2.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 103/3


Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. února 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Stockholms tingsrätt — Švédsko) — Konkurrensverket v. TeliaSonera AB

(Věc C-52/09) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Článek 102 SFEU - Zneužití dominantního postavení - Ceny účtované telekomunikačním operátorem - Vstupní produkty ADSL - Poskytování širokopásmového připojení koncovým uživatelům - Stlačování marží soutěžitelů nebo „tarifní nůžkový“ efekt)

2011/C 103/03

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Stockholms tingsrätt

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Konkurrensverket

Žalovaná: TeliaSonera AB

Za přítomnosti: Tele2 Sverige AB

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Stockholms tingsrätt — Výklad článku 82 ES — Tarifní nůžkový efekt — Ceny účtované telekomunikačním operátorem, který měl dříve historický monopol na přístup ADSL — Rozdíl mezi cenami účtovanými operátorem ostatním operátorům za dodání přístupu ADSL na velkoobchodním trhu a tarify uplatňovanými operátorem vůči spotřebitelům za přístup ADSL, jenž nepostačuje k pokrytí dodatečných nákladů, které nese sám operátor za dodání těchto služeb na maloobchodním trhu

Výrok

Neexistuje-li žádné objektivní odůvodnění může představovat zneužití ve smyslu článku 102 SFEU skutečnost, že vertikálně integrovaný podnik, který má dominantní postavení na velkoobchodním trhu vstupních produktů asymetrické digitální účastnické přípojky, používá takovou tarifní praktiku, že rozdíl mezi cenami uplatňovanými na tomto velkoobchodním trhu a cenami uplatňovanými na maloobchodním trhu služeb širokopásmového připojení poskytovaných koncovým uživatelům není dostatečný k tomu, aby pokryl konkrétní náklady, které vznikly témuž podniku v souvislosti s přístupem na posledně uvedený trh.

V rámci posouzení zneužívající povahy takové praktiky je třeba vzít v úvahu veškeré okolnosti každého projednávaného případu. Zejména:

je třeba v zásadě a přednostně vzít v úvahu ceny a náklady dotyčného podniku na trhu maloobchodních služeb. Pouze tehdy, není-li možné s ohledem na okolnosti odkázat na tyto ceny a náklady, je třeba přezkoumat ceny a náklady soutěžitelů na tomtéž trhu, a

je nutné prokázat, že tato praktika má, zejména s ohledem na nezbytnost velkoobchodního výrobku, přinejmenším potenciální protisoutěžní účinek na maloobchodním trhu, aniž je to jakkoli hospodářsky odůvodněné.

Pro účely takového posouzení nejsou v zásadě relevantní:

neexistence jakékoli právní povinnosti dotyčného podniku k dodávkám vstupních produktů spočívajících v asymetrické digitální účastnické přípojce na velkoobchodním trhu, na kterém má dominantní postavení;

stupeň dominantního postavení, které má tento podnik na daném trhu;

okolnost, že uvedený podnik nemá dominantní postavení rovněž na maloobchodním trhu služeb širokopásmového připojení poskytovaných koncovým uživatelům;

okolnost, že zákazníci, vůči nimž je taková tarifní praktika uplatňována, jsou novými nebo stávajícími zákazníky dotyčného podniku;

nemožnost dominantního podniku nahradit případné ztráty, které mu může způsobit zavedení takové tarifní praktiky, ani

stupeň zralosti dotčených trhů a skutečnost, že na nich existuje nová technologie, jež vyžaduje vysoké investice.


(1)  Úř. věst. C 90, 18.4.2009.