22.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/48


Žaloba podaná dne 11. září 2008 – Elliniki Nafpigokataskevastiki a další v. Komise

(Věc T-384/08)

(2008/C 301/82)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elliniki Nafpigokataskevastiki AE Chartofylakeiou (Skaramangas, Řecko), Howaldtswerke-Deutsche Werft GmbH (Kiel, Německo) a ThyssenKrupp Marine Systems AG (Hamburk, Německo) (zástupce: U. Soltész, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyň

urušit článek 16 rozhodnutí Komise ze dne 2. července 2008 o opatřeních č. C 16/2004 (ex NN29/2004, CP 71/2002 a CP 133/2005), které Řecko přijalo ve prospěch Hellenic Shipyards; a

uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svojí žalobou se žalobkyně domáhají částečného zrušení rozhodnutí Komise C (2008)3118 konečné ze dne 2. července 2008, které se týká šestnácti opatření přijatých Řeckým státem ve prospěch Hellenic Shipyards SA (dále jen „HSY“) a zejména zrušení článku 16 uvedeného rozhodnutí, v němž Komise rozhodla, že záruka náhrady škody poskytnutá konsorciu (1) předchozím majitelem HSY, Hellenic Bank of Industrial Development (dále jen „ETVA“), která získala HSY prostřednictvím smlouvy o nákupu akcií (Howaldtswerke-Deutsche Werft (2) a Ferrostaal) v případě navrácení státní podpory ze strany HSY, představuje protiprávní státní podporu a musí být okamžitě ukončena.

Žalobkyně tvrdí, že Komise měla nesprávně za to, že záruka náhrady škody ve smlouvě o privatizaci byla poskytnuta v okamžiku, kdy ETVA byla pod kontrolou státu. Podle žalobkyň byla záruka náhrady škody platně dohodnuta až po privatizaci ETVA a tedy představuje opatření sjednané mezi soukromými osobami, které nelze přičítat Řeckému státu, a nelze jej tedy považovat za státní podporu.

Krom toho, žalobkyně uplatňují, že tvrzení Komise, že dvě oddělená ustanovení v dodatku ke smlouvě o nákupu akcií jsou všeobecným mechanismem, z něhož HSY měla prospěch, je nesprávné. Žalobkyně totiž tvrdí, že obě záruky byly poskytnuty nezávisle na sobě navzájem. Navíc žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně usoudila, že HSY měla prospěch ze záruky náhrady škody, neboť s ohledem na skutkové okolnosti, lze mít za to, že z ní mohla mít prospěch pouze Piraeus Bank.

Žalobkyně argumentují, že Komise se nesprávně domnívala, že HSY byla poskytnuta hospodářská výhoda prostřednictvím záruky náhrady škody, která i) je běžným pojmem soukromého práva; ii) byla poskytnuta po řádně provedeném posouzení; a iii) je v souladu s jednáním soukromého prodejce.

Dále tvrdí, že Komise nesprávně uplatnila čl. 88 odst. 2 ES a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999, když se zaměřila na Elliniki Nafpigokataskevastiki, která nebyla příjemcem podpory, a nařídila jí záruku náhrady škody ukončit.

Žalobkyně rovněž uplatňují, že argument Komise týkající se obcházení effet utile vrácení podpory spočívá na nesprávném předpokladu, že k obcházení dojde pouhým poskytnutím záruky náhrady škody.

Konečně žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně uplatnila článek 296 ES tak, že neumožňuje HSY uskutečňovat v jisté míře soukromoprávní činnost podpůrné povahy za účelem zachování celé loděnice v provozu.


(1)  Toto konsorcium založilo Elliniki Nafpigokataskevastiki za účelem správy holdingu v HSY.

(2)  HDW je zcela v majetku ThyssenKrupp Marine Systems, která v roce 2005 rovněž získala akcie Ferrostaaal's v Elliniki Nafpigokataskevastiki.