Věc C-473/08
Ingenieurbüro Eulitz GbR Thomas und Marion Eulitz
v.
Finanzamt Dresden I
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sächsisches Finanzgericht)
„Šestá směrnice o DPH — Článek 13 část A odst. 1 písm. j) — Osvobození — Poskytování školského nebo vysokoškolského vyučování soukromými učiteli [Výuka poskytovaná vyučujícími soukromě v oblasti školního a univerzitního vzdělávání] — Plnění poskytovaná nezávislým vyučujícím v rámci kurzů soustavného odborného vzdělávání organizovaných institutem, který je třetí osobou“
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. ledna 2010 I ‐ 910
Shrnutí rozsudku
Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně stanovené šestou směrnicí – Osvobození výuky poskytované vyučujícími soukromě v oblasti školního a univerzitního vzdělávání
[Směrnice Rady 77/388, čl. 13 část A odst. 1 písm. j)]
Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Daně z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty – Osvobození od daně stanovené šestou směrnicí – Osvobození výuky poskytované vyučujícími soukromě v oblasti školního a univerzitního vzdělávání
[Směrnice Rady 77/388, článek 4 a čl. 13 část. A odst. 1 písm. j)]
Článek 13 část A odst. 1 písm. j) šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu musí být vykládán v tom smyslu, že plnění, která poskytuje diplomovaný inženýr jakožto vyučující na vzdělávacím institutu, který je soukromoprávním sdružením, v rámci vzdělávacích kurzů zakončených zkouškou, určených účastníkům, kteří již získali minimálně titul architekt nebo inženýr na vysoké škole nebo kteří disponují rovnocenným vzděláním, mohou být „výukou […] v oblasti školního nebo univerzitního vzdělávání […]“ ve smyslu tohoto ustanovení. Rovněž lze za takovou výuku považovat i jiné činnosti, než je činnost vyučujícího jako taková, jsou-li prováděny především v rámci předávání znalostí a dovedností mezi vyučujícím a žáky nebo studenty v oblasti školního nebo univerzitního vzdělávání. V případě potřeby přísluší předkládajícímu soudu ověřit, zda jsou veškeré dotyčné činnosti „výukou“ v oblasti „školního nebo univerzitního vzdělávání“ ve smyslu uvedeného ustanovení.
(viz bod 38, výrok 1)
Článek 13 část A odst. 1 písm. j) šesté směrnice 77/388 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu musí být vykládán v tom smyslu, že nezávislou osobu, jež je společnicí soukromoprávní společnosti a která poskytuje jako vyučující plnění v rámci kurzů soustavného odborného vzdělávání nabízených třetím subjektem, nelze považovat za osobu poskytující výuku „soukromě“ ve smyslu tohoto ustanovení, jelikož je to tento subjekt – a nikoliv dotyčný vyučující – kdo byl zodpovědný za vzdělávací institut, v rámci něhož posledně uvedený výuku poskytoval a jenž poskytoval vzdělávací služby účastníkům uvedených kurzů. Tato okolnost je sama o sobě způsobilá vyloučit možnost, že by na vyučujícího – a tedy na společnost, jíž je společníkem – mohlo být nahlíženo tak, že poskytuje výuku „soukromě“ ve smyslu čl. 13 části A odst. 1 písm. j) šesté směrnice.
V tomto ohledu pouhá skutečnost, že určitá osoba vykonává „samostatně“ hospodářskou činnost a splňuje ostatní podmínky stanovené článkem 4 šesté směrnice pro to, aby mohla být považována za osobu povinnou k DPH, totiž nemůže bez dalšího vést k závěru, že vyučující, který není vázán pracovní smlouvou nebo obdobným vztahem podřízenosti, jako je vztah vyplývající z takové smlouvy, vykonává své činnosti „soukromě“ ve smyslu čl. 13 části A odst. 1 písm. j) této směrnice.
(viz body 48, 52–53, 55, výrok 2)