9.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/20

Žaloba podaná dne 8. dubna 2007 – Spira v. Komise

(Věc T-108/07)

(2007/C 129/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Diamanthandel A. Spira BVBA (Antwerpen, Belgie) (zástupci: J. Bourgeois, Y. van Gerven, F. Louis a A. Vallery, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 26. ledna 2007 vydané podle čl. 7 odst. 2 nařízení Rady č. 773/2004, ve věci COMP/38.826/B-2-Spira/De Beers/DTC Supplier of Choice;

—

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise ze dne 26. ledna 2007 ve věci týkající se hospodářské soutěže COMP/38.826/B-2- Spira/De Beers/DTC Supplier of Choice, kterým Komise zamítla stížnost žalobkyně týkající se porušení článků 81 ES a 82 ES v souvislosti se systémem Supplier of Choice, jenž používá De Beers Group k distribuci surových diamantů, které bylo odůvodněno nedostatečným zájmem Společenství na projednání stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně tvrdí, že De Beers – výrobce surových diamantů, který podle žalobkyně působil především v etapě do prodeje surových diamantů – se snaží prostřednictvím svého systému Supplier of Choice rozšířit svou kontrolu nad trhem, aby pokryla celý řetězec od těžby až ke spotřebiteli, tj. i navazující trhy.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně tři žalobní důvody.

Žalobkyně zaprvé tvrdí, že Komise nesplnila svou povinnost vyšetřit pečlivě a nestranně stížnost a přezkoumat s řádnou péčí a nestranně protisoutěžní jednání popsaná ve stížnosti.

Zadruhé žalobkyně uplatňuje, že Komise nemůže tvrdit, že neexistuje dostatečný zájem Společenství k projednání stížnosti, a to z důvodu velikosti dotčeného podniku, geografického rozsahu protisoutěžních jednání a narušení hospodářské soutěže a vnitřního trhu způsobeného těmito protiprávními jednáními.

Konečně zatřetí žalobkyně tvrdí, že Komise dospěla k závěru ohledně nedostatečného zájmu Společenství na základě nesprávného skutkového a právního posouzení okolností případu, jelikož:

1)

Komise nezohlednila zveřejněný zjevný protisoutěžní cíl omezeného výběrového distribučního systému skupiny De Beers;

2)

Komise nemohla posoudit protisoutěžní účinky distribučního systému De Beers bez předchozího posouzení jejího dominantního postavení a tržní síly;

3)

Komise nevzala v úvahu řadu okolností, na které byla upozorněna ve stížnosti, prokazující existenci zneužívající a protisoutěžní povahy systému;

4)

Komise nesprávně posoudila účinnost pozměněného mandátu veřejného ochránce práv, na kterého se De Beers obrátila za účelem vyřešení sporů ohledně provádění distribučního systému; a

5)

Komise provedla nesprávné právní posouzení a zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu, když rozhodla, že distribuční systém nenarušuje trh.