1. Vlastní zdroje Evropské unie – Celně schválená určení – Propuštění do volného oběhu – Správa celních kvót
(Nařízení Komise č. 2454/93, ve znění nařízení č. 214/2007, články 308b až 308c)
2. Vlastní zdroje Evropské unie – Celně schválená určení – Propuštění do volného oběhu – Správa celních kvót
(Nařízení Komise č. 2454/93, ve znění nařízení č. 214/2007, články 308b až 308c)
3. Vlastní zdroje Evropské unie – Vrácení či prominutí dovozního nebo vývozního cla – Podání žádosti o vrácení cla vnitrostátním celním orgánům
(Nařízení Rady č. 2913/92, ve znění nařízení č. 1791/2006, čl. 239 odst. 2; nařízení Komise č. 2454/93, ve znění nařízení č. 214/2007, článek 899 a čl. 905 odst. 1)
4. Vlastní zdroje Evropské unie – Vrácení či prominutí dovozního nebo vývozního cla – Klauzule o ekvitě zakotvená článkem 239 celního kodexu Společenství
(Nařízení Rady č. 2913/92, ve znění nařízení č. 1791/2006, článek 239)
1. Články 308b až 308c nařízení č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 214/2007, musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby Komise přijala rozhodnutí vylučující hospodářský subjekt z celní kvóty z důvodu, že tato kvóta byla vyčerpána v den svého otevření, který připadá na neděli, tedy na den, kdy jsou celní úřady v členském státě, kde je dotčený hospodářský subjekt usazen, zavřené.
V tomto ohledu nelze nedělní zavírací dobu celních úřadů v členském státě přičítat Komisi a tato není z tohoto samotného důvodu povinna napravit rozdílné zacházení s hospodářskými subjekty usazenými v tomto členském státě vyplývající ze skutečnosti, že otevírací doba celních úřadů v daném členském státě se liší od otevírací doby v jiných členských státech.
(viz body 36–37, výrok 1)
2. Články 308a až 308c nařízení č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 214/2007, musí být vykládány v tom smyslu, že neukládají členskému státu povinnost požádat Komisi o odklad otevření celní kvóty, aby bylo zajištěno spravedlivé a nediskriminační zacházení s dovozci, pokud otevření této celní kvóty připadá na neděli, tedy na den, kdy jsou celní úřady v dotyčném členském státě zavřené, a pokud hrozí vyčerpání uvedené kvóty v den jejího otevření, jelikož celní úřady v jiných členských státech jsou v neděli otevřené.
Takový odklad otevření celní kvóty nelze připustit, neboť by se otevření takové kvóty nutně stalo v celé Unii závislé na konkrétních okolnostech existujících v jediném členském státě.
(viz body 41, 43, výrok 2)
3. V jiných případech než v případech uvedených v čl. 899 odst. 1 nařízení č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 214/2007, má celní orgán členského státu pravomoc sám rozhodnout o žádosti o vrácení cla ve smyslu čl. 239 odst. 2 uvedeného nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení č. 1791/2006, má-li tento orgán za to, že Komisi nelze přičítat žádné porušení předpisů a že dotčená žádost nespadá pod žádný jiný případ uvedený v čl. 905 odst. 1 nařízení č. 2454/93.
(viz bod 47, výrok 3)
4. Článek 239 nařízení č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení č. 1791/2006, musí být vykládán v tom smyslu, že se může vztahovat na vyloučení dovozce Unie z celní kvóty, jejíž datum otevření připadá na neděli, z důvodu nedělní zavírací doby celních úřadů v členském státě, kde je tento dovozce usazen.
Vzhledem k tomu, že dovozci, kteří jsou usazeni v členském státě, kde jsou celní úřady zavřené v den otevření celní kvóty, nemohou podat celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu ve stejný den jako hospodářské subjekty usazené v jiných členských státech, je v souladu s ekvitou napravit tuto nepříznivou situaci použitím článku 239 celního kodexu Společenství.
Pokud jde o podmínky, kterým podléhá použití uvedeného článku 239 celního kodexu, lze podle jeho odstavce 1 ve spojení s čl. 899 odst. 2 prvního pododstavce nařízení č. 2454/93, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, vrátit dovozní clo tehdy, pokud se jedná o zvláštní situaci, která vznikla na základě okolností, jejichž vznik nelze přičítat podvodnému jednání ani hrubé nedbalosti zúčastněné osoby. Taková zvláštní situace předpokládá, že se osoba povinná zaplatit clo ve srovnání s ostatními ekonomickými subjekty vykonávajícími tutéž činnost nachází ve výjimečné situaci.
(viz body 55, 58–60, 64, výrok 4)