a)

Jedná se o legitimní cíl v rámci čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2000/78/ES, jestliže zaměstnavatel sleduje prostřednictvím maximálního věku pro přijetí svůj zájem na co možná nejdelší aktivní době služby úředníků, kteří mají být zaměstnáni?

b)

Je provedení takového cíle nepřiměřené již tehdy, pokud je jím způsobeno, že úředníci konají službu déle, než je nutné pro získání zákonem zaručeného minimálního zaopatření při předčasném odchodu do důchodu po uplynutí 5 let služby?

c)

Je provedení takového cíle nepřiměřené teprve tehdy, jestliže v důsledku toho úředníci slouží déle, než je nutné k tomu, aby odsloužili zákonem zaručené minimální zaopatření při předčasném odchodu do důchodu – v současné době 19,51 let?

a)

Jedná se o legitimní cíl ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2000/78/ES, jestliže je prostřednictvím co možná nejnižšího maximálního věku pro přijetí zachováván co nejnižší celkový počet zaměstnávaných úředníků, za účelem udržení co možná nejnižšího počtu plnění v konkrétních případech, jako je úrazové pojištění nebo nemocenské pojištění (podpory, rovněž pro rodinné příslušníky)?

b)

Jaký význam může mít okolnost, že s rostoucím věkem jsou sociální dávky v případě nehod nebo podpory v případě nemoci (rovněž rodinní příslušníci) vyšší než u mladších úředníků, takže se při přijetí starších úředníků nebo úřednic mohou výdaje, které je nutno vynaložit, celkově zvýšit?

c)

Musejí v tomto ohledu existovat zaručené prognózy nebo statistiky, nebo postačují obecné pravděpodobnostní předpoklady?

a)

Jedná se o legitimní cíl ve smyslu čl. 6 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2000/78/ES, jestliže chce zaměstnavatel uplatnit určitý maximální věk pro přijetí, aby zabezpečil „vyváženou věkovou strukturu v rámci určitého služebního postupu“?

b)

Jaké požadavky musejí případně splňovat úvahy o podobě takové věkové struktury, aby byly splněny podmínky okolnosti vylučující protiprávnost (přiměřenost a nezbytnost)?

a)

Lze odůvodnit nezbytnost minimální doby služby výlučně jako ekvivalent získání kvalifikace, kterou financuje výlučně zaměstnavatel (kvalifikace pro služební postup ve střední službě v hasičském sboru), aby byla vzhledem k takové kvalifikaci zajištěna přiměřená následná doba služby u tohoto zaměstnavatele, takže náklady na vzdělání úředníka se tímto způsobem pozvolna odslouží?

b)

Jak dlouhá může být doba výkonu služby, která následuje po době odborné přípravy? Může překročit 5 let, a pokud ano, za jakých podmínek?

c)

Lze odůvodnit přiměřenost nebo nezbytnost minimální doby služby nezávisle na bodě 7 písm. a) úvahou, že u úředníků, jejichž důchodové zabezpečení financuje výlučně zaměstnavatel, musí očekávaná aktivní doba služby od přijetí až do očekávaného odchodu do důchodu postačit na výsluhu zákonem zaručeného minimálního zaopatření v důchodu dobou výkonu služby, která v současné době činí 19,51 let?

d)

Je naopak odmítnutí přijetí podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2000/78/ES odůvodněno až tehdy, jestliže byla osoba zaměstnána ve věku, který by při očekávaném odchodu do důchodu vedl k tomu, že by bylo třeba vyplatit minimální zaopatření, ačkoliv by ještě nebylo odsloužené?

a)

Je třeba pro posouzení odchodu do důchodu podle čl. 6 odst. 1 druhého pododstavce písm. c) směrnice 2000/78/ES vycházet z věkové hranice stanovené zákonem pro přechod do důchodu s odpovídajícím pobíráním důchodu, nebo je třeba vycházet ze statisticky průměrného věku odchodu do důchodu určité skupiny úředníků nebo profesní skupiny?

b)

V jakém rozsahu musí být případně zohledněno, že pro jednotlivé úředníky může být obvyklý odchod do důchodu odložen až o dva roky? Vede tato okolnost v odpovídajícím rozsahu ke zvýšení maximálního věku pro přijetí?