně neprokázal, zda se dané jednání týkalo pasivních či aktivních souběžných dovozů.

Soud prvního stupně zkreslil důkazy tím, že měl za to, že dokumenty, o nichž se hovoří v bodech 56 až 68 napadeného rozsudku, sledovaly protiprávní cíl. V těchto dokumentech si Contact Data stěžovala na vývozy do Belgie v rozporu jejími výlučnými právy s využitím informací o dovozních cenách jako prostředku k vyjednání lepší ceny se společností Nintendo a zmínila „šedé dovozy“. Závěr, že se tyto dokumenty týkaly něčeho jiného, než je omezení aktivního prodeje na výlučném území společnosti Contact Data, nebo způsobu, jakým Contact Data vyvíjela tlak na svého dodavatele, aby snížila svou nákupní cenu, by byl v rozporu se zněním těchto dokumentů.

Soud prvního stupně se dopustil zjevně nesprávného posouzení tím, že dospěl k závěru, že zmíněné dokumenty byly dostatečným důkazem existence dohody ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES. Při neexistenci přímých listinných důkazů o dohodě měl Soud prvního stupně prokázat existenci shody vůle omezit souběžný obchod, což vyžadovalo jednostrannou politiku ze strany společnosti Nintendo za účelem dosažení protisoutěžního cíle ve formě výzvy mlčky či výslovně učiněné společnosti Contact Data ke společnému dosažení tohoto cíle, a přinejmenším mlčky učiněný souhlas na straně společnosti Contact Data. Splnění těchto kritérií nebylo Soudem prvního stupně dostatečně prokázáno.

Navíc Soud prvního stupně náležitě neprokázal, že by Contact Data souhlasila s politikou přijatou jednostranně společností Nintendo. Soud prvního stupně zejména nesprávně odmítl vzít v úvahu význam vývozů zboží uskutečněných společností Contact Data, když odkázal na judikaturu týkající se horizontálních smluv, přestože takové vývozy mohou podle ustálené judikatury v případě vertikálních dohod zpochybnit souhlas distributora s protiprávní politikou s cílem zabránit souběžnému obchodu.