Kasační opravný prostředek podaný dne 8. července 2008 Stanislavou Boudovou a dalšími proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 21. dubna 2008 ve věci F-78/07, Boudová a další v. Komise

(Věc T-271/08 P)

(2008/C 260/24)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelé): Stanislava Boudová (Howald, Lucembursko), Adovica (Lucemburk, Lucembursko), Kuba (Konz, Německo), Puciriuss (Lucemburk, Lucembursko), Strzelecka (Arlon, Belgie), Szyprowska (Berbourg, Lucembursko), Tibai (Lucemburk, Lucembursko), Vaituleviciene (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: Marc-Albert Lucas, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatelé domáhají zrušení usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 21. dubna 2008, vydaného ve věci Boudová a další v. Komise, F-78/07, kterým Soud pro veřejnou službu zamítl jako zjevně nepřípustnou žalobu, kterou navrhovatelé požadovali zrušení rozhodnutí zamítajícího jejich žádost o opravu jejich zařazení do platové třídy, jenž bylo stanoveno v rozhodnutí o přijetí do zaměstnání.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelé zaprvé uplatňují, že Soud pro veřejnou službu porušil svou povinnost uvést odůvodnění v bodě 38 napadeného usnesení, jelikož byli přijatí do zaměstnání, aby dočasně obsadili trvalá pracovní místa zahrnutá v seznamu pracovních míst a nikoliv, aby zastoupili úředníky nebo dočasné zaměstnance, kteří dočasně nemohou vykonávat své funkce, takže ve skutečnosti byli – nebo měli být – přijati jakožto dočasní zaměstnanci – a nebo se přinejmenším nacházeli v situaci obdobné situaci dočasných zaměstnanců.

Zadruhé navrhovatelé tvrdí, pokud jde o body 39 až 41 napadeného usnesení, že Soud pro veřejnou službu tím, že nevyloučil, že závazek Evropského parlamentu obsažený v rozhodnutí ze dne 13. února 2006 změnit zařazení svých zaměstnanců – přijatých jako dočasní zaměstnanci před 1. květnem 2004 po úspěšném vnitřním nebo otevřeném výběrovém řízení zveřejněném před 1. květnem 2004 a následně jmenovaných jako úředníci v téže kategorii, ale v nižší platové třídě než ta, do které byli jmenování před 1. květnem 2004, vyplýval z povinnosti dle Služebního řádu, porušil judikaturu citovanou v bodě 37 napadeného usnesení.

Navrhovatelé dále tvrdí, že existence nebo neexistence povinnosti vyplývající ze Služebního řádu, není skutkovou otázkou, jejíž důkaz má být předložen navrhovateli, ale právní otázkou, kterou měl Soud pro veřejnou službu rozhodnout a že rozdíl v platovém zařazení úředníků, jejichž skutkové a právní situace jsou stejné nebo podobné, vyplývající z přijetí pozdějšího rozhodnutí jiného orgánu než ke kterému náleží navrhovatelé, představuje novou a podstatnou skutečnost odůvodňující přezkum zařazení navrhovatelů do platové třídy.

Zatřetí navrhovatelé uplatňují, že Soud pro veřejnou službu porušil pojem omluvitelného omylu v rozsahu, v němž poznámka v Administrativních sděleních č. 59-2005, zveřejněných Komisí dne 20. července 2005, mohla uvést navrhovatele v omyl ohledně možnosti podat stížnost proti rozhodnutí o zařazení ve lhůtě podle Služebního řádu.

Konečně navrhovatelé tvrdí, že odůvodnění Soudu pro veřejnou službu porušuje ustanovení jednacího řádu ohledně nepřípustnosti žaloby.