ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

28. ledna 2010 ( *1 )

„Směrnice 89/665/EHS — Přezkumná řízení při zadávání veřejných zakázek — Lhůty pro podání návrhu na přezkum — Datum, od kterého počíná běžet lhůta pro podání návrhu na přezkum“

Ve věci C-406/08,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division (Spojené království) ze dne 30. července 2008, došlým Soudnímu dvoru dne , v řízení

Uniplex (UK) Ltd

proti

NHS Business Services Authority,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

ve složení J. N. Cunha Rodrigues (zpravodaj), předseda druhého senátu a zastupující předseda třetího senátu, P. Lindh, A. Rosas, U. Lõhmus a A. Ó Caoimh, soudci,

generální advokátka: J. Kokott,

vedoucí soudní kanceláře: R. Şereş, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 24. září 2009,

s ohledem na vyjádření předložená:

—	za Uniplex (UK) Ltd M. Sheridanem, barrister, a A. Stanic, solicitor,

—	za NHS Business Services Authority R. Williamsem, barrister,

—	za vládu Spojeného království I. Rao, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s K. Smith, barrister,

—	za německou vládu M. Lummou a J. Möllerem, jako zmocněnci,

—	za Irsko D. O’Haganem, jako zmocněncem, ve spolupráci s A. Collinsem, SC,

—	za Komisi Evropských společenství E. Whitem a M. Konstantinidisem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 29. října 2009,

vydává tento

Rozsudek

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246), ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne (Úř. věst. L 209, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 322, dále jen „směrnice 89/665“), pokud jde o datum, od kterého počíná běžet lhůta pro podání návrhu na přezkum při zadávání veřejných zakázek.

2	Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Uniplex (UK) Ltd (dále jen „Uniplex“) a NHS Business Services Authority (dále jen „NHS“), jehož předmětem je uzavření rámcové dohody.

Právní rámec

Právní úprava Společenství

Článek 1 odst. 1 směrnice 89/665 stanoví:

„1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že pokud jde o postupy při zadávání zakázek, na které se vztahují směrnice [Rady] 71/305/EHS [ze dne 26. července 1971 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 185, s. 5)], [směrnice Rady] 77/62/EHS [ze dne o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky (Úř. věst. 1977, L 13, s. 1)] a [směrnice] 92/50/EHS, rozhodnutí zadavatelů mohou být účinně přezkoumána, a to zejména co nejdříve v souladu s podmínkami stanovenými v dalších článcích, zejména v čl. 2 odst. 7, pokud taková rozhodnutí porušila právní předpisy Společenství upravující zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátní předpisy, které je provádějí.“

Podle čl. 2 odst. 1 směrnice 89/665

„1. [č]lenské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením uvedeným v článku 1 stanovila pravomoci

přijímat co nejrychleji prostřednictvím předběžných postupů předběžná opatření směřující k nápravě domnělého protiprávního jednání nebo k zabránění dalšímu poškozování dotčených zájmů, včetně opatření vedoucích k pozastavení nebo zajištění pozastavení daného zadávacího řízení nebo výkonu rozhodnutí učiněného veřejným zadavatelem;

b)	zrušit protiprávní rozhodnutí nebo zajistit jeho zrušení, včetně odstranění diskriminačních technických, hospodářských nebo finančních specifikací ve výzvě k podání nabídek, v zadávací dokumentaci nebo v jakýchkoliv dalších dokumentech souvisejících se zadávacím řízením;

c)	přiznat náhradu škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.“

Článek 41 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132) stanoví:

„1. Veřejní zadavatelé musí co nejdříve informovat zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích, která se týkají uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo přijetí do dynamického nákupního systému, včetně důvodů pro rozhodnutí upustit od uzavření rámcové dohody nebo zadání zakázky, na kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, nebo zahájit znovu řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému; tato informace je poskytnuta písemně, jsou-li o to veřejní zadavatelé požádáni.

2. Na žádost dotčené strany veřejný zadavatel co nejrychleji sdělí:

—	každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti,

—	každému neúspěšnému uchazeči důvody odmítnutí jeho nabídky, včetně důvodů svého rozhodnutí o nerovnocennosti v případech uvedených v čl. 23 odst. 4 a 5 nebo důvodů svého rozhodnutí, že stavební práce, dodávky a služby nesplňují požadavky na výkon nebo funkci,

—	každému uchazeči, který učinil přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody.

Čas potřebný pro vypracování sdělení nesmí být v žádném případě delší než 15 dnů od doručení písemné žádosti.“

Vnitrostátní právní úprava

Článek 47 odst. 7 písm. b) nařízení z roku 2006 o zadávání veřejných zakázek (Public Contracts Regulations 2006, dále jen „nařízení z roku 2006“), které bylo vydáno za účelem provedení směrnice 89/665 do vnitrostátního práva, stanoví:

„Řízení podle tohoto článku nelze zahájit, pokud

[…]

b)	příslušný návrh není podán bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců poté, co poprvé nastaly důvody pro jeho podání, nerozhodne-li High Court, že je důvodné lhůtu pro podání návrhu prodloužit.“

Spor v původním řízení a předběžné otázky

7	Uniplex, společnost usazená ve Spojeném království, je v tomto členském státě výhradním distributorem hemostatik vyráběných Gelita Medical BV, společností usazenou v Nizozemsku.

8	NHS je součástí National Health Service, státem vlastněné a provozované veřejné zdravotnické služby ve Spojeném království. Je veřejným zadavatelem ve smyslu směrnice 2004/18.

9	Dne 26. března 2007 zahájila NHS omezené zadávací řízení na uzavření rámcové dohody o dodávkách hemostatik. Oznámení o vyhlášení nabídkového řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne .

10	Dne 13. června 2007 zaslala NHS pěti dodavatelům, kteří vyjádřili zájem o tuto rámcovou dohodu, mezi nimi i Uniplex, výzvu k podání nabídek. Nabídky měly být podány do .

Kritéria pro zadání zakázky a jejich poměrná váha, která byla uvedena v zadávací dokumentaci zaslané uchazečům, byla následující: cena a jiné faktory týkající se výnosnosti 30 %, kvalita a klinická přijatelnost 30 %, podpora a školení pro dotčený produkt 20 %, výkonnost a schopnost dodávek 10 %, sortiment produktů a jeho vývoj 5 %, ochrana životního prostředí a trvale udržitelný rozvoj 5 %.

12	Společnost Uniplex podala svoji nabídku dne 18. července 2007.

Dne 22. listopadu 2007 zaslala NHS společnosti Uniplex dopis, ve kterém bylo uvedeno, že se rozhodla uzavřít rámcovou dohodu se třemi uchazeči. Společnost Uniplex byla informována, že s ní nebude uzavřena rámcová dohoda, neboť získala nejnižší hodnocení z pěti uchazečů, kteří byli vyzváni k podání nabídek a kteří nabídky předložili. Tento dopis znovu uváděl kritéria pro zadání zakázky s jejich poměrnou váhou a oznamoval jména úspěšných uchazečů, rozpětí hodnocení úspěšných nabídek a hodnocení, jež bylo uděleno nabídce společnosti Uniplex.

14	Rozpětí hodnocení úspěšných nabídek bylo podle tohoto dopisu mezi 905,5 až 971,5, zatímco hodnocení udělené společnosti Uniplex bylo 568.

15	Dopis ze dne 22. listopadu 2007 informoval společnost Uniplex rovněž o jejím právu na přezkum rozhodnutí uzavřít dotčenou rámcovou dohodu, o povinné 10-denní odkladné lhůtě před uzavřením této dohody, která běží ode dne oznámení tohoto rozhodnutí, a o jejím právu na poskytnutí dalších informací.

16	Elektronickou poštou ze dne 23. listopadu 2007 požádala Uniplex o poskytnutí těchto dalších informací.

17	Dopisem ze dne 13. prosince 2007 poskytla NHS podrobnější informace o způsobu, kterým posuzovala kritéria pro zadání zakázky pokud jde o charakteristiky a relativní výhody úspěšných nabídek ve srovnání s nabídkou společnosti Uniplex.

Tento dopis zejména uváděl, že Uniplex jednak dostala hodnocení 0 u kritéria ceny a jiných faktorů týkajících se výnosnosti, protože uvedla své katalogové ceny. Všichni ostatní uchazeči navrhli ze své katalogové ceny slevu. Krom toho v rámci kritéria výkonnosti a schopnosti dodávek všichni uchazeči, kteří doposud nebyli činní na trhu hemostatik ve Spojeném království, dostali u dílčího kritéria týkajícího se zákaznické základny ve Spojeném království hodnocení 0.

Dne 28. ledna 2008 Uniplex zaslala NHS výzvu dopisem, ve které bylo tvrzeno několik případů porušení ustanovení nařízení z roku 2006. Uniplex v tomto dopise uvedla, že lhůta pro podání návrhu na přezkum začala běžet až . Uniplex požádala NHS o odpověď do , dodala k tomu však, že pokud se NHS domnívá, že tato lhůta nezačala běžet od uvedeného data, má odpovědět nejpozději do .

20	Dopisem ze dne 11. února 2008 oznámila NHS společnosti Uniplex, že došlo ke změně okolností. Bylo zjištěno, že nabídka Assut (UK) Ltd. nesplňovala podmínky, a namísto ní se stranou rámcové dohody stala společnost B. Braun UK Ltd, která se v hodnocení nabídek umístila na čtvrtém místě.

NHS na výzvu dopisem společnosti Uniplex odpověděla dopisem ze dne 13. února 2008, v němž odmítla jednotlivá tvrzení společnosti Uniplex. V tomto dopisu NHS úvodem rovněž uvedla, že k událostem vedoucím ke stížnostem Uniplex došlo nejpozději dne , což bylo datum, kdy bylo oznámeno rozhodnutí, že se Uniplex nestane stranou rámcové dohody. NHS uvedla, že byl datem, od kterého začíná pro účely čl. 47 odst. 7 písm. b) nařízení z roku 2006 běžet lhůta pro podání návrhu na přezkum.

22	Uniplex odpověděla dopisem ze dne 26. února 2008. V tomto dopisu znovu uvedla, že lhůta pro podání návrhu na přezkum podle nařízení z roku 2006 začala běžet až dne .

23	Dne 12. března 2008 podala Uniplex žalobu k High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division, kterou se domáhá, aby bylo zejména určeno, že NHS porušila právní předpisy platné v oblasti veřejných zakázek, a aby jí byla přiznána náhrada škody.

High Court of Justice (England & Wales), Queen’s Bench Division, se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„Pokud hospodářský subjekt napadá ve vnitrostátním řízení udělení rámcové dohody veřejným zadavatelem na základě zadávacího řízení, v němž byl takovýto subjekt uchazečem a které mělo být provedeno v souladu se směrnicí 2004/18 (a ustanoveními vnitrostátního práva, které ji provádějí), a domáhá se v takovém řízení určení, že v souvislosti s tímto udělením zakázky došlo k porušení použitelných předpisů o zadávání veřejných zakázek, a náhrady škody v souvislosti s tímto porušením:

je třeba takové vnitrostátní ustanovení, jako je čl. 47 odst. 7 písm. b) nařízení z roku 2006, které stanoví, že tento návrh na přezkum musí být podán bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy poprvé nastaly důvody pro zahájení řízení, pokud soud neurčí, že je důvodné tuto lhůtu prodloužit, vykládat ve světle článků 1 a 2 směrnice 89/665 a zásady rovnocennosti vyplývající z práva Společenství a požadavku práva Společenství na účinnou soudní ochranu nebo zásady efektivity a s přihlédnutím ke všem ostatním relevantním zásadám práva ES v tom smyslu, že přiznává uchazeči takové samostatné a bezpodmínečné právo vůči veřejnému zadavateli, že lhůta pro podání návrhu na přezkum takovéhoto zadávacího řízení a zadání zakázky začíná běžet ode dne, kdy se uchazeč dozvěděl nebo musel dozvědět o tom, že zadávací řízení je v rozporu s předpisy Společenství o zadávání veřejných zakázek, nebo ode dne porušení použitelných předpisů o zadávání veřejných zakázek, a

2)	bez ohledu na odpověď na předchozí otázku, jak má vnitrostátní soud uplatňovat i) jakýkoli požadavek, že návrh na přezkum má být podán bez zbytečného odkladu, a ii) jakoukoli posuzovací pravomoc, pokud jde o prodloužení vnitrostátní lhůty pro podání takovéhoto návrhu na přezkum?“

K předběžným otázkám

K první otázce

Podstatou první předběžné otázky předkládajícího soudu je, zda článek 1 směrnice 89/665 vyžaduje, aby lhůta pro podání návrhu na přezkum, kterým je požadováno určení, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nebo kterým je požadována náhrada škody za porušení těchto pravidel, běží od data porušení uvedených pravidel, nebo od data, od kterého navrhovatel věděl nebo musel vědět o tomto porušení.

Cílem směrnice 89/665 je zajistit možnost účinného přezkumu v případě porušení práva Společenství v oblasti veřejných zakázek nebo vnitrostátních pravidel provádějících toto právo, aby bylo zajištěno účinné provádění směrnic o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek. Neobsahuje však žádné ustanovení, které by zvlášť upravovalo podmínky týkající se lhůt pro podání návrhu na přezkum, jež chce tato směrnice zavést. Je tedy na vnitrostátním právním řádu každého z členských států, aby tyto podmínky týkající se lhůt stanovil (rozsudek ze dne 12. prosince 2002, Universale-Bau a další, C-470/99, Recueil, s. I-11617, bod 71).

27	Procesní podmínky soudních žalob určených k ochraně práv přiznaných právním řádem Společenství zájemcům a uchazečům poškozeným rozhodnutími veřejných zadavatelů nesmí zasahovat do užitečného účinku směrnice 89/665 (výše uvedený rozsudek Universale-Bau a další, bod 72).

28	V této souvislosti je nutné ověřit, zda s ohledem na účel této směrnice taková vnitrostátní právní úprava, o jakou se jedná v původním řízení, nezasahuje do práv přiznaných jednotlivcům právem Společenství (výše uvedený rozsudek Universale-Bau a další, bod 73).

29	V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 1 odst. 1 směrnice 89/665 ukládá členským státům povinnost zabezpečit, aby protiprávní rozhodnutí veřejných zadavatelů mohla být účinně a co nejrychleji přezkoumána (výše uvedený rozsudek Universale-Bau a další, bod 74).

Nicméně skutečnost, že se zájemce nebo uchazeč dozví, že jeho žádost nebo nabídka byla zamítnuta, mu současně neumožňuje podat účinně podat návrh na přezkum. Takovéto informace jsou nedostatečné pro to, aby zájemci nebo uchazeči umožnili odhalit případnou existenci protiprávnosti, která by mohla být předmětem návrhu na přezkum.

31	Teprve poté, co dotyčný zájemce nebo uchazeč byl informován o důvodech, proč byl z řízení o zadání veřejné zakázky vyřazen, je tento schopen dospět k jasnému přesvědčení o případné existenci porušení platných ustanovení a k možnosti podat návrh na přezkum.

Z toho plyne, že cíle stanoveného v čl. 1 odst. 1 směrnice 89/665, jímž je zajistit možnost účinného přezkumu v případě porušení ustanovení platných v oblasti zadávání veřejných zakázek, může být dosaženo pouze tehdy, pokud lhůty stanovené pro podání návrhu na tento přezkum začínají běžet až od data, kdy navrhovatel věděl nebo musel vědět o údajném porušení uvedených ustanovení (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Universal-Bau a další, bod 78).

Tento závěr je potvrzen skutečností, že čl. 41 odst. 1 a 2 směrnice 2004/18, který byl platný v době rozhodné z hlediska skutečností v původním řízení, ukládá veřejným zadavatelům povinnost informovat neúspěšné zájemce a uchazeče o důvodech rozhodnutí, které se jich týkají. Tato ustanovení jsou koherentní s režimem prekluzivních lhůt, podle nějž tyto lhůty běží od data, kdy navrhovatel věděl nebo musel vědět o údajném porušení ustanovení platných v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Tentýž závěr je rovněž podpořen změnami, které ve směrnici 89/665 provedla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 335, s. 31), přestože lhůta pro provedení této směrnice uplynula teprve poté, co nastaly skutečnosti rozhodné v původním řízení. Článek 2c směrnice 89/665, který do ní byl vložen směrnicí 2007/66, stanoví, že k rozhodnutí veřejného zadavatele zaslanému každému uchazeči nebo zájemci se připojí shrnutí příslušných důvodů a že lhůty pro podání návrhu na přezkum uplynou teprve po uplynutí určitého počtu dnů po tomto zaslání.

Na první otázku je tedy nutno odpovědět v tom smyslu, že čl. 1 odst. 1 směrnice 89/665 vyžaduje, aby lhůta pro podání návrhu na přezkum, kterým je požadováno určení, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nebo kterým je požadována náhrada škody za porušení těchto pravidel, běžela od data, od kterého navrhovatel věděl nebo musel vědět o tomto porušení.

Ke druhé otázce

Druhá otázka obsahuje dvě části. První část se týká výkladu směrnice 89/665 v souvislosti s požadavkem stanoveným vnitrostátní právní úpravou, podle nějž musí být návrh na přezkum podán bez zbytečného odkladu. Druhá část se týká důsledků, které z této směrnice vyplývají v souvislosti s posuzovací pravomocí přiznanou vnitrostátnímu soudu, pokud jde o prodloužení lhůt pro podání návrhu na přezkum.

K první části druhé otázky

37	Podstatou první části druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být směrnice 89/665 vykládána v tom smyslu, že brání ustanovení, jakým je čl. 47 odst. 7 písm. b) nařízení z roku 2006, které vyžaduje, aby byl návrh na přezkum podán bez zbytečného odkladu.

Jak bylo připomenuto v bodě 29 tohoto rozsudku, čl. 1 odst. 1 směrnice 89/665 ukládá členským státům povinnost zabezpečit, aby mohla být rozhodnutí veřejných zadavatelů účinně a co nejrychleji přezkoumána. Aby byl uskutečněn cíl rychlosti sledovaný touto směrnicí, je členským státům dovoleno stanovit lhůty pro podání návrhu na přezkum, aby hospodářské subjekty byly nuceny napadnout v krátkých lhůtách přípravné úkony nebo prozatímní rozhodnutí přijatá v rámci řízení o zadání veřejné zakázky (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Universale-Bau a další, body 75 až 79; rozsudky ze dne 12. února 2004, Grossmann Air Service, C-230/02, Recueil, s. I-1829, body 30 a 36 až 39, a ze dne , Lämmerzahl, C-241/06, Sb. rozh. s. I-8415, body 50 a 51).

Cíl rychlosti sledovaný směrnicí 89/665 musí být ve vnitrostátním právu uskutečněn v souladu s požadavkem právní jistoty. Za tímto účelem mají členské státy povinnost zavést dostatečně přesný, jasný a předvídatelný režim lhůt, aby se jednotlivci mohli seznámit se svými právy a povinnostmi (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 30. května 1991, Komise v. Německo, C-361/88, Recueil, s. I-2567, bod 24, a ze dne , Komise v. Lucembursko, C-221/94, Recueil, s. I-5669, bod 22).

Krom toho cíl rychlosti sledovaný směrnicí 89/665 nedovoluje členským státům přehlížet zásadu efektivity, která je základem cíle zajistit účinnost přezkumu výslovně vyjádřeného v čl. 1 odst. 1 uvedené směrnice a podle níž podmínky použití vnitrostátních prekluzivních lhůt nesmějí znemožňovat či nadměrně ztěžovat výkon práv, která zúčastněným přiznává právo Společenství.

Vnitrostátní ustanovení jako čl. 47 odst. 7 písm. b) nařízení z roku 2006, podle nějž řízení nelze zahájit, pokud „příslušný návrh není podán bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří měsíců“, obsahuje nejistotu. Není totiž možné vyloučit, že toto ustanovení opravňuje vnitrostátní soudy návrh odmítnout jako návrh podaný po uplynutí prekluzivní lhůty i před uplynutím lhůty tří měsíců, pokud má za to, že návrh nebyl podán „bez zbytečného odkladu“ ve smyslu tohoto ustanovení.

42	Jak uvedla generální advokátka v bodě 69 svého stanoviska, prekluzivní lhůta, jejíž délka je ponechána na volném uvážení příslušného soudu, není, pokud jde o její délku, předvídatelná. Vnitrostátní ustanovení, které takovouto lhůtu stanoví, proto nezajišťuje účinné provedení směrnice 89/665.

Z výše uvedeného vyplývá, že na první část druhé otázky je nutno odpovědět v tom smyslu, že čl. 1 odst. 1 směrnice 89/665 brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, o jaké se jedná v původním řízení, které vnitrostátním soudům dovoluje odmítnout – jakožto návrh podaný po uplynutí prekluzivní lhůty – návrh na přezkum, kterým je požadováno určení, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nebo kterým je požadována náhrada škody za porušení těchto pravidel, na základě kritéria posuzovaného dle diskrečního uvážení, podle nějž musí být takovýto návrh podán bez zbytečného odkladu.

Ke druhé části druhé otázky

44	Podstatou druhé části druhé otázky předkládajícího soudu je, jaké důsledky vyplývají ze směrnice 89/655 v souvislosti s posuzovací pravomocí přiznanou vnitrostátnímu soudu, pokud jde o prodloužení lhůt po podání návrhu na přezkum.

V případě ustanovení vnitrostátního práva, kterými se provádí směrnice, jsou vnitrostátní soudy povinny vykládat tato vnitrostátní ustanovení v co možná největším rozsahu ve světle znění a účelu dotčené směrnice, aby tak dosáhly výsledku jí zamýšleného (viz rozsudky ze dne 10. dubna 1984, von Colson a Kamann, 14/83, Recueil, s. 1891, bod 26, a ze dne , Pfeiffer a další, C-397/01 až C-403/01, Sb. rozh. s. I-8835, bod 113).

V projednávaném případě je na vnitrostátních soudech, aby vnitrostátní ustanovení, která stanoví prekluzivní lhůty, vyložily v co možná největším rozsahu v souladu s cílem směrnice 89/665 (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 27. února 2003, Santex, C-327/00, Recueil, s. I-1877, bod 63, a výše uvedený rozsudek Lämmerzahl, bod 62).

Aby bylo vyhověno požadavkům obsaženým v odpovědi na první otázku, musí vnitrostátní soud, který ve věci rozhoduje, v co možná největším rozsahu vykládat vnitrostátní ustanovení týkající se lhůty pro podání návrhu na přezkum tak, aby zajistil, aby tato lhůta běžela až od data, od kterého navrhovatel věděl, nebo musel vědět o porušení pravidel platných pro zadávání dotyčných veřejných zakázek.

Kdyby nebylo možné dotčená vnitrostátní ustanovení takto vykládat, byl by tento soud povinen na základě své diskreční pravomoci prodloužit lhůtu pro podání návrhu na přezkum tak, aby navrhovateli zajistil takovou lhůtu, jaká odpovídá lhůtě, kterou by měl k dispozici, kdyby lhůta stanovená použitelnou vnitrostátní právní úpravou běžela od data, od kterého navrhovatel věděl nebo musel vědět o porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

V každém případě, pokud by vnitrostátní ustanovení týkající se lhůt pro podání návrhu na přezkum nebylo možné vyložit v souladu se směrnicí 89/665, byl by vnitrostátní soud povinen je nepoužít, aby tak v plném rozsahu zajistil použití práva Společenství a ochránil práva, která toto právo přiznává jednotlivcům (viz v tomto smyslu výše uvedené rozsudky Santex, bod 64, a Lämmerzahl, bod 63).

Na druhou část druhé otázky je proto nutno odpovědět, že směrnice 89/665 vyžaduje, aby vnitrostátní soud na základě své diskreční pravomoci prodloužil lhůtu pro podání návrhu na přezkum tak, aby navrhovateli zajistil takovou lhůtu, jaká odpovídá lhůtě, kterou by měl k dispozici, kdyby lhůta stanovená použitelnou vnitrostátní právní úpravou běžela od data, od kterého navrhovatel věděl nebo musel vědět o porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Pokud by vnitrostátní ustanovení týkající se lhůt pro podání návrhu na přezkum nebylo možné vyložit v souladu se směrnicí 89/665, byl by vnitrostátní soud povinen je nepoužít, aby tak v plném rozsahu zajistil použití práva Společenství a ochránil práva, která toto právo přiznává jednotlivcům.

K nákladům řízení

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Článek 1 odst. 1 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne , vyžaduje, aby lhůta pro podání návrhu na přezkum, kterým je požadováno určení, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nebo kterým je požadována náhrada škody za porušení těchto pravidel, běžela od data, od kterého navrhovatel věděl nebo musel vědět o tomto porušení.

Článek 1 odst. 1 směrnice 89/665, ve znění směrnice 92/50, brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, o jaké se jedná v původním řízení, které vnitrostátním soudům dovoluje odmítnout – jakožto návrh podaný po uplynutí prekluzivní lhůty – návrh na přezkum, kterým je požadováno určení, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, nebo kterým je požadována náhrada škody za porušení těchto pravidel, na základě kritéria posuzovaného dle diskrečního uvážení, podle nějž musí být takovýto návrh podán bez zbytečného odkladu.

Směrnice 89/665, ve znění směrnice 92/50, vyžaduje, aby vnitrostátní soud prodloužil na základě své diskreční pravomoci lhůtu pro podání návrhu na přezkum tak, aby navrhovateli zajistil takovou lhůtu, jaká odpovídá lhůtě, kterou by měl k dispozici, kdyby lhůta stanovená použitelnou vnitrostátní právní úpravou běžela od data, od kterého navrhovatel věděl nebo musel vědět o porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Pokud by vnitrostátní ustanovení týkající se lhůt pro podání návrhu na přezkum nebylo možné vyložit v souladu se směrnicí 89/665, ve znění směrnice 92/50, byl by vnitrostátní soud povinen je nepoužít, aby tak v plném rozsahu zajistil použití práva Společenství a ochránil práva, která toto právo přiznává jednotlivcům.

Podpisy.

( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.