Kasační opravný prostředek podaný dne 26. června 2008 Deutsche Telekom AG proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého rozšířeného senátu) vydanému dne 10. dubna 2008 ve věci T-271/03, Deutsche Telekom v. Komise Evropských společenství

(Věc C-280/08 P)

(2008/C 223/48)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Deutsche Telekom AG (zástupci: U. Quack, advokát, S. Ohlhoff, advokát, M. Hutschneider, advokát)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství, Arcor AG & Co. KG, Versatel NRW GmbH, dříve Tropolys NRW GmbH, dříve CityKom Münster GmbH Telekommunikationsservice, EWE TEL GmbH, HanseNet Telekommunikation GmbH, Versatel Nord-Deutschland GmbH, dříve KomTel Gesellschaft für Kommunikations- und Informationsdienste mbH, NetCologne Gesellschaft für Telekommunikation mbH, Versatel Süd-Deutschland GmbH, dříve tesion Telekommunikation GmbH, Versatel West-Deutschland GmbH & Co. KG, dříve VersaTel Deutschland GmbH & Co. KG

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) zakládá svůj kasační opravný prostředek proti uvedenému rozsudku Soudu na následujících důvodech kasačního opravného prostředku:

Rozsudek porušuje článek 82 ES, jakož i zásadu ochrany legitimního očekávání, neboť se v projednávaném případě nejedná o objektivně přičitatelné porušení uvedeného předpisu a rovněž chybí zavinění navrhovatelky. Rozsudek nezohledňuje právně možným způsobem opakované zkoumání údajného nůžkového efektu Regulierungsbehörde für Telekommunikation und Post (regulačního orgánu pro telekomunikace a poštu, dále jen „RegTP“), příslušného tehdy k regulaci navrhovatelky. RegTP opakovaně zkoumala a odmítla existenci nůžkového efektu u účastnických stanic, který by byl v rozporu s hospodářskou soutěží. V takovém případě je zvláštní odpovědnost regulovaného podniku týkající se struktury trhu překryta a omezena odpovědností příslušného regulačního orgánu. Navrhovatelka mohla vzhledem k regulačním rozhodnutím vycházet z toho, že její chování nebylo v rozporu s hospodářskou soutěží. Předpoklad, že navrhovatelka mohla zvýšením svých úplat za ADSL snížit údajný nůžkový efekt, odporuje vlastnímu výkladovému postupu Soudu, že ke „křížovému financování“ mezi různými trhy při zkoumání nůžkového efektu nelze přihlížet. Kromě toho Soud ponechal nesprávně bez výtky, že Komise nezkoumala, zda by zvýšení úplat za ADSL vůbec snížilo údajný nůžkový efekt.

Rozsudek porušuje článek 82 ES rovněž proto, že Soud nesprávně zkoumal podmínky tohoto předpisu. Analýza nůžkového efektu nemůže být důkazem zneužití. Pokud by byly tarify za mezitímní služby závazně stanoveny příslušným regulačním orgánem (jako je tomu v tomto případě), mohla by tato analýza vést dokonce k výsledkům, které jsou v rozporu s hospodářskou soutěží.

Soud porušil v této souvislosti rovněž svou povinnost odůvodnit rozsudek.

Napadený rozsudek je nesprávný rovněž v několika zásadních bodech souvisejících s přezkumem metody použité Komisí ke zjištění nůžkového efektu. Zaprvé, jelikož je takzvaný „As-Efficient-Competitor-Test“, který Soud použil jako obecně platné měřítko pro srovnání, nepřípustný každopádně tehdy, jestliže jsou podnik dominantní na trhu a jeho soutěžitelé (jako v tomto případě) činní za různých regulačních a skutečných soutěžních podmínek. Zadruhé, jelikož analýza nůžkového efektu zohledňuje pouze úplaty za stanice, přičemž úplaty za další telekomunikační služby spočívající ve stejné mezitímní službě (zejména spojení) nebyly zohledněny. Rovněž zjištění rozsudku k účinkům údajného nůžkového efektu vykazují několik právních vad a tento rozsudek neobsahoval zkoumání kauzality údajného nůžkového efektu ke zjištěním Soudu ke struktuře trhu.

Rozsudek dále nezohledňuje požadavky článku 253 ES na odůvodnění rozhodnutí Komise.

Konečně Soud rovněž nesprávně použil čl. 15 odst. 2 nařízení 17, neboť ponechal vyměření peněžité pokuty Komisí bez připomínek, ačkoliv Komise nesprávně vycházela ze závažného porušení, nedostatečně zohlednila regulaci cen v odvětví navrhovatelky a mohla případně uložit symbolickou pokutu. Tím Soud opomenul zohlednit právně náležitým způsobem všechny relevantní faktory a zabývat se právně dostačujícím způsobem argumenty navrhovatelky týkajícími se zrušení nebo snížení peněžité pokuty.

(1)  Úř. věst. L 263, s. 9.