1. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2004/18 – Veřejné zakázky na stavební práce – Pojem
[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, čl. 1 odst. 2 písm. a) a b)]
2. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2004/18 – Veřejné zakázky na stavební práce – Pojem
[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, čl. 1 odst. 2 písm. b)]
3. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2004/18– Veřejné zakázky na stavební práce – Pojem – Požadavky stanovené veřejným zadavatelem – Pojem
[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, čl. 1 odst. 2 písm. b)]
4. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2004/18 – Koncese na stavební práce – Pojem
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, čl. 1 odst. 3)
5. Sbližování právních předpisů – Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby – Směrnice 2004/18 – Působnost
[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18, čl. 1 odst. 2 písm. a)]
1. Pojem „veřejné zakázky na stavební práce“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby nevyžaduje, aby stavební práce, které jsou předmětem zakázky, byly fakticky nebo fyzicky provedeny na účet veřejného zadavatele v případě, že tyto práce jsou prováděny v přímém hospodářském zájmu tohoto zadavatele. Skutečnost, že tento zadavatel vykonává regulační pravomoci v oblasti územního rozvoje, nestačí pro splnění posledně uvedené podmínky.
Podle čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/18 jsou totiž veřejnými zakázkami úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou. Úplatný charakter smlouvy znamená, že veřejný zadavatel, který uzavřel smlouvu v rámci veřejné zakázky na stavební práce, obdrží na základě této smlouvy určité plnění za protiplnění. Toto plnění spočívá v provedení stavebních prací, o které veřejný zadavatel usiluje.
Pojem „veřejné zakázky na stavební práce“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/18 v tomto ohledu vyžaduje, aby stavební práce, které jsou předmětem zakázky, byly provedeny v přímém hospodářském zájmu veřejného zadavatele, aniž by bylo nezbytné, aby plnění mělo formu nabytí fyzického předmětu.
Pouhý výkon regulačních pravomocí v oblasti územního plánování sledující veřejný zájem však nemá za cíl obdržet smluvní plnění ani uspokojit přímý hospodářský zájem veřejného zadavatele, jak vyžaduje čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/18.
(viz body 45, 48, 54, 57–58, výrok 1)
2. Pojem „veřejné zakázky na stavební práce“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby vyžaduje, aby úspěšný uchazeč měl přímo nebo nepřímo povinnost provést stavební práce, které jsou předmětem zakázky, a aby splnění této povinnosti mohlo být soudně vymáháno podle pravidel stanovených vnitrostátním právem.
Pokud jde o úplatnou smlouvu, veřejná zakázka na stavební práce předpokládá, že se úspěšný uchazeč zaváže poskytnout plnění, které je předmětem smlouvy, výměnou za protiplnění. Vzhledem k tomu, že povinnosti vyplývající ze zakázky jsou právně závazné, musí být možno se jejich výkonu domáhat u soudu. Neexistuje-li právní úprava stanovená právem Unie, jsou v souladu se zásadou procesní autonomie pravidla plnění těchto povinností ponechána vnitrostátnímu právu.
(viz body 60, 62–63, výrok 2)
3. „Požadavky stanovené veřejným zadavatelem“ ve smyslu třetího případu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby nemohou spočívat pouze v tom, že veřejný orgán přezkoumá určité stavební plány, které jsou mu předloženy, nebo rozhoduje v rámci výkonu svých pravomocí v oblasti územního plánování.
Aby bylo možné připustit, že veřejný zadavatel upřesnil své požadavky ve smyslu tohoto ustanovení, je totiž třeba, aby přijal opatření s cílem stanovit charakteristiky stavby nebo alespoň s cílem vykonávat rozhodující vliv na projekt stavby.
(viz body 67–69, výrok 3)
4. V situaci, kdy veřejný orgán prodá pozemek, na kterém měl nabyvatel později provést stavební práce odpovídající cílům územního plánování, které definoval územně správní celek, je koncese na stavební práce ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby vyloučena.
Aby mohl veřejný zadavatel převést na svého smluvního partnera právo využívat stavbu ve smyslu tohoto ustanovení, je třeba, aby byl veřejný zadavatel oprávněn využívat tuto stavbu. Tak tomu většinou není, jestliže je právo využívat založeno pouze na vlastnickém právu dotyčného subjektu.
Vlastník pozemku má totiž právo ho využívat v souladu s platnými zákonnými požadavky. Dokud má subjekt právo využívat pozemek, jehož je vlastníkem, je možnost veřejného zadavatele udělit mu koncesi na toto využívání v zásadě vyloučena.
Krom toho podstata koncese spočívá v tom, že sám koncesionář nese hlavní nebo každopádně podstatné hospodářské riziko spojené s využíváním. Nejistota podnikatele, zda dotyčné oddělení územního samosprávního celku pověřené územním plánováním odsouhlasí, či neodsouhlasí jeho plány, v tomto ohledu souvisí s regulační pravomocí veřejného zadavatele v oblasti územního plánování, a nikoliv se smluvním vztahem vyplývajícím z koncese. Riziko tudíž není spojeno s využíváním.
V každém případě, co se týče doby trvání koncesí, vedou závažné důvody, mezi něž patří zejména zachování hospodářské soutěže, k závěru, že by zadání koncesí na dobu neurčitou bylo v rozporu s právním řádem Unie.
(viz body 72–80, výrok 4)
5. Ustanovení směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby se nepoužijí na situaci, kdy veřejný orgán prodá pozemek podniku, zatímco jiný veřejný orgán má v úmyslu zadat veřejnou zakázku na stavební práce týkající se tohoto pozemku, přestože zatím formálně nerozhodl o zadání této zakázky a přestože si žádný z těchto veřejných orgánů ani dotyčný podnikatel v tomto ohledu nesmluvili právně závazné povinnosti.
I když je vhodné předem nevyloučit použití směrnice 2004/18 na zadávací řízení uskutečněná ve dvou fázích, která se vyznačují prodejem pozemku, který bude později předmětem veřejné zakázky na stavební práce, s tím, že se tyto operace budou považovat za jeden celek, pouhé záměry ohledně zadání zakázky totiž nejsou závaznými povinnostmi a nemohou ani uspokojit podmínku písemné smlouvy vyžadované samotným pojmem „veřejná zakázka“ upraveným v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/18.
(viz body 82, 84, 88–89, výrok 5)