13.9.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 236/7

Žaloba podaná dne 25. června 2008 – Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-274/08)

(2008/C 236/10)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Schima a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Švédské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Švédské království nesplnilo povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (1) tím, že nepřijalo vhodná opatření k zajištění požadovaného funkčního rozdělení distribučních a výrobních podílů ve vertikálně integrovaných podnicích v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) a nestanovilo příslušným regulačním orgánům povinnost schvalovat předem přinejmenším metody používané pro výpočet nebo stanovení podmínek pro přístup k vnitrostátním soustavám, včetně sazeb za přenos a distribuci, v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. a) uvedené směrnice;

—	uložit Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu svého tvrzení, že čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) byl do švédského práva proveden, odkázalo Švédsko na několik ustanovení zákona o elektrické energii (ellagen), z kterého je mimo jiné zjevné, že provoz sítí (distribuční činnost) je v účetnictví oddělen a že podnikový auditor pro sítě kontroluje zejména tyto oddělené účty. Dále Švédsko uvedlo, že náklady, které síťový podnik nese společně s jiným podnikem, musí být uvedeny v účetnictví pouze v rozsahu, v jakém se týkají síťového podniku. Navíc je síťový podnik povinen vypracovat plán dohledu a zajistit jeho dodržování.

Komise se nicméně domnívá, že jasný požadavek na organizaci řídící struktury podle čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) nemohou splnit obecná pravidla, která se týkají například odděleného účetnictví nebo obecně použitelných sankcí.

Podle Švédska je požadavek na funkční rozdělení splněn také obecnými ustanoveními práva společností v zákoně o akciových společnostech (aktiebolaglagen), podle něhož jsou mateřské společnosti a dceřiné společnosti oddělenými právnickými osobami a subjekty.

Komise se domnívá, že mateřská společnost, jakožto většinový akcionář, vykonává rozhodující vliv na svou dceřinou společnost nebo dceřiné společnosti, jelikož některé důležité otázky jsou vyhrazeny k rozhodnutí akcionářům. Distribuční podnik a jeho představenstvo proto nemůže být nikdy nezávislé na svých většinových akcionářích pouze na základě obecného práva společností. Požadavek na nezávislé správní struktury není rovněž splněn ani tím, že integrovaný podnik splňuje ustanovení aktiebolaglagen týkající se auditu a omezení převodu aktiv. Správné provedení čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) do vnitrostátního práva podle Komise předpokládá, že existují závazná pravidla, která jasně odrážejí podmínky v uvedených ustanoveních, tedy záruku, že správa distribučního podniku může jednat nezávisle na integrovaném elektroenergetickém podniku, pokud jde o distribuci a prostředky nezbytné k zajištění činnosti, údržby a výstavby sítě. Tento požadavek ustanovení aktiebolaglagen nezajišťují.

Jak je zjevné ze znění čl. 23 odst. 2 písm. a) směrnice, uvedený článek požaduje systém předchozího schválení síťových sazeb, nebo každopádně metod používaných pro jejich výpočet. Švédsko výslovně uvedlo, že stávající švédská ustanovení o výpočtu síťových sazeb, jakož i kritéria, která musí síťové sazby splňovat, jsou založena na systému, ve kterém je prováděn následný dohled, ale že v současnosti probíhají průzkumy týkající se zavedení nového systému předchozího schvalování a že návrh bude pravděpodobně předložen parlamentu v červnu 2008.

Za výše uvedených okolností má Komise za to, že Švédsko nesprávně provedlo do vnitrostátního práva směrnici 2003/54/ES, a zejména její čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 23 odst. 2 písm. a).

(1) Úř. věst. L 176, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211.