1. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Prokázání nesplnění povinnosti – Důkazní břemeno, které nese Komise
(Článek 226 ES)
2. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Předmět sporu – Vymezení během postupu před zahájením soudního řízení
(Článek 226 ES)
3. Volný pohyb kapitálu – Omezení – Vnitrostátní právní úprava, která ve prospěch státu přiznává výsadní práva v rámci řízení privatizovaných podniků
(Článek 56 odst. 1 ES a článek 58 ES)
1. Pokud Komise nepřipojila ke své žalobě úplný text vnitrostátních právních předpisů, které jsou předmětem žaloby pro nesplnění povinnosti, avšak jak v žalobě, tak v odůvodněném stanovisku, které k ní bylo připojeno, několikrát převzala a vysvětlila obsah ustanovení uvedené právní úpravy, na které založila svou žalobu pro nesplnění povinnosti, a pokud bylo Soudnímu dvoru na základě výslovné žádosti umožněno konstatovat věrohodnost tvrzení Komise ohledně obsahu ustanovení uvedené právní úpravy, nelze mít za to, že se Komise opírala o pouhé domněnky, aniž předložila nezbytné důkazy, které by umožnily Soudnímu dvoru posoudit nesplnění povinnosti vytýkané dotyčnému členskému státu. Taková žaloba je tedy přípustná.
(viz body 20, 22–24)
2. Předmět žaloby pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES je vymezen odůvodněným stanoviskem Komise, takže žaloba musí být založena na stejném odůvodnění a žalobních důvodech jako toto stanovisko. Tento požadavek nemůže nicméně vést až k vyžadování dokonalé shody ve všech případech mezi zněním vytýkaných skutečností ve výroku odůvodněného stanoviska a návrhovými žádáními v žalobě, pokud předmět sporu, tak jak byl vymezen v odůvodněném stanovisku, nebyl rozšířen nebo změněn. Skutečnost, že Komise ve své žalobě uvedla podrobně výtky, které již v obecné rovině uvedla ve výzvě dopisem a v odůvodněném stanovisku tak, že odkázala na jiná zvláštní práva držená členským státem v privatizované společnosti, nezměnila předmět tvrzeného nesplnění povinnosti, a neměla tedy vliv na rozsah sporu.
(viz body 25–26, 29)
3. Členský stát se dopouští nesplnění povinností, které mu přísluší na základě článku 56 ES, pokud v holdingové společnosti, která spravuje kapitálové podíly, vytvořené na základě fúze několika podniků s výhradně veřejnou kapitálovou účastí, zachovává zvláštní práva ve prospěch tohoto státu a jiných veřejnoprávních subjektů spojená s přednostními akciemi („golden shares“) státu v této společnosti, jež jsou zvláštními právy, která souvisí s volbou třetiny celkového počtu členů představenstva, volbou stanoveného počtu členů výkonné komise vybírané uvnitř představenstva, jmenováním alespoň jednoho ze členů představenstva volených zvláště k tomu, aby se zabývali určitými správními záležitostmi, přijímáním rozhodnutí valné hromady týkajících se:
– použití výsledků rozpočtového roku,
– změny stanov a zvýšení základního kapitálu,
– omezení nebo zrušení přednostních práv,
– stanovení podmínek pro zvyšování kapitálu,
– emise obligací nebo jiných cenných papírů a stanovení hodnoty cenných papírů, které může povolit představenstvo, jakož i omezení nebo zrušení přednostního práva při emisi obligací převoditelných na akcie a stanovení podmínek emise tohoto typu obligací představenstvem,
– přemístění sídla do jakéhokoli jiného místa v tuzemsku,
– schvalování nabývání počtu běžných akcií převyšujícího 10 % základního kapitálu akcionáři, kteří vykonávají činnost, která konkuruje činnostem vykonávaným společnostmi kontrolovanými touto společností,
jakož i přijetí rozhodnutí týkajících se schvalování obecných cílů a základních zásad politik této společnosti, a definice obecných zásad politiky v oblasti převzetí kapitálové účasti ve společnostech nebo skupinách, nabývání a převodů v případě, kdy je vyžadováno předběžné schválení valnou hromadou.
Držení těchto přednostních akcií státem tak v rozsahu, v němž tomuto státu dává vliv na řízení společnosti, který není odůvodněn rozsahem účasti, kterou má v této společnosti, může odradit subjekty z jiných členských států od provádění přímých investic do této společnosti, neboť by se nemohly podílet na řízení a kontrole této společnosti poměrně k hodnotě svých podílů.
Stejně tak může mít držení zvláštních akcií odrazující účinek na portfoliové investice do společnosti, jelikož případné odmítnutí dotyčného státu schválit důležité rozhodnutí prezentované orgány dotčené společnosti jako rozhodnutí v zájmu této společnosti by totiž mohlo ovlivnit hodnotu akcií uvedené společnosti a tedy ovlivnit atraktivitu investice do takových akcií.
Pokud jde o odchylky povolené článkem 58 ES, musí být požadavky veřejné bezpečnosti jakožto odchylka od základní zásady volného pohybu kapitálu vykládány restriktivně, takže jejich dosah nemůže každý členský stát určit jednostranně, bez kontroly ze strany orgánů Evropské unie. Veřejné bezpečnosti je tak možné se dovolávat jen v případě skutečné a dostatečně závažné hrozby, kterou je dotčen základní společenský zájem.
Pokud jde konečně o přiměřenost dotyčného omezení, nejistota vyvolaná skutečností, že vnitrostátní zákon ani stanovy dotyčné společnosti nestanoví kritéria, za jakých okolností mohou být uvedené zvláštní pravomoci vykonávány, představuje závažnou překážku volného pohybu kapitálu, jelikož přiznává vnitrostátním orgánům, pokud jde o použití těchto pravomocí, do takové míry diskreční prostor pro uvážení, že jej nelze považovat za přiměřený ve vztahu ke sledovaným cílům.
(viz body 6–7, 60–61, 72–78 a výrok)