1. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Působnost
(Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 2, bod 1 a ustanovení 3 bod 1)
2. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70 – Pracovní podmínky – Pojem
(Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 4 bod 1)
3. Akty orgánů – Směrnice – Provedení členskými státy
(Článek 258 SFEU; směrnice Rady 1999/70, čl. 2 třetí pododstavec)
4. Sociální politika – Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 1999/70
(Směrnice Rady 1999/70, příloha, ustanovení 4 bod 1)
1. Jak ze znění směrnice 1999/70 o rámcová dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS a uvedené rámcové dohody, tak i z jejich struktury a účelu vyplývá, že se požadavky, které jsou v nich uvedené, použijí i na pracovní smlouvy a poměry na dobu určitou uzavřené se správními orgány a dalšími subjekty veřejného sektoru.
Dočasný zaměstnanec autonomní oblasti členského státu spadá do osobní působnosti směrnice 1999/70 i rámcové dohody, která je obsažena v příloze této směrnice.
(viz body 38, 45, výrok 1)
2. Na příplatek za odpracovaná léta se jakožto na pracovní podmínku vztahuje ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcová dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, takže se zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou mohou bránit zacházení, které je s ohledem na vyplácení tohoto příplatku bez jakéhokoliv objektivního odůvodnění méně příznivé, než je zacházení se zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou, kteří se nacházejí ve srovnatelné situaci. Pouhá dočasná povaha pracovního poměru určitých státních zaměstnanců nemůže být objektivním důvodem ve smyslu tohoto ustanovení rámcové dohody.
(viz bod 58, výrok 2)
3. Článek 2 třetí pododstavec směrnice 1999/70 o rámcová dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS stanoví, že právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení.
Pokud směrnice výslovně stanoví, že předpisy, které ji provádějí, musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení, je přitom v každém případě nezbytné přijmout zvláštní provádějící předpis. I když je pravda, že může být v rámci žaloby pro nesplnění povinnosti určeno, že členské státy nesplnily povinnosti vyplývající z čl. 2 třetího pododstavce směrnice 1999/70, neznamená to však nutně, že vnitrostátní opatření, které ve svém odůvodnění neobsahuje odkaz na dotyčnou směrnici, nemůže být považováno za opatření, které je jejím platným prováděcím předpisem. Vzhledem k tomu, že členské státy musí nejen formálně provést směrnice Unie do svých právních řádů, ale rovněž se musí ujistit, že povinnosti, které pro ně vyplývají z těchto směrnic, jsou zcela a vždy dodržovány, nelze vyloučit, že si členský stát, který se nejdříve snažil provést směrnici a přizpůsobit se svým povinnostem podle práva Unie, zejména následkem sporů předložených vnitrostátním soudům nebo žaloby podané Komisí podle článku 258 SFEU uvědomí, že ustanoveními jeho vnitrostátního práva nebylo právo Unie správně a úplně provedeno a že tato ustanovení musí být za těchto okolností změněna.
Pouhá okolnost, že vnitrostátní ustanovení neobsahuje žádný odkaz na směrnici 1999/70, nevylučuje, že toto ustanovení může být považováno za vnitrostátní opatření, kterým se provádí tato směrnice.
(viz body 61–64, 67, výrok 3)
4. Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která je obsažena v příloze směrnice 1999/70 o rámcová dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je bezpodmínečné a dostatečně přesné pro to, aby se ho dočasní úředníci mohli před vnitrostátním soudem vůči státu dovolávat k tomu, aby jim byl přiznán nárok na příplatky za odpracovaná léta za období ode dne uplynutí lhůty stanovené členským státům pro provedení uvedené směrnice do dne vstupu v platnost vnitrostátního zákona, kterým se tato směrnice provádí do vnitrostátního práva dotyčného členského státu, s výhradou dodržení relevantních ustanovení vnitrostátního práva týkajících se promlčení.
Navzdory tomu, že ve vnitrostátní právní úpravě provádějící směrnici 1999/70 existuje ustanovení uznávající nárok dočasných úředníků na vyplácení příplatků vztahujících se k odpracovaným tříletým obdobím, které však vylučuje zpětné uplatnění tohoto nároku, mají příslušné orgány dotčeného členského státu povinnost na základě práva Unie a vzhledem k tomu, že ustanovení rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou má přímý účinek, přiznat tomuto nároku zpětný účinek od uplynutí lhůty stanovené členským státům pro provedení této směrnice.
(viz body 90, 99, výrok 4–5)