17.4.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 100/4


Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 25. února 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof — Německo) — Car Trim GmbH v. KeySafety Systems Srl

(Věc C-381/08) (1)

(„Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 5 bod 1 písm. b) - Příslušnost ve smluvních věcech - Určení místa plnění závazku - Kritéria rozlišení mezi „prodejem zboží“ a „poskytováním služeb““)

2010/C 100/05

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Car Trim GmbH

Žalovaná: KeySafety Systems Srl

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesgerichtshof — Výklad čl. 5 bodu 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) — Smlouva o dodání zboží, které má být vyrobeno, jež obsahuje rovněž některé požadavky odběratele týkající se pořízení, zpracování nebo dodání předmětů, které mají být vyrobeny, včetně záruky kvality výroby, spolehlivosti dodání a administrativního vyřízení zakázky — Rozlišovací kritéria mezi prodejem zboží a poskytováním služeb — Určení místa plnění závazku v případě zásilkového obchodu

Výrok

1)

Článek 5 bod 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že smlouvy, jejichž předmětem je dodání zboží, které má být vyrobeno nebo zhotoveno, musí být kvalifikovány jako „prodej zboží“ ve smyslu čl. 5 bodu 1 písm. b) první odrážky tohoto nařízení, i když kupující stanovil určité požadavky ohledně pořízení, zpracování a dodání zboží, aniž by poskytl materiály pro jeho výrobu nebo zhotovení, a dodavatel je odpovědný za kvalitu a soulad zboží se smlouvou.

2)

Článek 5 bod 1 písm. b) první odrážka nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě zásilkového prodeje musí být místo, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno, určeno na základě ustanovení této smlouvy. Pokud nelze místo dodání určit na tomto základě bez odkazu na hmotné právo použitelné na smlouvu, je tímto místem místo fyzického předání zboží, na základě něhož kupující nabyl nebo měl nabýt oprávnění skutečně s tímto zbožím nakládat v konečném místě určení prodeje.


(1)  Úř. věst. C 301, 22.11.2008.