1.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 180/19

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Budaörsi Városi Bíróság — Maďarsko) — Pannon GSM Zrt v. Erzsébet Sustikné Győrfi

(Věc C-243/08) (1)

(„Směrnice 93/13/EHS - Zneužívající klauzule ve spotřebitelských smlouvách - Právní účinky zneužívající klauzule - Pravomoc a povinnost vnitrostátního soudu posoudit bez návrhu zneužívající charakter ustanovení o soudní příslušnosti - Kritéria pro posouzení“)

2009/C 180/32

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Budaörsi Városi Bíróság

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Pannon GSM Zrt

Žalovaná: Erzsébet Sustikné Győrfi

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Budaörsi Városi Bíróság — Výklad směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288) — Klauzule o soudní příslušnosti určující soud, v jehož obvodu se nachází sídlo poskytovatele služeb — Pravomoc vnitrostátního soudu, aby přezkoumal z moci úřední zneužívající charakter klauzule o soudní příslušnosti v rámci přezkumu své vlastní příslušnosti — Kritéria posouzení zneužívajícího charakteru klauzule

Výrok

1)

Článek 6 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách [zneužívajících klauzulích] ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že spotřebitel není zneužívající smluvní klauzulí vázán a že v tomto ohledu není nezbytné, aby tuto klauzuli nejprve úspěšně napadl.

2)

Vnitrostátní soud má povinnost posoudit z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. Považuje-li takovouto smluvní klauzuli za zneužívající, zdrží se jejího použití, vyjma případu, kdy s tím spotřebitel nesouhlasí. Tuto povinnost má vnitrostátní soud i při ověřování své vlastní místní příslušnosti.

3)

Je na vnitrostátním soudu, aby určil, zda takové smluvní ustanovení, jaké je předmětem sporu v původním řízení, splňuje kritéria, která jsou požadována k tomu, aby bylo ustanovení považováno za zneužívající ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice. Vnitrostátní soud přitom musí zohlednit skutečnost, že ustanovení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi spotřebitelem a poskytovatelem nebo prodávajícím, které bylo do smlouvy vloženo, aniž bylo předmětem individuálního vyjednávání, a které zakládá výlučnou příslušnost soudu, v jehož obvodu se nachází sídlo poskytovatele nebo prodávajícího, může být považováno za zneužívající.

(1)  Úř. věst. C 247, 27.9.2008.