Věc C-337/09 P

Rada Evropské unie

v.

Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Co. Ltd

„Kasační opravný prostředek — Obchodní politika — Dumping — Dovozy glyfosátu pocházejícího z Číny — Nařízení (ES) č. 384/96 — Článek 2 odst. 7 písm. b) a c) — Status podniku jako podniku působícího v podmínkách tržního hospodářství — Pojem ‚zásadní zásahy státu‘ ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážky — Veřejný akcionář de facto ovládající valnou hromadu akcionářů výrobce — Nahlížení na takovou kontrolu jako na ‚zásadní zásah‘ — Posouzení mechanismu potvrzování vývozních smluv — Meze soudního přezkumu — Hodnocení předložených důkazů“

Shrnutí rozsudku

  1. Kasační opravný prostředek – Právní zájem na podání žaloby – Skutečnost, ke které došlo po vydání rozsudku Tribunálu a která odstranila škodlivý účinek tohoto rozsudku pro účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek – Zrušení aktu zrušeného Tribunálem autorem aktu – Zrušení ex nunc odlišné od zrušení ex tunc – Zachování právního zájmu na podání žaloby

  2. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu a důkazů – Nepřípustnost – Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

    (Článek 256 SFEU, statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

  3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Zjevně nesprávné posouzení orgánů – Posuzování složitých hospodářských souvislostí – Posuzovací pravomoc orgánů – Rozsah – Právní otázka, o které je třeba rozhodnout v rámci kasačního opravného prostředku

  4. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Opakování argumentů předložených před Tribunálem za účelem zpochybnění jeho rozhodnutí – Přípustnost

  5. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Určení běžné hodnoty – Udělení statusu podniku působícího v tržním hospodářství – Podmínky – Neexistence zásadních zásahů státu do obchodních rozhodnutí společnosti – Pojem – Důkazní břemeno

    (Nařízení Rady č. 384/96, čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážka a č. 461/2004, čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážka)

  6. Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Posuzovací pravomoc orgánů – Dodržování procesních záruk

  1.  Soudní dvůr může prohlásit kasační opravný prostředek za nepřípustný, pokud skutečnost, ke které došlo po vyhlášení rozsudku Tribunálu, odstranila nepříznivý účinek tohoto rozsudku pro účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek. Existence právního zájmu navrhovatele totiž předpokládá, že kasační opravný prostředek může ve svém výsledku přinést prospěch straně, která jej podala. Pokud nařízení, přijaté po rozsudku Tribunálu, zruší nařízené zrušené Tribunálem pouze ex nunc, a nikoliv ex tunc, zachovává si navrhovatel právní zájem na podání žaloby, pokud jde o zrušení účinků vyvolaných zrušeným nařízením mezi dnem jeho vstupu v platnost a dnem jeho zrušení.

    (viz body 46, 48, 49)

  2.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 55)

  3.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 58)

  4.  Pokud navrhovatel zpochybňuje výklad nebo použití unijního práva Tribunálem, mohou být právní otázky přezkoumané v prvním stupni znovu projednány v řízení o kasačním opravném prostředku. Pokud by totiž navrhovatel nemohl takto založit svůj opravný prostředek na důvodech a argumentech, které již byly použity před Tribunálem, řízení o opravném prostředku by zčásti ztratilo svůj význam.

    (viz bod 61)

  5.  Co se týče výkladu podmínek stanovených pro udělení statusu jako podniku působícího v podmínkách tržního hospodářství čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážkou základního antidumpingového nařízení č. 384/96, Tribunál správně rozhodl, že na státní kontrolu, o které svědčí okolnost, že veřejní akcionáři, i když jsou v menšině, ovládají valnou hromadu a volí členy představenstva, a že část členů představenstva uvedené společnosti je k ní vázána pracovními smlouvami nebo smlouvami o poskytnutí služeb, nemůže být ze zásady nahlíženo jako na „zásadní zásahy státu“ ve smyslu uvedeného článku, a že tedy v jejím důsledku nemohou být Rada a Komise zproštěny povinnosti vzít v úvahu důkazy předložené dotyčným výrobcem vztahující se ke konkrétním skutkovým, právním a hospodářským podmínkám, v nichž tento výrobce působí.

    Ze znění čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážky uvedeného nařízení totiž jasně vyplývá, že toto ustanovení se netýká jakýchkoliv státních zásahů v rámci výrobních podniků, ale pouze těch zásahů, které se týkají jejich rozhodnutí o cenách, nákladech a vstupech. Použití výrazu „zásahy“ kromě toho ukazuje, že nepostačuje, aby stát mohl mít určitý vliv na tato rozhodnutí, ale předpokládá jeho skutečné vměšování do těchto rozhodnutí. Navíc zásahy do rozhodnutí výrobce o cenách, nákladech a vstupech musí být „zásadní“. Je tedy nesporné, že tento článek umožňuje určitý stupeň státních zásahů do těchto rozhodnutí.

    Zda mají státní zásahy do uvedených rozhodnutí zásadní povahu, či nikoliv, musí být posouzeno s ohledem na účel tohoto ustanovení, kterým je zajistit, aby výrobce působil v podmínkách tržního hospodářství, a zejména aby náklady, které má, a ceny, které stanoví, byly výsledkem volné souhry tržních sil. V důsledku toho nemohou být za zásadní považovány státní zásahy, které nejsou svou povahou ani svým účinkem způsobilé učinit rozhodnutí výrobce o cenách, nákladech a vstupech neslučitelným s podmínkami tržního hospodářství.

    Takový výklad však nevede ke zrušení podmínky, podle které výrobce musí přijímat svá rozhodnutí o cenách, nákladech a o vstupech bez takových zásahů. Dokonce i v případě, že výrobce přijal uvedená rozhodnutí pouze s ohledem na tržní signály, totiž uvedená podmínka brání tomu, aby mu byl udělen status podniku působícího v tržním hospodářství, pokud stát zásadně zasáhl do volné souhry tržních sil, například tím, že přímo zasáhl do ceny určitých surovin nebo ceny pracovní síly. Každopádně je na výrobci, aby předložil důkazy, které prokazují, že není podřízen zásadním státním zásahům při přijímání obchodních rozhodnutí, a Rada a Komise mají v této oblasti širokou posuzovací pravomoc.

    (viz body 78–83, 89–91)

  6.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 106–107)


Věc C-337/09 P

Rada Evropské unie

v.

Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Co. Ltd

„Kasační opravný prostředek — Obchodní politika — Dumping — Dovozy glyfosátu pocházejícího z Číny — Nařízení (ES) č. 384/96 — Článek 2 odst. 7 písm. b) a c) — Status podniku jako podniku působícího v podmínkách tržního hospodářství — Pojem ‚zásadní zásahy státu‘ ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážky — Veřejný akcionář de facto ovládající valnou hromadu akcionářů výrobce — Nahlížení na takovou kontrolu jako na ‚zásadní zásah‘ — Posouzení mechanismu potvrzování vývozních smluv — Meze soudního přezkumu — Hodnocení předložených důkazů“

Shrnutí rozsudku

  1. Kasační opravný prostředek — Právní zájem na podání žaloby — Skutečnost, ke které došlo po vydání rozsudku Tribunálu a která odstranila škodlivý účinek tohoto rozsudku pro účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek — Zrušení aktu zrušeného Tribunálem autorem aktu — Zrušení ex nunc odlišné od zrušení ex tunc — Zachování právního zájmu na podání žaloby

  2. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Nesprávné posouzení skutkového stavu a důkazů — Nepřípustnost — Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem — Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

    (Článek 256 SFEU, statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

  3. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Zjevně nesprávné posouzení orgánů — Posuzování složitých hospodářských souvislostí — Posuzovací pravomoc orgánů — Rozsah — Právní otázka, o které je třeba rozhodnout v rámci kasačního opravného prostředku

  4. Kasační opravný prostředek — Důvody kasačního opravného prostředku — Opakování argumentů předložených před Tribunálem za účelem zpochybnění jeho rozhodnutí — Přípustnost

  5. Společná obchodní politika — Ochrana proti dumpingovým praktikám — Dumpingové rozpětí — Určení běžné hodnoty — Udělení statusu podniku působícího v tržním hospodářství — Podmínky — Neexistence zásadních zásahů státu do obchodních rozhodnutí společnosti — Pojem — Důkazní břemeno

    (Nařízení Rady č. 384/96, čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážka a č. 461/2004, čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážka)

  6. Společná obchodní politika — Ochrana proti dumpingovým praktikám — Posuzovací pravomoc orgánů — Dodržování procesních záruk

  1.  Soudní dvůr může prohlásit kasační opravný prostředek za nepřípustný, pokud skutečnost, ke které došlo po vyhlášení rozsudku Tribunálu, odstranila nepříznivý účinek tohoto rozsudku pro účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek. Existence právního zájmu navrhovatele totiž předpokládá, že kasační opravný prostředek může ve svém výsledku přinést prospěch straně, která jej podala. Pokud nařízení, přijaté po rozsudku Tribunálu, zruší nařízené zrušené Tribunálem pouze ex nunc, a nikoliv ex tunc, zachovává si navrhovatel právní zájem na podání žaloby, pokud jde o zrušení účinků vyvolaných zrušeným nařízením mezi dnem jeho vstupu v platnost a dnem jeho zrušení.

    (viz body 46, 48, 49)

  2.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 55)

  3.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz bod 58)

  4.  Pokud navrhovatel zpochybňuje výklad nebo použití unijního práva Tribunálem, mohou být právní otázky přezkoumané v prvním stupni znovu projednány v řízení o kasačním opravném prostředku. Pokud by totiž navrhovatel nemohl takto založit svůj opravný prostředek na důvodech a argumentech, které již byly použity před Tribunálem, řízení o opravném prostředku by zčásti ztratilo svůj význam.

    (viz bod 61)

  5.  Co se týče výkladu podmínek stanovených pro udělení statusu jako podniku působícího v podmínkách tržního hospodářství čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážkou základního antidumpingového nařízení č. 384/96, Tribunál správně rozhodl, že na státní kontrolu, o které svědčí okolnost, že veřejní akcionáři, i když jsou v menšině, ovládají valnou hromadu a volí členy představenstva, a že část členů představenstva uvedené společnosti je k ní vázána pracovními smlouvami nebo smlouvami o poskytnutí služeb, nemůže být ze zásady nahlíženo jako na „zásadní zásahy státu“ ve smyslu uvedeného článku, a že tedy v jejím důsledku nemohou být Rada a Komise zproštěny povinnosti vzít v úvahu důkazy předložené dotyčným výrobcem vztahující se ke konkrétním skutkovým, právním a hospodářským podmínkám, v nichž tento výrobce působí.

    Ze znění čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážky uvedeného nařízení totiž jasně vyplývá, že toto ustanovení se netýká jakýchkoliv státních zásahů v rámci výrobních podniků, ale pouze těch zásahů, které se týkají jejich rozhodnutí o cenách, nákladech a vstupech. Použití výrazu „zásahy“ kromě toho ukazuje, že nepostačuje, aby stát mohl mít určitý vliv na tato rozhodnutí, ale předpokládá jeho skutečné vměšování do těchto rozhodnutí. Navíc zásahy do rozhodnutí výrobce o cenách, nákladech a vstupech musí být „zásadní“. Je tedy nesporné, že tento článek umožňuje určitý stupeň státních zásahů do těchto rozhodnutí.

    Zda mají státní zásahy do uvedených rozhodnutí zásadní povahu, či nikoliv, musí být posouzeno s ohledem na účel tohoto ustanovení, kterým je zajistit, aby výrobce působil v podmínkách tržního hospodářství, a zejména aby náklady, které má, a ceny, které stanoví, byly výsledkem volné souhry tržních sil. V důsledku toho nemohou být za zásadní považovány státní zásahy, které nejsou svou povahou ani svým účinkem způsobilé učinit rozhodnutí výrobce o cenách, nákladech a vstupech neslučitelným s podmínkami tržního hospodářství.

    Takový výklad však nevede ke zrušení podmínky, podle které výrobce musí přijímat svá rozhodnutí o cenách, nákladech a o vstupech bez takových zásahů. Dokonce i v případě, že výrobce přijal uvedená rozhodnutí pouze s ohledem na tržní signály, totiž uvedená podmínka brání tomu, aby mu byl udělen status podniku působícího v tržním hospodářství, pokud stát zásadně zasáhl do volné souhry tržních sil, například tím, že přímo zasáhl do ceny určitých surovin nebo ceny pracovní síly. Každopádně je na výrobci, aby předložil důkazy, které prokazují, že není podřízen zásadním státním zásahům při přijímání obchodních rozhodnutí, a Rada a Komise mají v této oblasti širokou posuzovací pravomoc.

    (viz body 78–83, 89–91)

  6.  Viz znění rozhodnutí.

    (viz body 106–107)