6.6.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/3

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 10. února 2009 — Spolková republika Německo v. B, vedlejší účastník: Vertreter des Bundesinteresses beim Bundesverwaltungsgericht

(Věc C-57/09)

2009/C 129/04

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht.

Účastníci původního řízení

Žalobce: Spolková republika Německo

Žalovaný: B

Vedlejší účastník: Vertreter des Bundesinteresses beim Bundesverwaltungsgericht

Předběžné otázky

1.

Jedná se o vážný nepolitický zločin nebo o protiprávní jednání, které je v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů ve smyslu čl. 12 odst. 2 písm. b) a c) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (1), pokud byl žadatel příslušníkem organizace, která je uvedena na seznamu osob, skupin a entit, který je uveden v příloze ke společnému postoji Rady o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, a která používá teroristické metody, a žadatel aktivně podporoval ozbrojený boj této organizace?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku: Je podmínkou vyloučení přiznání postavení uprchlíka podle čl. 12 odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2004/83/ES skutečnost, že je žadatel nadále nebezpečný?

3.

V případě záporné odpovědi na druhou otázku: Je podmínkou vyloučení přiznání postavení uprchlíka podle čl. 12 odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2004/83/ES přezkum přiměřenosti v souvislosti s konkrétním případem?

4.

V případě kladné odpovědi na třetí otázku:

a)

Je nutno při přezkumu přiměřenosti zohlednit to, že žadatel požívá ochrany proti vyhoštění podle článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950 nebo podle vnitrostátních ustanovení?

b)

Je vyloučení [přiznání postavení uprchlíka] nepřiměřené pouze v obzvláště výjimečných případech?

5.

Je ve smyslu článku 3 směrnice 2004/83/ES slučitelné s touto směrnicí to, že žadatel má nárok na azyl podle vnitrostátního ústavního práva, přestože podle čl. 12 odst. 2 směrnice existuje důvod pro vyloučení [přiznání postavení uprchlíka]?

(1)  Úř. věst. L 304, s. 12.