1

Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Galileo Lebensmittel GmbH & Co. KG (dále jen „společnost Galileo Lebensmittel“) domáhá zrušení usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 28. srpna 2007, Galileo Lebensmittel v. Komise (T-46/06, dále jen „napadené usnesení“), kterým Soud odmítl jako nepřípustnou její žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise, kterým bylo na základě článku 9 nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně.eu a zásady, jimiž se řídí registrace (Úř. věst. L 162, s. 40; Zvl. vyd. 13/34, s. 825), jméno internetové domény „galileo.eu“ jakožto domény nejvyšší úrovně „.eu“ rezervováno jako jméno domény rezervované pro využití orgány a institucemi Společenství (dále jen „sporné rozhodnutí“).

2

Právní rámec tvoří dvě nařízení, a sice základní nařízení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně.eu (Úř. věst. L 113, s. 1; Zvl. vyd. 13/29, s. 394), a prováděcí nařízení, nařízení č. 874/2004.

3

Článek 5 nařízení č. 733/2002, nazvaný „Politický rámec“, stanoví:

„1.   Po konzultaci s rejstříkem Komise přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 6 odst. 3 obecná pravidla pro zavádění a funkce TLD.eu a všeobecné zásady pro registraci. Tento politický rámec zahrnuje mimo jiné:

2.   Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost mohou členské státy oznámit Komisi a ostatním členským státům omezený seznam obecně uznávaných jmen s ohledem na zeměpisné a/nebo geopolitické pojmy týkající se jejich politické nebo územní organizace, která:

Komise neprodleně oznámí rejstříku seznam oznámených jmen, na která se vztahují tato kritéria. Současně s tímto oznámením rejstříku Komise seznam zveřejní.

Vznese-li členský stát nebo Komise do 30 dnů od zveřejnění námitky proti některému pojmu obsaženému v oznámeném seznamu, přijme Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 6 odst. 3 opatření k nápravě.

[…]“

4

Podle článku 7 nařízení č. 733/2002 „[si] Společenství […] vyhrazuje veškerá práva týkající se TLD.eu, zejména práva duševního vlastnictví a jiná práva k databázím rejstříku, jež jsou potřebná pro provádění tohoto nařízení, jakož i právo zřídit jiný rejstřík“.

5

Nařízení č. 874/2004 ve své úvodní části stanoví, že je založeno na „[…] nařízení [č. 733/2002], a zejména čl. 5. odst. 1 uvedeného nařízení […]“.

6

Devátý bod odůvodnění nařízení č. 874/2004 stanoví:

„Členský stát by měl být zmocněn určit provozovatele, jenž zaregistruje jako jméno domény úřední název tohoto státu a název, kterým je běžně označován. Podobně Komise by měla být zmocněna vybrat jména domén pro používání orgány Společenství a určit provozovatele těchto jmen domén. Rejstřík by měl mít právo rezervovat si určitý počet jmen domén pro svůj provoz.“

7

Článek 9 nařízení č. 874/2004, nazvaný „Jména domén druhého stupně pro zeměpisné a geopolitické názvy“, stanoví:

„Registrace zeměpisných a geopolitických pojmů jako jmen domén v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 733/2002 může být zajišťována členským státem, který jména oznámil. Může k ní dojít pod jakýmkoli jménem domény, které si uvedený členský stát zaregistroval.

Komise může požádat rejstřík, aby zavedl jména domén přímo na doméně nejvyšší úrovně.eu pro využití orgány a institucemi Společenství. Po vstupu tohoto nařízení v platnost a nejpozději týden před začátkem období registrace po etapách uvedeného v kapitole IV Komise oznámí rejstříku jména, která se mají rezervovat, a útvary zastupující orgány a instituce Společenství při registraci jmen.“

8

Článek 10 odst. 1 nařízení č. 874/2004 stanoví:

„Držitelé přednostních práv uznaných nebo zřízených vnitrostátním právem nebo právem Společenství a veřejné subjekty jsou způsobilí požádat o registraci jmen domén během období registrace po etapách, než začne všeobecná registrace domény.eu.

‚Přednostní práva‘ zahrnují mimo jiné registrované vnitrostátní ochranné známky a ochranné známky Společenství, zeměpisná označení nebo označení původu a v případě, že jsou chráněny vnitrostátním právem členského státu, kde jsou v držení: neregistrované ochranné známky, obchodní jména, označení podniků, jména společností, rodinná jména a názvy chráněných literárních a uměleckých děl.

[…]“

9

Článek 12 odst. 2 třetí pododstavec nařízení č. 874/2004 stanoví:

„V první části registrace po etapách mohou […] zažádat o registraci jmen domén pouze pro registrované vnitrostátní ochranné známky a ochranné známky Společenství […]“.

10

Článek 22 odst. 1 nařízení č. 874/2004 stanoví:

„Každá ze stran může vyvolat postup mimosoudního řešení sporů, pokud:

[…]

11

Skutečnosti předcházející sporu byly popsány v bodech 11 až 16 napadeného usnesení následovně:

„Mezinárodní systém internetových domén

Skutečnosti předcházející sporu

12

Dne 13. února 2006 společnost Galileo Lebensmittel podala žalobu u Soudu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise, kterým bylo jméno domény „galileo.eu“ rezervováno jako jméno domény rezervované pro využití orgány a institucemi Společenství.

13

Napadeným usnesením Soud žalobu odmítl jako nepřípustnou, když rozhodl, že žalobkyně, které nebylo toto rozhodnutí určeno, nebyla tímto rozhodnutím ani „osobně dotčena“ ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES.

14

Soud připomněl judikaturu, podle které možnost více či méně přesně určit počet nebo dokonce i totožnost právních subjektů, na které se opatření použije, nikterak neznamená, že tyto subjekty musí být považovány za osobně dotčené tímto opatřením, pokud je nesporné, že se toto použití uskutečňuje na základě objektivní právní a faktické situace definované dotčeným aktem.

15

Soud dále uvedl, že k tomu, aby byla žalobkyně napadeným aktem osobně dotčena, by musela jednak patřit k omezenému okruhu hospodářských subjektů, a jednak by se na ni musela vztahovat zvláštní ochrana. Soud rozhodl, že ani jedna z těchto dvou podmínek nebyla v projednávaném případě splněna.

16

Pokud jde o zvláštní ochranu, Soud se domníval, že žádné ustanovení Komisi neukládalo zohlednit zájmy žalobkyně.

17

Pokud jde o otázku, zda společnost Galileo Lebensmittel patřila k omezenému okruhu hospodářských subjektů z důvodu vlastností vlastních členům této skupiny, Soud měl za to, že v okamžiku, kdy byl seznam vypracován, počet a totožnost osob potenciálně dotčených rezervací nebyly konečným způsobem známy, ba dokonce je nebylo ani možné určit.

18

Každé jméno domény zapsané na tomto seznamu je totiž rezervováno nejen vůči držitelům přednostních práv, mezi které navrhovatelka podle svého tvrzení patří, a veřejným subjektům, které zastupují velmi početnou, ale i přesto určitelnou skupinu, ale rovněž vůči široké veřejnosti. I kdyby během období pro předběžnou a přednostní registraci nebyla podána žádná žádost, bylo by stále možné, aby taková žádost byla podána během období pro všeobecnou registraci.

19

Soud v tomto ohledu upřesnil, že datum, které je třeba vzít v úvahu za účelem určení, zda existuje omezený okruh dotčených subjektů, je datum přijetí sporného opatření.

20

Ve svém kasačním opravném prostředku společnost Galileo Lebensmittel navrhuje, aby Soudní dvůr:

21

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

22

Podle článku 119 jednacího řádu, pokud je kasační opravný prostředek zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může Soudní dvůr kdykoliv na základě zprávy soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta tento opravný prostředek usnesením s odůvodněním odmítnout.

23

Ve svém kasačním opravném prostředku společnost Galileo Lebensmittel tvrdí, že napadené usnesení Soudu je postiženo vadou spočívající v nesprávném právním posouzení, když Soud rozhodl, že není osobně dotčena rozhodnutím Komise, kterým bylo rezervováno jméno domény „galileo.eu“ jako jméno domény rezervované pro využití orgány a institucemi Společenství.

24

Argumentaci navrhovatelky lze analyzovat tak, že v podstatě uplatňuje tři důvody kasačního opravného prostředku.

25

První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že napadené usnesení dostatečně nezohledňuje zvláštní okolnosti věci a zejména skutečnost, že sporné rozhodnutí není nařízením.

26

Judikatura citovaná Soudem byla rozvinuta ve vztahu k žalobám týkajícím se nařízení Společenství. Sporné rozhodnutí však takovou povahu nemá, ale je aktem provádějícím nařízení v konkrétním případě. Sporné rozhodnutí mimoto představuje opatření, jehož cílem je chránit zvláštní potřeby Komise v oblasti jmen domén. V důsledku toho je judikatura použitá Soudem pro projednávaný případ nevhodná.

27

Komise odpovídá, že sporné rozhodnutí je aktem s obecnou působností, který má různé účinky na různé dotčené právní subjekty v závislosti na jménech domén, která si hodlají zaregistrovat.

28

Článek 230 čtvrtý pododstavec ES poskytuje jakékoli fyzické nebo právnické osobě možnost podat žalobu na neplatnost proti dvěma druhům rozhodnutí, a sice jednak proti rozhodnutím, která jim jsou určena, a jednak proti rozhodnutím, která, ačkoliv byla přijata ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jich bezprostředně a osobně dotýkají.

29

Základní rozlišující prvek spočívá v tom, zda je žalobci rozhodnutí, které napadá, určeno či nikoliv. Pokud mu určeno není, musí být žalobce proto, aby byl aktivně legitimován k podání žaloby na neplatnost, napadeným aktem bezprostředně a osobně dotčen. Judikatura týkající se tohoto pojmu „osobní dotčení“ se tak použije v případě, že žalobci není určeno rozhodnutí, které napadá.

30

V důsledku toho, a aniž by bylo potřeba určit přesnou povahu sporného rozhodnutí, stačí konstatovat, že společnosti Galileo Lebensmittel sporné rozhodnutí určeno nebylo. Soud tak v projednávaném případě právem použil judikaturu týkající se pojmu „osobní dotčení“, aby určil, zda je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby na neplatnost.

31

První důvod kasačního opravného prostředku musí být proto zamítnut jako zjevně neopodstatněný.

32

Navrhovatelka tvrdí, že jméno domény „galileo.eu“ je jedinečný obchodovatelný hospodářský majetek a že sporné rozhodnutí v podstatě znamená, že je tento majetek vyňat z obchodování bez protiplnění.

33

Navrhovatelka je jakožto uživatelka a výhradní držitelka licence pro slovní ochrannou známku Galileo osobně dotčená sporným rozhodnutím, které porušuje její právo z ochranné známky tím, že ji brání v registraci jména domény „galileo.eu“, a napadené usnesení je v tomto rozsahu postiženo vadou spočívající v nesprávném právním posouzení.

34

Společnost Galileo Lebensmittel se v tomto ohledu dovolává judikatury vyplývající z rozsudku ze dne 17. ledna 1985, Piraiki-Patraiki a další v. Komise (11/82, Recueil, s. 207), a uvádí též rozsudek ze dne 18. května 1994, Codorniu v. Rada (C-309/89, Recueil, s. I-1853), jakož i stanovisko přednesené generálním advokátem ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 13. března 2008, Komise v. Infront WM (C-125/06 P, Sb. rozh. s. I-1451).

35

Navrhovatelka dodává, že Soud neprávem kritérium osobního dotčení posoudil vzhledem ke skutkovým a právním poznatkům existujícím k datu sporného rozhodnutí a že nic nezakazuje posoudit osobní dotčení vzhledem k okolnostem po tomto datu.

36

Tvrdí konečně, že nařízení č. 874/2004 ji jakožto majitelce německé slovní ochranné známky Galileo přiznává při registraci zvláštní právní postavení. V tomto ohledu se dovolává šestého a šestnáctého bodu odůvodnění nařízení č. 733/2002 a jeho čl. 5 odst. 1 písm. b), jakož i jedenáctého bodu odůvodnění nařízení č. 874/2004 a jeho čl. 10 odst. 1 a 2, jakož i čl. 12 odst. 2.

37

Podle společnosti Galileo Lebensmittel je cílem těchto ustanovení chránit majitele práv z ochranné známky, pokud jde o možnost nechat si zaregistrovat jako jméno domény nejvyšší úrovně „.eu“ své jméno chráněné na základě práva ochranných známek. Nařízení č. 874/2004 stanoví etapu registrace vyhrazenou pro držitele přednostních práv, než začne všeobecná registrace. Jedná se o privilegium ve vztahu k žadatelům, kteří, stejně jako žalovaná v prvním stupni, nejsou držiteli přednostních práv.

38

Podle Komise může být navrhovatelka sporným rozhodnutím nepochybně dotčena, ale stejným způsobem, jako jím mohou být dotčeny ostatní subjekty, a nemůže tvrdit, že je jím dotčena „osobně“.

39

Komise mimoto tvrdí, že ustanovení uplatňovaná společností Galileo Lebensmittel ji nemohou přiznávat zvláštní právní postavení při registraci ochranné známky. Komise dodává, že navrhovatelka chce napadnout nikoliv sporné rozhodnutí, ale samotné nařízení č. 874/2004, a že lhůta pro podání žaloby na neplatnost proti tomuto nařízení již uplynula.

40

Komise konečně uvádí, že navrhovatelka nemá žádné výhradní právo k označení „Galileo“, které je obsaženo přinejmenším v 60 ochranných známkách Společenství, z nichž 29 toto označení obsahuje samostatně.

41

Fyzická nebo právnická osoba může tvrdit, že je osobně dotčena pouze tehdy, pokud je sporným ustanovením zasažena z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ni zvláštní, nebo faktické situace, která ji vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím ji individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát (viz rozsudek ze dne 15. července 1963, Plaumann v. Komise, 25/62, Recueil, s. 197, 223).

42

Jak připomíná napadené usnesení, v tomto ohledu Soudní dvůr rozhodl, že pokud se napadený akt dotýká skupiny osob, jež byly nebo mohly být známy v okamžiku přijetí tohoto aktu, a na základě kriterií vlastních členům skupiny, tyto osoby mohly být dotčeným aktem osobně dotčeny, neboť patří k omezenému okruhu hospodářských subjektů (výše uvedený rozsudek Piraiki-Patraiki a další v. Komise, bod 31, jakož i rozsudek ze dne 22. června 2006, Belgie a Forum 187 v. Komise, C-182/03 a C-217/03, Sb. rozh. s. I-5479, bod 60).

43

V tomto ohledu Soud právem rozhodl, že počet a totožnost osob potenciálně dotčených rezervací jména domény nemohly být konečným způsobem známy, ba dokonce nemohly být ani určeny. Soud totiž na základě správné analýzy postupu stanoveného nařízením č. 874/2004 uvedl, že každé jméno domény zapsané na seznamu je rezervováno nejen vůči držitelům přednostních práv, ale také vůči široké veřejnosti.

44

Navrhovatelka v tomto ohledu nemůže srovnávat svou situaci se situací ve věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek Piraiki-Patraiki a další v. Komise. V tomto rozsudku Soudní dvůr uznal přípustnost žaloby na neplatnost směřující proti rozhodnutí Komise, kterým bylo členskému státu povoleno zavést ochranná opatření proti dovozu výrobku žalobců, kteří před přijetím tohoto rozhodnutí uzavřeli kupní smlouvy týkající se daného výrobku, jejichž plnění bylo uvedeným rozhodnutím zcela či částečně znemožněno. V projednávaném případě však sporné rozhodnutí nijak nebrání plnění smluv, jejichž je navrhovatelka stranou. Situace, které se dovolává, tak nemůže vést k použití judikatury zakotvené v uvedeném rozsudku.

45

Společnost Galileo Lebensmittel se nemůže dovolávat ani toho, že Soudní dvůr ve výše uvedeném rozsudku Codorniu v. Rada uznal, že společnost, které se uvedená věc týkala, se nacházela v situaci, která ji vymezovala vzhledem k dotčenému ustanovení právního předpisu s obecnou působností vzhledem ke všem ostatním hospodářským subjektům, jelikož toto ustanovení vedlo k tomu, že uvedená společnost nemohla v oblasti obchodu používat svou obrazovou ochrannou známku. V tomto ohledu stačí uvést, že sporné rozhodnutí nebrání navrhovatelce v užívání její ochranné známky, takže svou situaci nemůže srovnávat se situací ve věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek Codorniu v. Rada.

46

Stejně tak ačkoli judikatura umožňuje považovat osobu za osobně dotčenou aktem, protože patří k omezenému okruhu hospodářských subjektů, pokud tento akt mění práva, která tato osoba nabyla před jeho přijetím (viz rozsudek ze dne 1. července 1965, Toepfer a Getreide-Import Gesellschaft v. Komise, 106/63 a 107/63, Recueil, s. 525, 533, jakož i výše uvedený rozsudek Komise v. Infront, bod 72), v projednávaném případě sporné rozhodnutí v neprospěch navrhovatelky žádné nabyté právo nemění, jelikož jediným právem, kterého se dovolává, je právo z ochranné známky Galileo, které spadá do jiné právní úpravy.

47

Pokud konečně společnost Galileo Lebensmittel v podstatě tvrdí, že sporné rozhodnutí vážně porušuje její hospodářské zájmy, pouze tato okolnost nestačí k tomu, aby byla považována za „osobu, která je osobně dotčena“ ve smyslu výše uvedeného rozsudku Plaumann v. Komise, a v důsledku toho k tomu, aby byla zpochybněna analýza Soudu, který se omezil na použití tohoto rozsudku.

48

Za těchto podmínek navrhovatelka neoprávněně tvrdí, že se Soud neprávem domníval, že nepatří k „omezenému okruhu hospodářských subjektů“ ve smyslu výše uvedené judikatury.

49

První část druhého důvodu kasačního opravného prostředku musí být proto zamítnuta jako zjevně neopodstatněná.

50

Stejně tak Soud právem posoudil k okamžiku vydání sporného rozhodnutí, zda byly osoby dotčené tímto rozhodnutím známy nebo mohly být známy (viz obdobně rozsudek ze dne 21. května 1987, Union Deutsche Lebensmittelwerke a další v. Komise, 97/85, Recueil, s. 2265, bod 11).

51

Druhá část druhého důvodu kasačního opravného prostředku je proto zjevně neopodstatněná.

52

Společnost Galileo Lebensmittel konečně nemůže tvrdit, že Soud napadeným usnesením porušil právo na zvláštní ochranu, o němž navrhovatelka tvrdí, že jí vzniklo při přijímání sporného rozhodnutí.

53

Soudní dvůr rozhodl, že skutečnost, že se osoba účastní procesu přijímání aktu Společenství, ji může individualizovat ve vztahu k dotčenému aktu jen v případě, že ve prospěch této osoby byly na základě právní úpravy Společenství stanoveny procesní záruky. Pokud tak ustanovení práva Společenství ukládá pro přijetí rozhodnutí provedení postupu, v rámci kterého se fyzická nebo právnická osoba může domáhat případných práv, mezi které patří právo být vyslechnut, zvláštní právní postavení, které má tato osoba, má za následek, že je individualizována ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES (viz obdobně rozsudky ze dne 4. října 1983, Fediol v. Komise, 191/82, Recueil, s. 2913, bod 31, jakož i ze dne 1. dubna 2004, Komise v. Jégo-Quéré, C-263/02 P, Recueil, s. I-3425, body 47 a 48).

54

I když je v projednávaném případě skutečností, že nařízení č. 874/2004 stanoví období pro předběžnou a přednostní registraci jmen domén ve prospěch držitelů přednostních práv, mezi které navrhovatelka podle svého tvrzení patří, nic to však nemění na tom, že nezavádí žádnou procesní záruku, která by mohla být analyzována jako právo přiznané společnosti Galileo Lebensmittel. Navrhovatelka se proto nemůže dovolávat ustanovení nařízení č. 874/2004 k tomu, aby tvrdila, že ji tato ustanovení „individualizují“ ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES.

55

Třetí část druhého důvodu kasačního opravného prostředku musí být proto zamítnuta jako zjevně neopodstatněná.

56

Z předcházejícího vyplývá, že nezávisle na otázce, zda navrhovatelka měla v okamžiku, kdy podala žádost o jméno domény „galileo.eu“, skutečně přednostní právo, se nemůže v každém případě oprávněně dovolávat práva na zvláštní ochranu tohoto jména k tomu, aby tvrdila, že se Soud neprávem domníval, že není sporným rozhodnutím osobně dotčena.

57

Druhý důvod kasačního opravného prostředku posuzovaný v jeho třech částech musí být proto zamítnut jako zjevně neopodstatněný.

58

Společnost Galileo Lebensmittel tvrdí, že odmítnutím její žaloby jako nepřípustné Soud porušil její právo na účinnou soudní ochranu. Navrhovatelka je totiž zbavena veškerých opravných prostředků proti spornému rozhodnutí, ať již před vnitrostátním soudem nebo před soudem Společenství.

59

Od podmínek přípustnosti žaloby na neplatnost se nelze odchýlit z důvodu výkladu práva na účinnou soudní ochranu, provedeného navrhovatelem (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 25. července 2002, Unión de Pequeños Agricultores v. Rada, C-50/00 P, Recueil, s. I-6677, bod 44, a výše uvedený rozsudek Komise v. Jégo-Quéré, bod 36, jakož i usnesení ze dne 8. března 2007, Strack v. Komise, C-237/06 P, bod 108, a ze dne 13. března 2007, Arizona Chemical a další v. Komise, C-150/06 P, bod 40).

60

V důsledku toho jednotlivec, který není bezprostředně a osobně dotčen rozhodnutím Komise, a který tedy není zasažen ve svých zájmech tímto opatřením, se nemůže u takového rozhodnutí dovolávat práva na soudní ochranu (viz v tomto smyslu usnesení ze dne 1. října 2004, Pérez Escolar v. Komise, C-379/03 P, bod 41).

61

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neprokázala, že je sporným rozhodnutím osobně dotčena, tvrdí neoprávněně, že napadené usnesení porušuje její právo na účinnou soudní ochranu.

62

Třetí důvod kasačního opravného prostředku musí být proto zamítnut jako zjevně neopodstatněný.

63

Vzhledem k tomu, že žádný z uplatněných důvodů kasačního opravného prostředku není opodstatněný, je třeba kasační opravný prostředek zamítnout.

64

Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě článku 118 tohoto řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a společnost Galileo Lebensmittel neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: